P\u0159\u00ed\u0161t\u00ed den se je\u0161t\u011b ani \u0159\u00e1dn\u011b nerozb\u0159eskl a ji\u017e bylo sly\u0161et v\u00e1len\u00ed, zved\u00e1n\u00ed a posunov\u00e1n\u00ed t\u011b\u017ek\u00fdch mas kamen\u016f. V\u0161ichni sp\u00e1\u010di byli probuzeni t\u00edmto hlukem, kter\u00fd se n\u00e1hle bl\u00ed\u017eil. Vysko\u010dili polek\u00e1ni a hledali p\u0159\u00ed\u010dinu tohoto ru\u0161en\u00ed. Hjalfdar dal jim v\u0161ak znamen\u00ed, aby se chovali ti\u0161e a klidn\u011b. Na jejich ot\u00e1zku, co znamen\u00e1 tento hluk, jim pravil, \u017ee ho vyvolali ob\u0159i, kte\u0159\u00ed jsou ji\u017e v pr\u00e1ci.<\/p>\n\n\n\n
Tu cht\u011bli mu\u017eov\u00e9 rychle ven, aby tak\u00e9 mohli p\u0159ilo\u017eit ruce k d\u00edlu. Hjalfdar jim v tom v\u0161ak zabr\u00e1nil.<\/p>\n\n\n\n
„N\u00e1\u0161 \u010das je\u0161t\u011b nep\u0159i\u0161el, nechte je, a\u0165 mohou sami polo\u017eit z\u00e1klady. Necht\u011bj\u00ed \u017e\u00e1dnou pomoc. My nem\u016f\u017eeme nikdy a nijak ud\u011blat jejich pr\u00e1ci, ale m\u016f\u017eeme z toho vid\u011bt, jak nutn\u011b jejich pomoc pot\u0159ebujeme. P\u0159ipravte v\u0161echno v n\u00e1s a kolem n\u00e1s, aby p\u0159i\u0161li r\u00e1di. Na spole\u010dn\u00e9 v\u00fdstavb\u011b domu Sv\u011btl\u00e9mu Otci mus\u00edme se nau\u010dit mnoh\u00e9, p\u0159edev\u0161\u00edm v\u0161ak vyrovn\u00e1n\u00ed v\u0161ech sil, jejich dopln\u011bn\u00ed a jejich spolupr\u00e1ci.<\/p>\n\n\n\n
Nyn\u00ed mne nechte o samot\u011b. Jd\u011bte stav\u011bt chatr\u010de a k\u016flny a nechte tak\u00e9 obry o samot\u011b. Chci se otev\u0159\u00edt duchu, kter\u00fd t\u00e9to noci ke mn\u011b p\u0159i\u0161el a mluvil!“<\/p>\n\n\n\n
Kdy\u017e v\u0161ichni ode\u0161li, uchopil Hjalfdar tabulku z b\u00edl\u00e9ho kamene a ost\u0159e \u0161pi\u010dat\u00fd kl\u00edn, kter\u00fd si s\u00e1m p\u0159ibrousil na ho\u0159e obr\u016f.<\/p>\n\n\n\n
T\u00edmto kl\u00ednem ryl na tabulku \u010d\u00e1ru za \u010d\u00e1rou, podle obrazu, kter\u00fd uchoval jasn\u011b a z\u0159eteln\u011b ve sv\u00e9m nitru.<\/p>\n\n\n\n
Prvn\u00ed byl \u010dty\u0159\u00faheln\u00edk, jeho\u017e zdi m\u011bly b\u00fdti postaveny p\u0159\u00edmo vzh\u016fru. Ploch\u00e1 st\u0159echa m\u011bla uzav\u00edrat tento \u010dtvercov\u00fd d\u016fm a\u017e na jedin\u00e9 m\u00edsto v jeho st\u0159edu, kter\u00fdm bylo mo\u017eno nahl\u00e9dnouti dovnit\u0159. Dole pr\u00e1v\u011b pod voln\u00fdm st\u0159edem m\u011bl st\u00e1t \u010dty\u0159hrann\u00fd k\u00e1men. Tento k\u00e1men m\u011bl b\u00fdti podkladem pro velik\u00fd, pr\u016fhledn\u00fd poh\u00e1r. Jinak nem\u011blo b\u00fdti v tomto velik\u00e9m a vysok\u00e9m prostoru nic, jen \u00fazk\u00e9 \u0161t\u011brbiny pro sv\u011btlo a vzduch na nejho\u0159ej\u0161\u00edm okraji st\u011bn.<\/p>\n\n\n\n
Prost\u00fd, \u010dist\u00fd a vysok\u00fd st\u00e1l obraz stavby v Hjalfdarov\u011b duchu. Kdy\u017e to v\u0161e vyryl do kamene, byl by tak\u00e9 r\u00e1d vyzkoumal v\u00fd\u0161ku a \u0161\u00ed\u0159ku. A tu sly\u0161el hlas :<\/p>\n\n\n\n
„Vezm\u011bte dvan\u00e1ctkr\u00e1t v\u00fd\u0161i dorostl\u00e9ho mu\u017ee a nam\u011b\u0159te v\u00fd\u0161ku a \u0161\u00ed\u0159ku, nebo\u0165 to je napoprv\u00e9 dosti. A\u017e bude stavba hotova, uk\u00e1\u017ei v\u00e1m jej\u00ed v\u00fdzdobu.<\/p>\n\n\n\n
Zd\u00e1lo se, \u017ee tento b\u00edl\u00fd, t\u00e9m\u011b\u0159 pr\u016fhledn\u00fd k\u00e1men vyza\u0159uje zlat\u00e9 sv\u011btlo. Objevily se tu r\u016fzn\u00e9 figury a zna\u010dky, z\u00e1\u0159\u00edc\u00ed t\u00e9m\u011b\u0159 jako vyryt\u00e9 z kamene.<\/p>\n\n\n\n
Hjalfdar p\u0159i spat\u0159en\u00ed t\u011bchto zna\u010dek nedovedl si v\u016fbec nic p\u0159edstavit, p\u0159esto v\u0161ak byly mu d\u00e1vno zn\u00e1m\u00e9 a b\u011b\u017en\u00e9.<\/p>\n\n\n\n
Na strop\u011b m\u00edstnosti, kter\u00fd byl tak\u00e9 proveden z b\u00edl\u00fdch ploten, m\u011blo kolem okrouhl\u00e9ho okna, jim\u017e bylo vid\u011bt na nebi sv\u00edtit zlat\u00e9, z\u00e1\u0159\u00edc\u00ed slunce se \u010dty\u0159mi prodlou\u017een\u00fdmi paprsky jako k\u0159\u00ed\u017eem.<\/p>\n\n\n\n
Kdy\u017e Hjalfdar spat\u0159il tento obraz, p\u0159epadlo jeho velikou postavu rozechv\u011bn\u00ed. Jeho tv\u00e1\u0159 byla bled\u00e1, \u00fazk\u00e1 a \u0161pi\u010dat\u00e1 a jeho o\u010di byly jako vyhasl\u00e9. Srdce bilo tak mohutn\u00fdmi \u00fadery, \u017ee Hjalfdar nemohl t\u00e9m\u011b\u0159 ani d\u00fdchat.<\/p>\n\n\n\n
Chv\u011bl se mrazem a chladn\u00fd pot na n\u011bm vyrazil. Potom v\u0161ak vplynula proud\u00edc\u00ed, v\u0159el\u00e1 a osv\u011b\u017euj\u00edc\u00ed s\u00edla do jeho t\u011bla.<\/p>\n\n\n\n
„Pane!“ bylo jedin\u00e9 slovo, kter\u00e9 na\u0161el.<\/p>\n\n\n\n
Kruhy a \u010d\u00e1ry, kter\u00e9 Hjalfdar nakreslil, byly paprsky ze Sv\u011btla a m\u011bly mu uk\u00e1zat shrom\u00e1\u017ed\u011bn\u00ed sil a napln\u011bn\u00ed z\u00e1kona a kter\u00e9 stavbou ve hmot\u011b budou do n\u00ed p\u0159eneseny z nejvy\u0161\u0161\u00edch v\u00fd\u0161in.<\/p>\n\n\n\n
„Toto je k\u00e1men pozn\u00e1n\u00ed, k\u00e1men mudrc\u016f, obraz Bo\u017e\u00edho z\u00e1kona ve stvo\u0159en\u00ed. Pohle\u010f, \u010dlov\u011b\u010de, \u010demu t\u011b duch u\u010d\u00ed a podr\u017e to, co m\u00e1\u0161, nebo\u0165 J\u00e1 jsem!“<\/p>\n\n\n\n
V Hjalfdarovi to bou\u0159ilo. Zd\u00e1ly se v n\u011bm sv\u00edtat vzpom\u00ednky na jak\u00e9si pro\u017eit\u00ed, ale on nev\u011bd\u011bl, co by si s t\u00edm po\u010dal. Zcela proti sv\u00e9mu zvyku byl rozpt\u00fdlen, neklidn\u00fd a jeho my\u0161lenky byly t\u011b\u017ekop\u00e1dn\u00e9. Ka\u017ed\u00fd \u00fad ho bolel a hlava hrozila, \u017ee se roztrhne.<\/p>\n\n\n\n
Bolestn\u011b bila mu krev ve sp\u00e1nc\u00edch. Pln nelibosti odsunul tuto n\u00e1ladu od sebe, ale ona se op\u011bt vracela. S\u00edla ho naplnila, s\u00edla, kter\u00e1 se mu zd\u00e1la zprvu p\u0159emocn\u00e1. P\u0159i tom j\u00e1sala v n\u011bm radost nad spat\u0159en\u00edm n\u00e1dhern\u00e9 stavby v jeho duchu. Neznal se ji\u017e v\u00edce.<\/p>\n\n\n\n
Kde vid\u011bl ji\u017e tento slunci podobn\u00fd kotou\u010d?<\/p>\n\n\n\n
Hledal s p\u00e1tral ji\u017e ve sv\u00e9m nitru a p\u0159ipadal si jako neklidn\u00fd poutn\u00edk v \u0159\u00ed\u0161i sv\u00fdch zku\u0161enost\u00ed. Nenach\u00e1zel \u017e\u00e1dn\u00e9ho v\u00fdchodiska, \u017e\u00e1dn\u00e9ho ukazovatele a \u017e\u00e1dn\u00e9ho pomocn\u00edka. Kde byli ti v\u016fdcov\u00e9, kte\u0159\u00ed jindy vzne\u0161en\u00ed a z\u00e1\u0159\u00edc\u00ed mu poradili? Hledal v\u0161echny, ale zd\u00e1lo se, jakoby v\u0161echny jemu zn\u00e1m\u00e9 proudy z\u00e1\u0159iv\u00e9ho spojen\u00ed zmizely s paprskem tohoto sv\u011btla, kter\u00fd vych\u00e1zel z tohoto kotou\u010de, jeho\u017e ob\u011b k\u0159\u00ed\u017e\u00edc\u00ed se ramena ho zasahovaly uprost\u0159ed jeho j\u00e1.<\/p>\n\n\n\n
Napadlo ho zasl\u00edben\u00ed jeho vysok\u00e9ho veden\u00ed ku stavb\u011b chr\u00e1mu. Jak jinak, jak prost\u011bji a jak mohutn\u011bji bylo mu to nyn\u00ed d\u00e1no, ne\u017e by byl mohl tu\u0161it. Jako v\u017edy \u0161el Hjalfdar\u016fv duch daleko p\u0159ed jeho pochopen\u00edm. Byl tu tich\u00fd a tak zbo\u017en\u00fd v hlubok\u00e9 v\u00e1\u017enosti, jakoby Sv\u011btl\u00fd Otec s\u00e1m k n\u011bmu promluvil.<\/p>\n\n\n\n
Nad Hjalfdarem to \u0161um\u011blo, zvonilo a zp\u00edvalo. \u0158ada sv\u011btle sv\u00edt\u00edc\u00edch postav p\u0159i\u0161la sh\u016fry a obklopila ho. Posv\u00e1tn\u00e1 s\u00edla Sv\u011btla proudila s nimi ve v\u011bt\u0161\u00ed hojnosti a p\u0159ipravovala Hjalfdara ku p\u0159ijet\u00ed vzne\u0161en\u00e9ho veden\u00ed. Bylo tu sedm z\u00e1\u0159iv\u00fdch nositel\u016f plamene, vyvolen\u00fdch z pr\u016fvodu Ameshy k pomocn\u00e9 slu\u017eb\u011b.<\/p>\n\n\n\n
Zvon\u00edc\u00edm ch\u00f3rem proudily sem z\u00e1\u0159\u00edc\u00ed barvy dol\u016f k Hjalfdarovi. Byly to barvy duhy. S nimi zazn\u011bly zvuky a z t\u011bchto z\u00e1chv\u011bv\u016f vytvo\u0159ily se pojmy. Hjalfdar vzal do ruky tabulku a vyryl do n\u00ed ostr\u00fdm kl\u00ednem hl\u00e1sky, kter\u00e9 se mu uk\u00e1zaly ve zlat\u00fdch \u010d\u00edslech. Tak vznikly prvn\u00ed runy.<\/p>\n\n\n\n
Pojmy, kter\u00e9 nedostal ve zna\u010dk\u00e1ch, vysv\u011btlil s\u00e1m mali\u010dk\u00fdmi symbolick\u00fdmi kresbami nebo obrazy.<\/p>\n\n\n\n
To v\u0161echno Hjalfdar podr\u017eel zat\u00edm u sebe jako p\u0159\u00edsn\u00e9 tajemstv\u00ed. Nemluvil o tom s nik\u00fdm ze sv\u00fdch druh\u016f a tou\u017eil jen po Hold\u011b a dob\u0159e v\u011bd\u011bl, \u017ee by mu rozum\u011bla.<\/p>\n\n\n\n
Na v\u00fdchodn\u00ed stran\u011b hory vyr\u016fstaly stany velmi rychle. Na z\u00e1pad\u011b pracovali ti\u0161e ob\u0159i sami pro sebe a jen \u0161umot mocn\u00fdch kamenn\u00fdch ploten, kter\u00e9 se tu shroma\u017e\u010fovaly na oslepuj\u00edc\u00edch hromad\u00e1ch, bylo sly\u0161et p\u0159es celou v\u00fd\u0161inu. Nade\u0161el \u010das hledati spojen\u00ed tak\u00e9 s kamar\u00e1dy v \u00fadol\u00ed. Hjalfdar\u016fv roh se rozezvu\u010del a brzy zazn\u011bla z \u00fadol\u00ed odpov\u011b\u010f.<\/p>\n\n\n\n
Mal\u00e1 dru\u017eina zat\u00edm nelenila. P\u0159ipravila velk\u00e9 mno\u017estv\u00ed d\u0159\u00edv\u00ed, kter\u00e9 m\u011bla pak men\u0161\u00ed zv\u00ed\u0159ata na men\u0161\u00edch nos\u00edtk\u00e1ch a san\u00edch dopraviti na horu. Razili si tak\u00e9 novou cestu, nebo\u0165 nemohli t\u011b\u017ek\u00fd skot v\u00e9sti \u00fazkou cestou korytem kolem potoka.<\/p>\n\n\n\n
\u0160irok\u00e1 cesta vedla nyn\u00ed velik\u00fdm obloukem a stoupala zalesn\u011bn\u00fdm svahem k v\u00fdchodn\u00ed \u010d\u00e1sti v\u00fd\u0161iny. V n\u00ed\u017ein\u00e1ch nebylo ji\u017e vid\u011bti ani medv\u011bd\u016f, ani lesn\u00edch lid\u00ed.<\/p>\n\n\n\n
Tich\u00fd m\u00edr \u0161\u00ed\u0159il se \u00fadol\u00edm a bylo ji\u017e vid\u011bt rozkv\u011bt a z\u00e1\u0159 rostlin v mil\u00e9 \u010distot\u011b a hojnosti pralesa. \u017d\u00e1dn\u00e1 noha obrovsk\u00e9 opice nerozdup\u00e1vala ji\u017e rozlehl\u00e9 nivy. V\u0161echno sm\u011b\u0159ovalo za slunn\u00fdmi, j\u00e1sav\u011b zp\u00edvaj\u00edc\u00edmi proudy sv\u011btl\u00fdch Elf\u016f.<\/p>\n\n\n\n
Ob\u0159i dr\u017eeli dobrou str\u00e1\u017e. Star\u00e9 hn\u00edzdo lidsk\u00fdch opic odpo\u010d\u00edvalo v tich\u00e9m klidu st\u00ednu a zd\u00e1lo se sp\u00e1ti. \u017d\u00e1dn\u00fd drak nep\u0159ibli\u017eoval se ji\u017e k jeho zdem, pod nimi\u017e v hlubin\u00e1ch odpo\u010d\u00edvalo tich\u00e9, \u010dist\u00e9 a chladn\u00e9 zlato, kter\u00e9 m\u011blo brzy vyzdobit d\u016fm sv\u011btl\u00e9ho Otce. M\u00e1lo kdo dovedl si ud\u011blat p\u0159edstavu, jak budou zpracov\u00e1vat toto zlato, kter\u00e9 tu odpo\u010d\u00edvalo v jeskyn\u00edch jako velik\u00e9 hory p\u011bny.<\/p>\n\n\n\n
Tak t\u00e1hli p\u0159ipravenou cestou po zavol\u00e1n\u00ed Hjalfdarova rohu na v\u00fd\u0161inu. Radost a veselost zn\u011bla z jasn\u00fdch p\u00edsn\u00ed, kter\u00e9 zp\u00edvali k poct\u011b Sv\u011btl\u00e9ho Otce.<\/p>\n\n\n\n
V\u0161echny hr\u016fzy, kter\u00e9 p\u0159e\u017eili ve dnech zemsk\u00fdch p\u0159evrat\u016f, byly zapomenuty. Zem\u011bt\u0159esen\u00ed zat\u0159\u00e1slo mnohou zelenou dolinou, zbo\u0159ilo \u010detn\u00e9 zdi a otev\u0159elo je\u0161t\u011b n\u011bkolik skryt\u00fdch jeskynn\u00edch chodeb, ve kter\u00fdch byla ukryta hojnost zlat\u00e9ho kovu. Starostliv\u011b mysleli na sv\u00e9 p\u0159\u00e1tele, kdy\u017e vid\u011bli hu\u010d\u00edc\u00ed vody se \u0159\u00edtit do \u00fadol\u00ed, trhaj\u00edc\u00ed s sebou v\u0161echno, i velk\u00e9 balvany.<\/p>\n\n\n\n
Kdy\u017e nyn\u00ed kr\u00e1\u010deli po svahu st\u00e1le v\u00fd\u0161 a hlasy pracuj\u00edc\u00edch soudruh\u016f jim vesele odpov\u00eddaly na pozdrav, naplnila je velik\u00e1 bla\u017eenost. Hjalfdar se v\u0161emi nejstar\u0161\u00edmi \u0161el jim vst\u0159\u00edc.<\/p>\n\n\n\n
Kdy\u017e spat\u0159ili jeho vysokou z\u00e1\u0159\u00edc\u00ed postavu nad kosod\u0159evinami svahu a vid\u011bli, jak jeho sv\u011btl\u00fd vlas ve v\u011btru vlaje jako koruna paprsk\u016f, tu propukli v bou\u0159liv\u00fd j\u00e1sot. Vysok\u00e9 ohn\u011b radosti \u0161lehaly sv\u00fdmi ho\u0159\u00edc\u00edmi plameny vzh\u016fru k mod\u0159e z\u00e1\u0159\u00edc\u00edmu nebi.<\/p>\n\n\n\n
V kruhu p\u0159\u00e1tel pojedli spole\u010dn\u011b chleba, kter\u00fd se Holda nau\u010dila p\u0159ipravovat ze zrn. K tomu dodalo jim jezero hojnost ryb. Zat\u00edmco se ve spole\u010dn\u00e9m kruhu t\u011b\u0161ili z radostn\u00e9ho j\u00eddla, kter\u00e9 jim Hjalfdar pod\u00e1val s \u017eehnaj\u00edc\u00edmi pr\u016fpov\u011bdmi, zp\u00edvala Urda o velik\u00e9m mo\u0159sk\u00e9m hadu, kter\u00fd se vyno\u0159il z hlubin mo\u0159e na v\u00fd\u0161in\u011b hory a jeho\u017e p\u0159emohl Hjalfdar, rek.<\/p>\n\n\n\n
V\u0161ichni naslouchali okouzleni a t\u011b\u0161ili se, \u017ee kone\u010dn\u011b dos\u00e1hli c\u00edle sv\u00e9 touhy, hory Sv\u011btl\u00e9ho Otce. Pevnou rukou pomohli v pr\u00e1ci, kter\u00e1 den ode dne vy\u017eadovala v\u00edce p\u00e9\u010de.<\/p>\n\n\n\n
Kdy\u017e postavili st\u00e1je zv\u00ed\u0159at, p\u0159ikro\u010dili k zakl\u00e1d\u00e1n\u00ed lidsk\u00fdch obydl\u00ed. S posv\u00e1tn\u00fdm chr\u00e1mem sv\u011btl\u00e9ho Otce nesm\u011bli se je\u0161t\u011b zab\u00fdvat. Hjalfdar pracoval sv\u00fdm zp\u016fsobem v my\u0161lenk\u00e1ch a sv\u00fdm kresl\u00edc\u00edm rydlem, p\u0159i \u010dem\u017e byl \u00fazce spojen s obry. Ostatn\u00ed mnoho o tom nev\u011bd\u011bli, nebo\u0165 jim zak\u00e1zal se p\u0159ibli\u017eovat k pracovi\u0161ti obr\u016f.<\/p>\n\n\n\n
Sv\u011btl\u00fd kruh obklopoval z\u00e1klady, jejich zdi vyr\u016fstaly z hlubin. Jakoby vyr\u016fstaly z p\u016fdy, zvedaly se ji\u017e b\u011bloskvouc\u00ed zdi do v\u00fd\u0161e. B\u00edl\u00fd k\u00e1men byl polo\u017een uprost\u0159ed z\u00e1klad\u016f a na n\u011bm byl hlubok\u00fdmi \u010darami ozna\u010den k\u0159\u00ed\u017e. Toto byl z\u00e1kladn\u00ed k\u00e1men chr\u00e1mu, kter\u00fd ob\u0159i polo\u017eili.<\/p>\n\n\n\n
„Hodina nade\u0161la, Hjalfdare. Z\u00e1klady jsou polo\u017eeny a nyn\u00ed nast\u00e1v\u00e1 v\u00fdstavba!“<\/p>\n\n\n\n
Mezi t\u00edm p\u0159e\u0161la l\u00e9ta. Jasn\u00fd a z\u00e1\u0159iv\u00fd zvedal se na sv\u011btl\u00e9 v\u00fd\u0161in\u011b chr\u00e1m P\u00e1n\u011b. Na jej\u00edm \u00fapat\u00ed byla \u0161ir\u00e1, b\u00edl\u00e1 zem\u011b, na kter\u00e9 zv\u00ed\u0159ata mo\u0159e odpo\u010d\u00edvala ve velik\u00fdch houfech.<\/p>\n\n\n\n
Na z\u00e1padn\u00ed stran\u011b t\u0159\u00ed\u0161tily se p\u0159\u00edbojov\u00e9 vlny mo\u0159e na b\u00edl\u00fdch \u00fatesech a na severoz\u00e1pad\u011b rozkl\u00e1dala se \u0161ir\u00e1, zelen\u00e1, po\u017eehnan\u00e1 zem\u011b, bohat\u00e1 lesy, \u00fadol\u00edmi a jezery. Nedohledn\u00e9 byly d\u00e1lky, kter\u00e9 se rozv\u00edraly p\u0159ed zraky na posv\u00e1tn\u00e9 v\u00fd\u0161in\u011b. Nade v\u0161\u00edm klenulo se plamenn\u00e9 modr\u00e9 nebe a z n\u011bho dol\u016f k zemi nap\u00ednala se mnohotv\u00e1rn\u00e1 p\u0159ediva.<\/p>\n\n\n\n
M\u00edr a hojnost a radost vydechovala bohat\u00e1 p\u0159\u00edroda. Rozlehl\u00e9 s\u00eddli\u0161t\u011b, skl\u00e1n\u011bj\u00edc\u00ed se terasovit\u011b dol\u016f \u0161\u00ed\u0159ilo se na v\u00fdchodn\u00edm svahu hory a odtok temn\u011b modr\u00e9ho, nyn\u00ed vysok\u00fdmi stromy obklopen\u00e9ho jezera bublal v b\u00edl\u00e9m \u0159e\u010di\u0161ti a\u017e po okraj v\u00fd\u0161iny a rozlil se odtud ve vodop\u00e1dech do \u00fadol\u00ed st\u0159\u00edbrn\u00e9ho jezera. Tam bylo zachov\u00e1no je\u0161t\u011b p\u016fvodn\u00ed s\u00eddli\u0161t\u011b a bylo udr\u017eov\u00e1no plody. Opatrovali rozs\u00e1hl\u00e9 lu\u010diny a \u010d\u00e1st \u00farodn\u00fdch pol\u00ed na severov\u00fdchod\u011b oseli zrn\u00edm, z n\u011bho\u017e lid\u00e9 p\u0159ipravovali chl\u00e9b.<\/p>\n\n\n\n
Ke v\u0161em t\u011bmto \u010dinnostem poskytovali jim bytostn\u00ed pomoc nejv\u011brn\u011bj\u0161\u00ed m\u011brou. P\u0159iv\u00e1d\u011bli je ke st\u00e1le nov\u011bj\u0161\u00edm vyn\u00e1lez\u016fm, kter\u00e9 se jim v jejich pr\u00e1ci velmi osv\u011bd\u010dily.<\/p>\n\n\n\n
Mal\u00fd n\u00e1rod „syn\u016f Sv\u011btla“, jak se sm\u011bli naz\u00fdvati, se velmi rozmno\u017eil, zvl\u00e1\u0161\u0165 v t\u011bch t\u0159\u00edd\u00e1ch, kter\u00e9 pracovali na pol\u00edch a hospod\u00e1\u0159stv\u00ed. U potoka, kter\u00fd vyt\u00e9kal z vod sv\u011btl\u00e9ho jezera a byl pro n\u011b posv\u00e1tnou vodou, se um\u00fdvali, kdy\u017e se cht\u011bli \u00fapln\u011b osvobodit ode v\u0161eho pozemsk\u00e9ho my\u0161len\u00ed a jedn\u00e1n\u00ed. Na t\u011bchto vod\u00e1ch vystav\u011bli ob\u0159i s pomoc\u00ed lid\u00ed velik\u00e9 hr\u00e1ze, ml\u00fdny a silocentr\u00e1ly. Zde \u0159ezali, st\u0159\u00edhali, mleli a kovali a z ti\u0161e \u0161um\u00edc\u00edho, lesn\u00edho potoka, stal se potok pr\u00e1ce a p\u00edle.<\/p>\n\n\n\n
\u0160iroko daleko rozl\u00e9halo se kov\u00e1n\u00ed a \u0159ez\u00e1n\u00ed, kter\u00e9 bylo sp\u00ed\u0161e brou\u0161en\u00edm. Zde byly zpracov\u00e1ny b\u00edl\u00e9 kameny. Obratn\u00e9 ruce dovedly je dokonce soustruhovat a vytv\u00e1\u0159eli tak poh\u00e1ry a m\u00edsy, i velik\u00e9, sv\u011btl\u00e9 n\u00e1dr\u017ee na vodu a slavnostn\u00ed chr\u00e1mov\u00e9 ohn\u011b. Tyto n\u00e1doby sm\u011bly b\u00fdt vyrobeny jen pro posv\u00e1tn\u00e9 \u00fa\u010dely a jen z p\u0159\u00edkaz\u016f Sv\u011btl\u00fdch.<\/p>\n\n\n\n
V \u00fadol\u00ed pr\u00e1ce to tak\u00e9 bylo, kde se sl\u00e9valo a vytv\u00e1\u0159elo zlato. Chr\u00e1mov\u00e9 plotny, kter\u00e9 byly zhotovov\u00e1ny jen z Hjalfdarova p\u0159\u00edkazu a v jeho p\u0159\u00edtomnosti, byly nap\u0159ed opat\u0159eny od n\u011bho sam\u00e9ho p\u00edsmem sh\u016fry. Ryl toto p\u00edsmo ostr\u00fdm rydlem, kter\u00e9 zanech\u00e1valo hlubok\u00e9 r\u00fdhy, do nich pak bylo nal\u00e9v\u00e1no tekut\u00e9 zlato. Tak to nau\u010dili Hjalfdara Sv\u011btl\u00ed.<\/p>\n\n\n\n
Tyto chr\u00e1mov\u00e9 plotny byly podivuhodn\u011b kr\u00e1sn\u00e9 a zdobily vnit\u0159n\u00ed st\u011bny svatyn\u011b \u0161irok\u00fdm p\u00e1sem do \u010dty\u0159\u00faheln\u00edku.<\/p>\n\n\n\n
Nejkr\u00e1sn\u011bj\u0161\u00ed v\u0161ak byl chr\u00e1mov\u00fd strop, kter\u00fd se zd\u00e1l b\u00fdti cel\u00fd ze zlata. Ve vnit\u0159n\u00edm kruhu m\u011bl tvar z\u00e1\u0159\u00edc\u00edho slunce, skrze kter\u00e9 se sm\u00e1la modr\u00e1 obloha. Dos\u00e1hlo-li slunce m\u00edsta, kde sv\u00edtil tento plamenn\u00fd pr\u016fvodce pozemsk\u00e9 plodnosti pr\u00e1v\u011b nad t\u00edmto slune\u010dn\u00edm otvorem ve strop\u011b, sm\u00e1l se pak pln\u00fdm obli\u010dejem hluboko do posv\u00e1tn\u00e9ho prostoru Sv\u011btl\u00e9ho Otce.<\/p>\n\n\n\n
Podle tehdej\u0161\u00edho stavu hv\u011bzd byl to nejv\u011bt\u0161\u00ed kosmick\u00fd bod, kter\u00fd se v neporu\u0161en\u00e9m rytmu Bo\u017esk\u00fdch z\u00e1kon\u016f p\u0159ipojoval v nejposv\u00e1tn\u011bj\u0161\u00ed hodin\u011b ke kolob\u011bhu stvo\u0159en\u00ed.<\/p>\n\n\n\n
Duchovn\u00ed a pozemsk\u00e9 d\u011bje se tehdy je\u0161t\u011b sou\u010dasn\u011b kryly.<\/p>\n\n\n\n
Ve zlatnick\u00e9 d\u00edln\u011b pracovali jen n\u011bkte\u0159\u00ed, Sv\u011btlem ur\u010den\u00ed, pod Hjalfdarov\u00fdm veden\u00edm. Tato d\u00edlna byla \u010d\u00e1st\u00ed svatyn\u011b a v\u0161ichni ji m\u011bli v \u00fact\u011b jako st\u00e1nek um\u011bn\u00ed.<\/p>\n\n\n\n
D\u016fm pobo\u017enosti, kter\u00fd kdysi synov\u00e9 Sv\u011btla postavili jako prvn\u00ed, spo\u010d\u00edval je\u0161t\u011b v t\u00e9\u017ee v\u00fdzdob\u011b bujn\u00fdch palem a kapradin na pahorku, bl\u00edzko n\u011bkdej\u0161\u00edho Hjalfdarova domu. Nyn\u00ed tam bydlel p\u0159edstaven\u00fd obce, kter\u00fd byl star\u00fdm spolupracovn\u00edkem Hjalfdarov\u00fdm. D\u016fstojn\u011b vyhl\u00ed\u017eeli starci, praotcov\u00e9 st\u00e1le se roz\u0161i\u0159uj\u00edc\u00edho kmene. Otmar, sedl\u00e1k, jmenoval se sta\u0159ec, kter\u00fd pevn\u011b t\u0159\u00edmal ot\u011b\u017ee cel\u00e9ho tohoto m\u00edsta.<\/p>\n\n\n\n
D\u016fm Otmar\u016fv se velmi roz\u0161i\u0159oval, nebo\u0165 toho bylo zapot\u0159eb\u00ed pro velik\u00fd po\u010det d\u011bt\u00ed a \u010deledi. St\u00e1le v\u00edce p\u0159ib\u00fdvalo staveb k hospod\u00e1\u0159sk\u00fdm dvor\u016fm, vyr\u016fstaly k\u016flny a st\u00e1je pro siln\u00fd dobytek. \u0160ediv\u00e9, kr\u00e1tkozrak\u00e9, parohat\u00e9 kr\u00e1vy a b\u00fdci vyv\u00edjeli se nejl\u00e9pe, i kdy\u017e \u010dasem zm\u011bnili rasov\u00e9 zvl\u00e1\u0161tnosti od doby, kdy je Hjalfdar p\u0159evedl na v\u00fd\u0161inu, aby ozdrav\u011bli.<\/p>\n\n\n\n
Od generace ke generaci byli v\u011bt\u0161\u00ed a jejich hlavy a rohy byly st\u00e1le kr\u00e1sn\u011bj\u0161\u00ed. Hedv\u00e1bn\u00e1, \u0161ediv\u011b se lesknouc\u00ed k\u016f\u017ee s kr\u00e1tkou srst\u00ed nem\u011bla \u017e\u00e1dn\u00fdch kaz\u016f. Zv\u00ed\u0159ata vyp\u011bst\u011bn\u00e1 na v\u00fd\u0161in\u011b m\u011bla v\u0161ak uprost\u0159ed \u010dela b\u00edlou hv\u011bzdu.<\/p>\n\n\n\n
B\u00fdci byli zvl\u00e1\u0161t\u011b siln\u00ed a vytrval\u00ed. Nosili a tahali t\u011b\u017ek\u00e9 s\u00e1n\u011b, na kter\u00fdch se p\u0159iv\u00e1\u017eelo d\u0159\u00edv\u00ed z lesa. V hluboce polo\u017een\u00fdch les\u00edch objevily se nov\u00e9 druhy zv\u011b\u0159e. Tyto hust\u00e9 pralesy, v nich\u017e kdysi lesn\u00ed mu\u017eov\u00e9 kladli l\u00e9\u010dky na pt\u00e1ky, se velmi rychle rozvily od t\u00e9 doby, kdy bylo odstran\u011bno nebezpe\u010d\u00ed divok\u00fdch lid\u00ed a drak\u016f. V\u0161ude p\u0159ib\u00fdvalo mno\u017estv\u00ed pt\u00e1k\u016f a lezouc\u00ed a \u0161plhav\u00e9 zv\u011b\u0159e. Velik\u00e1, papou\u0161kovit\u00e1, pest\u0159elesknouc\u00ed se zv\u00ed\u0159ata poletovala ve velik\u00fdch korun\u00e1ch strom\u016f. Tu a tam bylo vid\u011bti ohromn\u00e1 st\u00e1da jelen\u016f. Kdy\u017e sedl\u00e1ci jednoho dne podnikli v\u00fdzkumnou cestu do les\u016f, spat\u0159ili v d\u00e1li podivn\u00e9, nikdy nev\u00eddan\u00e9 zv\u00ed\u0159e.<\/p>\n\n\n\n
Bylo oslniv\u011b b\u00edl\u00e9, velik\u00e9, \u0161t\u00edhl\u00fdch a jemn\u00fdch nohou jako jelen. Nem\u011blo v\u0161ak mezi za\u0161pi\u010dat\u011bl\u00fdma, nahoru postaven\u00fdma u\u0161ima \u017e\u00e1dn\u00fdch paroh\u016f, za to v\u0161ak na \u010dele, bl\u00edzko nad o\u010dima roh podobn\u00fd harpun\u011b. Hlava, kter\u00e1 se podobala hlav\u011b jelen\u00ed, byla nesen\u00e1 u\u0161lechtile prohnut\u00fdm krkem, kter\u00fd byl ozdoben kr\u00e1tkou hustou h\u0159\u00edvou. V ocase m\u011bl dlouh\u00e9, b\u00edl\u00e9 \u017e\u00edn\u011b a zv\u00ed\u0159e ho u\u017e\u00edvalo k oh\u00e1n\u011bn\u00ed hmyzu. Kdy\u017e se mu\u017ei p\u0159ibl\u00ed\u017eili k mal\u00e9 m\u00fdtin\u011b, kde se zv\u00ed\u0159e pr\u00e1v\u011b nap\u00e1jelo, odb\u011bhlo rychl\u00fdmi skoky pry\u010d. D\u00e1vno ji\u017e nevzbudilo nic pozornost mu\u017e\u016f tak, jako toto nezn\u00e1m\u00e9 zv\u00ed\u0159e.<\/p>\n\n\n\n
St\u00e1le \u010d\u00edhali v \u00fakrytech a brzy nabyli zku\u0161enost\u00ed, jak by se tohoto zv\u00ed\u0159ete zmocnili. S dlouh\u00fdmi, z rostlinn\u00fdch vl\u00e1ken upleten\u00fdmi lany vydali se na cestu a obkl\u00ed\u010dili pastvi\u0161t\u011b zv\u00ed\u0159ete velikou d\u00e9lkou. Na vysok\u00fdch stromech postavili sv\u00e9 str\u00e1\u017ee a \u010dekali po dlouh\u00e9 hodiny na zvl\u00e1\u0161tn\u00ed zv\u00ed\u0159e… Bylo neoby\u010dejn\u011b plach\u00e9, obzvl\u00e1\u0161t\u011b rychl\u00e9 a m\u011blo velikou s\u00edlu. V hn\u011bvu dovedlo vyvracet stromy z ko\u0159en\u016f a nep\u0159est\u00e1valo pron\u00e1sledovat nep\u0159\u00edtele, pokud ho sv\u00fdm rohem neprobodlo. Toto v\u0161e mohli snadno pozorovati ze sv\u00e9ho \u00fakrytu.<\/p>\n\n\n\n
Zv\u00ed\u0159e p\u0159ich\u00e1zelo \u010dasto samo, ob\u010das v\u0161ak tak\u00e9 se sami\u010dkou, kter\u00e1 byla n\u011b\u017en\u011bj\u0161\u00ed, nem\u011bla rohu a v\u00edce se podobala jelen\u00ed kr\u00e1v\u011b. Zv\u00ed\u0159e m\u011blo zvl\u00e1\u0161tn\u00ed nohy a prsty, kter\u00e9 byly porostl\u00e9 rohovinou.<\/p>\n\n\n\n
„Zde mus\u00ed p\u0159ij\u00edt Hjalfdar, chceme-li toto zv\u00ed\u0159e chytit,“ \u0159ekli si po dlouh\u00e9m, marn\u00e9m nam\u00e1h\u00e1n\u00ed a v\u016fdc\u016fv roh podal o lovu na v\u00fd\u0161inu zpr\u00e1vu.<\/p>\n\n\n\n
S hory p\u0159i\u0161la ihned odpov\u011b\u010f. Radostn\u011b zatroubil zlat\u00fd roh, kter\u00fd ulili synov\u00e9 Hjalfdarovi a sv\u00fdm vesel\u00fdm zvukem odpov\u00eddal:<\/p>\n\n\n\n
„P\u0159ijdu.“<\/p>\n\n\n\n
Nikdo z lid\u00ed nev\u011bd\u011bl jak, kdy a odkud p\u0159i\u0161lo toto podivn\u00e9 b\u00edl\u00e9 a tak plach\u00e9 zv\u00ed\u0159e, kter\u00e9 v rychl\u00fdch a p\u016fvabn\u00fdch skoc\u00edch a s obzvl\u00e1\u0161tn\u00ed radost\u00ed pob\u00edhalo p\u0159i m\u011bs\u00ed\u010dn\u00edm svitu a bylo t\u00e9m\u011b\u0159 v\u017edy samo.<\/p>\n\n\n\n
Rozlehlost a lesn\u00ed klid i vysok\u00e9 traviny snad je p\u0159itahovaly. Lid\u00e9 v\u0161ak se divili tomu, \u017ee vzdor sv\u00e9 plachosti st\u00e1le vyhled\u00e1valo tak \u017eiv\u00e9 \u00fadol\u00ed p\u00edle.<\/p>\n\n\n\n
Byli v trval\u00e9m spojen\u00ed s posv\u00e1tnou v\u00fd\u0161inou. Byl to \u010dil\u00fd \u017eivot. Poslov\u00e9 a nosi\u010di chodili sem a tam a syn nejvy\u0161\u0161\u00edho sedl\u00e1ka postavil dokonce san\u011b na vle\u010dk\u00e1ch, kter\u00e9 byly ta\u017eeny siln\u00fdmi b\u00fdky. V t\u011bchto san\u00edch, jim\u017e \u0159\u00edkali vozy, vozili kr\u00e1sn\u00e9, pro chr\u00e1m p\u0159ipraven\u00e9 plotny a b\u00edl\u00e9 poh\u00e1ry nahoru ke svat\u00e9mu domu.<\/p>\n\n\n\n
Brzy m\u011bl ji\u017e b\u00fdt hotov po mnohalet\u00e9 p\u00edli a n\u00e1maze.<\/p>\n\n\n\n
V\u0161ichni se t\u011b\u0161ili na den Sv\u011btla, kdy Sv\u011btl\u00fd Otec napln\u00ed sv\u016fj posv\u00e1tn\u00fd d\u016fm na zemi svou silou a milost\u00ed, aby v n\u011bm p\u0159eb\u00fdval.<\/p>\n\n\n\n
Tyto v\u00e1\u017en\u00e9 a p\u0159irozen\u00e9, ve\u0161ker\u00e9 zm\u011bk\u010dilosti vzd\u00e1len\u00e9, pojila posv\u00e1tn\u00e1 \u00facta a plachost, kdy\u017e mysl\u00edvali na tento den.<\/p>\n\n\n\n
„Mus\u00edme se k tomu p\u0159ipravit se zvl\u00e1\u0161tn\u00ed p\u00e9\u010d\u00ed,“ \u0159\u00edkaly \u017eeny mezi sebou a u\u010dily d\u011bv\u010data v\u00edti v\u011bnce a u\u010dily je um\u011bn\u00ed uct\u00edv\u00e1n\u00ed pohybem. Byly to hlavn\u011b kroky a \u00faklony v klidn\u00e9, harmonick\u00e9 sestav\u011b, podle zvuk\u016f p\u00edsn\u00ed, kterou samy zp\u00edvaly.<\/p>\n\n\n\n
Tyto p\u00edsn\u011b byly nalad\u011bny na zvl\u00e1\u0161tn\u00ed druh p\u0159\u00edrodn\u00edch zvuk\u016f a zachv\u00edvaly se ve spojen\u00ed s duchovn\u00edmi a bytostn\u00fdmi sf\u00e9rami tak vroucn\u011b, \u017ee se jimi otev\u00edrala cesta vzh\u016fru, po kter\u00e9 mohla pronikat dol\u016f pln\u00e1 s\u00edla proudu Sv\u011btla.<\/p>\n\n\n\n
Holda a jej\u00ed dcery dovedly nejl\u00e9pe uct\u00edvat Sv\u011btl\u00e9 a po nich d\u011blaly to tak v\u0161echny \u017eeny a \u017e\u00e1daly Holdu o pomoc a veden\u00ed.<\/p>\n\n\n\n
V\u017edy sed\u00e1valy spole\u010dn\u011b odpo\u010d\u00edvaj\u00edc\u00ed po denn\u00ed pr\u00e1ci ve velk\u00e9, sloupy podep\u0159en\u00e9 s\u00edni Hjalfdarova obydl\u00ed, kam se ve\u0161lo mnoho lid\u00ed. Odd\u00e1valy se pak s radost\u00ed prac\u00edm sv\u00fdch prst\u016f.<\/p>\n\n\n\n
St\u00e1\u010dely vlnu b\u00edl\u00fdch ovc\u00ed na dlouh\u00e1 vl\u00e1kna, ze kter\u00fdch pletly b\u00edl\u00e1, spl\u00fdvav\u00e1 roucha. St\u00e1le je\u0161t\u011b pou\u017e\u00edvaly sv\u00fdch velk\u00fdch, star\u00fdch r\u00e1m\u016f, v nich\u017e protahovaly nata\u017een\u00e1 vl\u00e1kna sem a tam, a\u017e z nich bylo pevn\u00e9 tkanivo.<\/p>\n\n\n\n
P\u0159i tom panovalo mezi \u017eenami naprost\u00e9 ml\u010den\u00ed a jen d\u011bv\u010data, kter\u00e1 s nar\u016f\u017eov\u011bl\u00fdmi tv\u00e1\u0159emi a z\u00e1\u0159\u00edc\u00edma o\u010dima sed\u011bla u sv\u00e9 pr\u00e1ce, povzdychla si ob\u010das ti\u0161e nebo nahlas.<\/p>\n\n\n\n
Pak prosily Holdu, aby vypr\u00e1v\u011bla n\u011bco o Sv\u011btl\u00fdch a napjat\u011b poslouchaly. Nemohlo b\u00fdt nic p\u0159eslechnuto nebo nespr\u00e1vn\u011b pochopeno, pon\u011bvad\u017e v\u0161echny byly pevn\u011b rozhodnuty p\u0159edat to v\u0161echno zase jednou sv\u00fdm d\u011btem a vnuk\u016fm pr\u00e1v\u011b tak, jak to nyn\u00ed \u010dinila Holda. Nejrad\u011bji jim vypr\u00e1v\u011bla o tom, jak ji kdysi pomocn\u00edci vodili a jak se v\u0161emu nau\u010dila z jejich p\u0159\u00edkladu. Velik\u00e1 l\u00e1ska a vd\u011b\u010dnost k bytostn\u00fdm prochv\u00edvaly cel\u00e9 Holdino byt\u00ed. Nemohla se dost vynasna\u017eiti, aby tyto mal\u00e9, lidsk\u00e9 d\u011bti nau\u010dila a pou\u010dila a ony mohly zkusit tak\u00e9 v\u0161echno, co poznala ona. Brzy uplyne p\u0159ece \u010das, kdy ona jako mlad\u00e1 matka m\u016f\u017ee dl\u00edt mezi nimi. <\/p>\n\n\n\n
<\/p>\n","protected":false},"excerpt":{"rendered":"
P\u0159\u00ed\u0161t\u00ed den se je\u0161t\u011b ani \u0159\u00e1dn\u011b nerozb\u0159eskl a ji\u017e bylo sly\u0161et v\u00e1len\u00ed, zved\u00e1n\u00ed a posunov\u00e1n\u00ed t\u011b\u017ek\u00fdch mas kamen\u016f. V\u0161ichni sp\u00e1\u010di byli probuzeni t\u00edmto hlukem, kter\u00fd se n\u00e1hle bl\u00ed\u017eil. Vysko\u010dili polek\u00e1ni a hledali p\u0159\u00ed\u010dinu tohoto ru\u0161en\u00ed. Hjalfdar dal jim v\u0161ak znamen\u00ed, aby se chovali ti\u0161e a klidn\u011b. Na jejich ot\u00e1zku, co znamen\u00e1 tento hluk, jim pravil, […]<\/p>\n","protected":false},"author":1,"featured_media":280618,"comment_status":"open","ping_status":"open","sticky":false,"template":"","format":"standard","meta":{"_et_pb_use_builder":"off","_et_pb_old_content":"","_et_gb_content_width":"","_jetpack_memberships_contains_paid_content":false,"footnotes":"","jetpack_publicize_message":"","jetpack_publicize_feature_enabled":true,"jetpack_social_post_already_shared":true,"jetpack_social_options":{"image_generator_settings":{"template":"highway","enabled":false},"version":2}},"categories":[15],"tags":[],"class_list":["post-280646","post","type-post","status-publish","format-standard","has-post-thumbnail","hentry","category-dalsie-clanky"],"jetpack_publicize_connections":[],"yoast_head":"\n