Kdy\u017e Hjalfdarovi mu\u017eov\u00e9 opustili sv\u00e9 stany, hv\u00edzdal m\u00edrn\u00fd zp\u00edvaj\u00edc\u00ed, rann\u00ed v\u011bt\u0159\u00edk na v\u00fd\u0161in\u00e1ch. T\u00edsn\u00edv\u00e1 atmosf\u00e9ra ustoupila \u010dist\u00e9 rann\u00ed sv\u011b\u017eesti, kter\u00e1 zatla\u010dila v\u0161echen z\u00e1pach a v\u00fdpary dra\u010d\u00edho mo\u010d\u00e1lu a tak je zhustila, \u017ee oko nemohlo jimi ani proniknout. P\u0159\u00edboj hu\u010del a zp\u00edval jako p\u0159ed d\u00e1vnou dobou, jakoby se nic nezm\u011bnilo v hlubin\u00e1ch zem\u011b. Tich\u00e9 dun\u011bn\u00ed a h\u0159m\u011bn\u00ed bylo v\u0161ak lidem n\u00e1padn\u00e9.<\/p>\n\n\n\n
„Poslouchejte“, pravil lovec, „zd\u00e1 se mi, jako by zvuk v nitru zem\u011b s\u00edlil. Dun\u011bn\u00ed se prodlu\u017euje a j\u00e1 vid\u00edm, \u017ee tam na druh\u00e9 stran\u011b jsou ob\u0159i v pr\u00e1ci na b\u00edl\u00e9 ho\u0159e. Mus\u00edme to ozn\u00e1mit Hjalfdarovi.“<\/p>\n\n\n\n
Hjalfdar vstoupil mezi n\u011b a pravil :<\/p>\n\n\n\n
„Sly\u0161\u00edm, co v\u00e1s zam\u011bstn\u00e1v\u00e1 a c\u00edt\u00edm, \u017ee pozorujete p\u016fsoben\u00ed bytostn\u00fdch tak jako j\u00e1. Urda zv\u011bstovala mi Erdinu moudrost, \u017ee stoj\u00edme p\u0159ed velikou p\u0159em\u011bnou zem\u011b.<\/p>\n\n\n\n
Av\u0161ak tato vyvolen\u00e1 v\u00fd\u0161ina, na kterou vys\u00edl\u00e1 duch sv\u011btl\u00e9ho Otce svou s\u00edlu k rozkv\u011btu v\u0161eho stvo\u0159en\u00e9ho, z\u016fstane nedot\u010dena. Uzav\u0159eme spojen\u00ed s obry, kte\u0159\u00ed po na\u0161em boku pom\u00e1haj\u00ed n\u00e1m s,l\u00e1skou a prop\u016fj\u010duj\u00ed n\u00e1m sv\u00e9 mohutn\u00e9 s\u00edly. Dnes p\u0159i\u0161el \u010das, kdy se odv\u00e1\u017e\u00edm obr\u00e1tit se se sv\u00fdm p\u0159\u00e1n\u00edm a se sv\u00fdm vol\u00e1n\u00edm na tyto vzd\u00e1len\u00e9 a mn\u011b dosud ciz\u00ed bytostn\u00e9. \u010cist\u00e1 harmonick\u00e1 vl\u00e1kna cht\u011bn\u00ed nap\u00ednaj\u00ed se ji\u017e mezi n\u00e1mi. Spojte v\u0161echna sv\u00e1 p\u0159\u00e1n\u00ed s m\u00fdm \u00famyslem v l\u00e1sce a vd\u011b\u010dnosti k t\u011bmto siln\u00fdm a n\u00e1m tak pot\u0159ebn\u00fdm pomocn\u00edk\u016fm!“<\/p>\n\n\n\n
Na b\u00edl\u00e9 skalnat\u00e9 p\u016fd\u011b se strany jen o mali\u010dko prodlou\u017eily a ji\u017e tu byla odpov\u011b\u010f z druh\u00e9 strany, kde ob\u0159i pracovali. Zd\u00e1lo se, jakoby jejich t\u011b\u017ek\u00fd krok sestoupil dol\u016f z hory a jedin\u00fdm skokem p\u0159esko\u010dil propast u jejich nohou.<\/p>\n\n\n\n
Se \u017e\u00e1dn\u00fdm bytostn\u00fdm nebylo spojen\u00ed tak t\u011b\u017ek\u00e9, jako s t\u011bmito obry. Ne v\u0161ak proto, \u017ee by jim Hjalfdar nep\u0159in\u00e1\u0161el vst\u0159\u00edc dosti l\u00e1sky nebo d\u016fv\u011bry, ale proto, \u017ee v nich byl jak\u00fdsi ciz\u00ed druh. Nemohl vyl\u00ed\u010dit, pro\u010d tomu tak je.<\/p>\n\n\n\n
Kdy\u017e v\u0161ak hlava prvn\u00edho obra objevila se na pokraji vyv\u00fd\u0161eniny a jeho mohutn\u00e1 postava jedin\u00fdm trhnut\u00edm povznesla se vzh\u016fru a sou\u010dasn\u011b se posadila na tr\u00e1vn\u00edk, aby byla lidem trochu bl\u00ed\u017ee, tu prob\u011bhla Hjalfdarem s\u00edla pohybu a cht\u011bl obr\u016fm n\u011bco d\u00e1t.<\/p>\n\n\n\n
A Hjalfdar povstal a mluvil:<\/p>\n\n\n\n
„My v\u0161ichni jsme tvorov\u00e9 Sv\u011btl\u00e9ho Otce, jemu\u017e radostn\u011b d\u011bkujeme. Jsme r\u016fzn\u00ed ve sv\u00fdch druz\u00edch a ve sv\u00e9m p\u016fsoben\u00ed a jen jedin\u00e9 m\u016f\u017ee n\u00e1s slou\u010dit: L\u00e1ska k Tomu, kter\u00fd n\u00e1m d\u00e1v\u00e1 \u017eivot.<\/p>\n\n\n\n
Ka\u017ed\u00fd mu slou\u017e\u00ed sv\u00fdm zp\u016fsobem. Jedin\u011b ve spolupr\u00e1ci vypln\u00edme v\u0161echno. N\u00e1m p\u0159inesla posv\u00e1tn\u00e1 pomoc sh\u016fry velik\u00fd \u00fakol od na\u0161eho P\u00e1na: M\u00e1me mu vystav\u011bt na zemi jeho sv\u011btl\u00fd hrad.<\/p>\n\n\n\n
K tomu je v\u0161ak zapot\u0159eb\u00ed pomoci v\u0161ech tvor\u016f, kte\u0159\u00ed mohou plody t\u00e9to zem\u011b zu\u017eitkovat k jeho okr\u00e1\u0161len\u00ed. Od v\u00e1s pot\u0159ebujeme va\u0161i chytrost a s\u00edlu. Vy dovedete p\u0159ekonat prostor, \u010das i rozm\u011bry, kter\u00fdm my v na\u0161ich hutn\u011bj\u0161\u00edch t\u011blech jsme podrobeni. Proto v\u00e1s pros\u00edme o pomoc.“<\/p>\n\n\n\n
Vzduch se za\u010dal chv\u011bt, kdy\u017e zazn\u011bl obr\u016fv mohutn\u00fd hlas:<\/p>\n\n\n\n
„Hjalfdare, synu Njoerdh\u016fv, o n\u011bm\u017e v\u0161ak nic nev\u00ed\u0161, sly\u0161 na\u0161i odpov\u011b\u010f. P\u0159ich\u00e1z\u00ed\u0161 ze sv\u011btl\u00e9 zem\u011b a m\u00e1\u0161 se st\u00e1t praotcem duchovn\u00edch z\u00e1rodk\u016f! M\u00e1\u0161 je v\u00e9st, \u0159\u00eddit a pom\u00e1hat jim, v\u0161t\u011bpovat jim vzpom\u00ednku na zahrady jejich p\u016fvodu a d\u00e1t jim tak\u00e9 v\u011bd\u011bn\u00ed o ur\u010den\u00ed jejich v\u00fdvoje a nad\u011bji, \u017ee se jednou mohou vr\u00e1tit zp\u011bt do sv\u011btl\u00e9 \u0159\u00ed\u0161e Bo\u017e\u00ed!<\/p>\n\n\n\n
My v\u0161ichni zn\u00e1me tv\u016fj plamen, kter\u00fd se snesl do hmoty k proveden\u00ed tohoto napln\u011bn\u00ed. M\u00e1me t\u011b r\u00e1di, nebo\u0165 v\u00edme, \u017ee mimo tebe na zemi nen\u00ed ji\u017e \u017e\u00e1dn\u00fd stvo\u0159en\u00fd! Jsme brzy tam, brzy onde, kam n\u00e1s po\u0161le v\u016fle Merkurova.<\/p>\n\n\n\n
Njoerdh\u016fv p\u0159\u00edkaz p\u0159inesl n\u00e1m zpr\u00e1vu o velik\u00e9m povol\u00e1n\u00ed praducha. Ji\u017e ode d\u00e1vna, kdy z\u00e1stup v\u00e1s lid\u00ed prodl\u00e9val je\u0161t\u011b u plamenn\u00fdch vod, jsme zde v t\u011bchto b\u00edl\u00fdch hor\u00e1ch a pracujeme a p\u0159ipravujeme v\u00e1m v\u011brn\u00e9 p\u0159iv\u00edt\u00e1n\u00ed. Za\u0159\u00eddili to tak Sv\u011btl\u00ed. Je n\u00e1s dev\u011bt. Dostate\u010dn\u00fd po\u010det a nasad\u00edme-li sv\u00e9 s\u00edly, m\u016f\u017eeme p\u0159en\u00e1\u0161et hory. Nau\u010d se n\u00e1s zn\u00e1t.<\/p>\n\n\n\n
Uru, kter\u00fd je nejstar\u0161\u00ed, mluv\u00ed te\u010f k tob\u011b, Jusu, kter\u00fd je moudr\u00fd, p\u0159ich\u00e1z\u00ed za n\u00edm. Hati, kter\u00fd je siln\u00fd, nab\u00edz\u00ed ti pomoc. Mani, kter\u00fd je divok\u00fd, poskytuje ti ochranu. Jednotn\u00e9 je na\u0161e my\u0161len\u00ed a na vyrovn\u00e1n\u00ed d\u00e1v\u00e1me l\u00e1sku za l\u00e1sku, v\u011brnost za v\u011brnost a d\u016fv\u011bru za d\u016fv\u011bru! Ni\u010deho nen\u00ed v posv\u00e1tn\u00e9m d\u00edle stvo\u0159en\u00ed Sv\u011btl\u00e9ho Otce, co by mohlo zvr\u00e1tit z\u00e1kon spravedlnosti. Proto je m\u00edr ve stvo\u0159en\u00ed mezi v\u0161\u00edm stvo\u0159en\u00fdm. Proto neboj\u00ed se tak\u00e9 nikdo s\u00edly, nebo\u0165 moudrost, l\u00e1ska, d\u016fv\u011bra a v\u011brnost jsou s n\u00ed jedn\u00e9 mysli.<\/p>\n\n\n\n
A nyn\u00ed p\u0159ikro\u010d\u00edme ke spole\u010dn\u00e9mu tvo\u0159en\u00ed. Bude dob\u0159e, uvid\u00ed\u0161-li nap\u0159ed tu hojnost lesknouc\u00edho se b\u00edl\u00e9ho kamene, kter\u00fd tam p\u0159ipravujeme. Hjalfdare, vy\u0161vihni se na moje rameno. P\u0159enesu t\u011b p\u0159es rokli. „<\/p>\n\n\n\n
Hjalfdar v\u011bd\u011bl, \u017ee z\u00e1kon obr\u016f p\u0159edpisuje d\u00e1vati d\u016fv\u011bru za d\u016fv\u011bru. Kdyby se vyhnul mohutn\u00e9mu rameni Urovu, tu by roztrhal vl\u00e1kna l\u00e1skypln\u00fdch svazk\u016f. D\u016fsledky toho by pak jist\u011b dopadly t\u011b\u017ece na n\u011bho a proto se duchovn\u011b rozlou\u010dil se sv\u00fdmi a \u0161el, jsa podp\u00edr\u00e1n bytostnou silou, p\u0159es celou rokli ke skal\u00e1m obr\u016f.<\/p>\n\n\n\n
Zd\u00e1lo se mu, jakoby nec\u00edtil ji\u017e \u017e\u00e1dn\u00e9ho t\u011bla, kdy\u017e ho nesla mohutn\u00e1 s\u00edla Urova. Nec\u00edtil v\u0161ak tak\u00e9 Urovo t\u011blo, n\u00fdbr\u017e jen jeho zvedaj\u00edc\u00ed s\u00edlu. Mohl v\u0161ak vid\u011bt, jak jeho vysok\u00e1 postava dosahuje ode dna vysok\u00e9 rokle a\u017e na okraj hory Sv\u011btla. N\u011bkolika kroky dostihli vrcholu vysok\u00e9ho, prot\u011bj\u0161\u00edho h\u0159betu.<\/p>\n\n\n\n
Jestli\u017ee se Hjalfdar domn\u00edval, \u017ee zn\u00e1 bytostn\u00e9, tu byl nyn\u00ed \u00fapln\u011b p\u0159ekvapen, nebo\u0165 od okam\u017eiku, kdy spo\u010dinul na rameni obra a rozhl\u00e9dl se kolem, objevil se mu cel\u00fd, okoln\u00ed sv\u011bt \u00fapln\u011b p\u0159em\u011bn\u011bn\u00fd. Mohl pronikati sv\u00fdm zrakem velik\u00e9 a hutn\u00e9 kameny, kter\u00e9 se tu na svahu ty\u010dily. Nebyly ji\u017e jako hmota, nebyla to v\u0161ak tak\u00e9 jemnohmotnost, jak ji dosud znal a kter\u00e1 kolem nich tkala. Nebylo to tak\u00e9 jejich vyza\u0159ov\u00e1n\u00ed. C\u00edtil s\u00e1m sebe jako tekouc\u00ed vodu, jako vanouc\u00ed v\u00edtr, lehce a chladiv\u011b propustn\u00fd a s\u00e1m pronikaj\u00edc\u00ed. P\u0159itom c\u00edtil novou s\u00edlu, kterou m\u011bli ob\u0159i snad desateron\u00e1sobn\u011b v\u011bt\u0161\u00ed.<\/p>\n\n\n\n
Tato s\u00edla byla jin\u00e1 ne\u017e s\u00edla lidsk\u00e1. Toto v\u0161echno pro\u017e\u00edval siln\u011b a \u017eiv\u011b. Nemohl v\u0161ak o tom p\u0159em\u00fd\u0161let, tak p\u0159em\u00fd\u0161let, jak byl zvykl\u00fd. Napl\u0148ovala ho nepopsateln\u00e1 radost, jas a s\u00edla a s t\u011bmito schopnostmi, kter\u00e9 byly zjemn\u011bl\u00e9, zes\u00edlen\u00e9 a nitern\u011bj\u0161\u00ed v porovn\u00e1n\u00ed s lidsk\u00fdm my\u0161len\u00edm, vn\u00edmal nezm\u011brn\u00e9 bohat\u00e9 okol\u00ed.<\/p>\n\n\n\n
„My v\u0161ichni \u017eijeme v radosti ze \u017eivota, my v\u0161ichni tkaj\u00edc\u00ed a zachv\u00edvaj\u00edc\u00ed se.“<\/p>\n\n\n\n
Hjalfdarovi se zd\u00e1lo, jakoby kr\u00e1\u010del s\u00edt\u011bmi podivuhodn\u011b jemn\u00fdch pavu\u010din nejlesklej\u0161\u00edch a nejz\u00e1\u0159iv\u011bj\u0161\u00edch barev. A v\u0161echny tyto proudy barev byly st\u00e1le sv\u011b\u017eej\u0161\u00ed, \u017eiv\u011bj\u0161\u00ed a z\u00e1\u0159iv\u011bj\u0161\u00ed.<\/p>\n\n\n\n
Tryskala z nich s\u00edla \u017eivota jako \u0161umiv\u00e9 v\u00edno a tato hojnost paprsk\u016f trvale vy\u017eivuj\u00edc\u00ed barevn\u00e9 sv\u011b\u017eesti a z\u00e1\u0159iv\u00e9 s\u00edly, byla st\u00e1le sv\u011b\u017e\u00ed, nov\u00e1 a v\u011b\u010dn\u011b stejn\u00e1. S j\u00e1sotem p\u0159ij\u00edmali z\u00e1\u0159\u00edc\u00ed formy, kter\u00e9 prob\u00edhaly vesm\u00edrem jako kv\u011btiny a zv\u00ed\u0159ata, tyto proudy potravy a osv\u011b\u017een\u00ed.<\/p>\n\n\n\n
J\u00e1sav\u00fd zvuk jako t\u00f3ny zvon\u016f chv\u011bl se zp\u00edvaj\u00edc, sv\u00edt\u00edc a ti\u0161e zvon\u00edc ve\u0161ker\u00fdm z\u00e1\u0159en\u00edm. Hjalfdar vp\u00edjel tuto kr\u00e1su do sebe, s\u00e1m j\u00e1saje ve sv\u00e9m byt\u00ed. Nyn\u00ed v\u011bd\u011bl, co to bylo.<\/p>\n\n\n\n
Ji\u017e chv\u00edli st\u00e1li na nejvy\u0161\u0161\u00edm, b\u011bloskvouc\u00edm h\u0159betu hory obklopeni vysok\u00fdmi p\u0159\u00e1teli Urov\u00fdmi, kte\u0159\u00ed zdravili Hjalfdara drsn\u00fdm stiskem ruky. On pohl\u00e9dl vzh\u016fru k nim a p\u0159ece c\u00edtil se v t\u00e9m\u017ee okam\u017eiku pr\u00e1v\u011b tak vysok\u00fdm jako v\u011b\u017e a mohl jim pohl\u00ed\u017eeti do o\u010d\u00ed.<\/p>\n\n\n\n
„Ano, tv\u00e9 bytostn\u00e9 a duchovn\u00ed j\u00e1dro je u n\u00e1s. Pohle\u010f, jak bez obt\u00ed\u017e\u00ed putuje\u0161 stvo\u0159en\u00edm. Pohle\u010f na sv\u011bty, pod\u00edvej se na shon ve\u0161ker\u00e9 hmoty a pod\u00edvej se dol\u016f, jak tam na v\u00fd\u0161in\u011b tvoji druhov\u00e9 lezou a plaz\u00ed se velmi zam\u011bstn\u00e1ni a jak tv\u00e9 vlastn\u00ed t\u011blo pozemsk\u00e9 mezi t\u00edm odpo\u010d\u00edv\u00e1. Oni pracuj\u00ed a stav\u00ed, my v\u0161ak k tomu ud\u011bl\u00e1me to, co je v\u00e1m nemo\u017en\u00e9, aby to bylo dokonal\u00e9 v kr\u00e1sn\u00e9m pozemsk\u00e9m sv\u011bt\u011b na\u0161eho Boha. Dokonal\u00e9 pr\u00e1ce a pomoci, aby to lidsk\u00fd duch mohl vyu\u017e\u00edt podle z\u00e1kona. My v\u0161ichni pom\u00e1h\u00e1me ve zbo\u017en\u00e9m, j\u00e1sav\u00e9m d\u00edku ke cti Bo\u017e\u00ed.<\/p>\n\n\n\n
Ve vesm\u00edru zachv\u00edv\u00e1 se velik\u00fd, svat\u00fd z\u00e1kon Jeho L\u00e1sky a Spravedlnosti, kter\u00e9 jsou jedno. To je to, co my c\u00edt\u00edme a co spole\u010dn\u011b v n\u00e1s v\u0161ech proud\u00edc, tk\u00e1 : L\u00e1ska a Spravedlnost, sv\u011btl\u00e1 v\u016fle Bo\u017e\u00ed.“<\/p>\n\n\n\n
Hjalfdar byl jako opojen. Nev\u011bd\u011bl, jak proudy \u017eivota uvolnily v n\u011bm toto slovo bytostn\u00e9ho obra, n\u00fdbr\u017e c\u00edtil jen pohyb, pozn\u00e1n\u00ed a obdarov\u00e1n\u00ed, kdy\u017e sly\u0161el poprv\u00e9 slovo „B\u016fh“. V\u011bd\u011bl hned, \u017ee je to jm\u00e9no sv\u011btl\u00e9ho Otce. Zd\u00e1lo se mu, jako by je nemohl nikdy \u0159\u00edci, ani\u017e by se zbo\u017en\u011b nevrhl v prach.<\/p>\n\n\n\n
Ob\u0159i p\u0159evy\u0161ovali v\u0161echnu bytostnost, kter\u00e1 zde protk\u00e1vala horu jako korunu. Jako leskl\u00fd kopulovit\u00fd pal\u00e1c k\u0159i\u0161\u0165\u00e1lov\u00e9ho paprsku, klenulo se jejich z\u00e1\u0159\u00edc\u00ed cht\u011bn\u00ed, jejich slu\u017eby, p\u00edle a l\u00e1ska nad jejich horou.<\/p>\n\n\n\n
„Pohle\u010f, Hjalfdare, jak m\u00e1me ji\u017e dole p\u0159ipraveno v\u0161e, co v n\u011bkolika dnech propukne! Pod\u00edvej se na n\u00e1dheru \u017eivl\u016f, jak je nen\u00ed mo\u017eno zadr\u017eet v jejich touze po roz\u017ehaven\u00ed!“<\/p>\n\n\n\n
Pr\u016fhledn\u00e9 jako jasn\u00e9 hv\u011bzdy zd\u00e1ly se b\u00fdti b\u00edl\u00e9 sk\u00e1ly, b\u00edl\u00e9 a m\u011bkk\u00e9, jako by to byly m\u00fddlov\u00e9 horniny. Velik\u00e9, nep\u0159\u00edli\u0161 tlust\u00e9 plotny byly tu vytvo\u0159eny \u00fapln\u011b, pravideln\u011b a velmi jemn\u011b.<\/p>\n\n\n\n
„Pohle\u010f, jak zpracov\u00e1v\u00e1me hmotu na\u0161\u00ed bytostnou silou. A tak m\u016f\u017eeme ji zvednout, polo\u017eit a vyklidit z poklad\u016f jej\u00ed stejnorodosti a spojit ji s bytostnou silou, \u017ee se nebude moci nikdy rozpadnout a rozpukat, pokud to neu\u010din\u00ed op\u011bt bytostn\u00e1 v\u016fle, poh\u00e1n\u011bn\u00e1 v\u016fli Bo\u017e\u00ed. Nebo\u0165 jen v\u016fle Bo\u017e\u00ed d\u00e1v\u00e1 n\u00e1m s\u00edlu, \u017ee m\u016f\u017eeme v n\u00ed konat, co napln\u00ed posv\u00e1tn\u00fd z\u00e1kon.<\/p>\n\n\n\n
Pod\u00edvej se k ho\u0159e. A\u017e lid\u0161t\u00ed duchov\u00e9 po\u010dnou na v\u00fdchod\u011b stav\u011bt sv\u00e9 stany a zalo\u017e\u00ed s\u00eddlo pro lidi i dobytek, pak zapo\u010dne na\u0161e pr\u00e1ce na z\u00e1padn\u00edm svahu. Pracujme nejrad\u011bji sami, aspo\u0148 na za\u010d\u00e1tku. A\u017e bude vytvo\u0159en z\u00e1klad, pak uchop\u00ed tebe, Hjalfdare, vzne\u0161en\u00e9 veden\u00ed. Vid\u00edm ji\u017e bl\u00ed\u017eiti se k tob\u011b proudy Sv\u011btla.<\/p>\n\n\n\n
Pak bude\u0161 v\u011bd\u011bt, kdo je ten, kter\u00fd ti poru\u010dil stavbu a bude\u0161 v\u011bd\u011bt, jak\u00e1 bude. Ty jsi na\u0159izuj\u00edc\u00ed a my prov\u00e1d\u011bj\u00edc\u00ed. Ov\u0161em tak\u00e9 s pomoc\u00ed hmotn\u00e9 lidsk\u00e9 s\u00edly. Mus\u00edme se spojit, nebo\u0165 spolupr\u00e1ce v radostn\u00e9m cht\u011bn\u00ed pro Sv\u011btlo Sv\u011bta je sp\u00e1sa n\u00e1s v\u0161ech. Pohle\u010f tak\u00e9 na druhou stranu, kde draci vydechuj\u00ed svoje v\u00fdpary, kde je sirnat\u00e1 p\u016fda a kde na kamen\u00ed se shroma\u017e\u010fuj\u00ed leskl\u00e9 k\u0159i\u0161\u0165\u00e1ly, m\u011bd\u011bn\u00e9, modrav\u00e9 a zelen\u00e9. To jsou z\u00e1klady kr\u00e1sn\u00fdch kov\u016f, kter\u00e9, vy lid\u00e9, budete jednou vykop\u00e1vat na zbran\u011b a \u0161perky. A\u017e provedeme slavn\u011b cel\u00fd d\u016fm a na b\u011blostn\u00e9 st\u011bny vyp\u00ed\u0161eme zlatem posv\u00e1tn\u00e1 slova, budete tavit a vyklep\u00e1vat z tohoto kovov\u00e9ho lesku p\u0159edm\u011bty podle v\u011bd\u011bn\u00ed bytostn\u00fdch zem\u011b, kter\u00e9 se nau\u010d\u00edte zn\u00e1t, a\u017e je budete pot\u0159ebovat.<\/p>\n\n\n\n
Poklady le\u017e\u00ed v \u00fatrob\u00e1ch zem\u011b, jejich rozkv\u011bt je v\u0161ak teprve v kl\u00edn\u011b budoucnosti.“<\/p>\n\n\n\n
Zd\u00e1lo se, jako by p\u0159i t\u011bchto Urov\u00fdch slovech otev\u0159ely se hlubiny p\u0159ed Hjalfdarov\u00fdm zrakem. Klenut\u00e9, sv\u00edtiv\u00e9 propasti zely z \u00fatrob zem\u011b, napln\u011bn\u00e9 va\u0159\u00edc\u00edm ohn\u011bm nejr\u016fzn\u011bj\u0161\u00edch barev. Zelen\u00e9, modr\u00e9, fialov\u00e9 a m\u011bd\u011bn\u011b \u010derven\u00e9.<\/p>\n\n\n\n
Planouc\u00ed, tekut\u00e9 rudy pota\u017een\u00e9 lesklou a jemnou blanou za\u010daly se tu a tam ji\u017e zhut\u0148ovat.<\/p>\n\n\n\n
L\u00e1skypln\u011b p\u0159edouc\u00ed p\u016fsob\u00edc\u00ed vl\u00e1kna zpracov\u00e1vala zrcadl\u00edc\u00ed se obrazy, kter\u00e9 z v\u016fle Sv\u011btl\u00fdch plynuly dol\u016f a byly zde p\u0159ij\u00edm\u00e1ny mali\u010dk\u00fdm, lezouc\u00edm a hem\u017e\u00edc\u00edm se n\u00e1r\u016fdkem zem\u011b. Zazn\u00edvalo zvon\u011bn\u00ed a \u0159in\u010den\u00ed jemn\u00e9ho kovu a zvoniv\u00e9 \u00fadery kladiv.<\/p>\n\n\n\n
Pojednou Hjalfdar t\u00e9m\u011b\u0159 zapomn\u011bl, \u017ee stoj\u00ed na \u010dist\u00e9 v\u00fd\u0161in\u011b v kruhu obr\u016f, kte\u0159\u00ed nepracuj\u00ed sami v hlubin\u00e1ch a propastech pod hutn\u00fdm povrchem zem\u011b v \u0159\u00ed\u0161i bytostn\u00fdch trpasl\u00edk\u016f se \u017ehavou m\u011bd\u00ed, zlatem a kovy. Jak \u017eiv\u011b p\u016fsobila p\u0159ece s\u00edla dop\u0159edu tkaj\u00edc\u00edch bytostn\u00fdch p\u0159edstav a v\u00fdtvor\u016f na duchy.<\/p>\n\n\n\n
Horliv\u00fd shon pozemsk\u00fdch gn\u00f3m\u016f okouzlil ho sv\u00fdm ne\u00fanavn\u00fdm pohybem. P\u0159\u00e1l si, aby byl v\u0161ude, a hle, byl se sv\u00fdm vn\u00edm\u00e1n\u00edm zde i tam, v\u0161echno \u017eiv\u011b ch\u00e1paje!<\/p>\n\n\n\n
Zat\u00edmco Hjalfdar pro\u017e\u00edval hojnost kr\u00e1sy, kterou vytv\u00e1\u0159elo formuj\u00edc\u00ed p\u0159\u00e1n\u00ed p\u0159edstav d\u0159\u00edve, ne\u017e se uskute\u010dnily ve hmot\u011b, zm\u011bnila se mezit\u00edm slunn\u00e1, radostn\u00e1 krajina. Ledov\u00e1 \u0161e\u010f pokryla oblohu jako jemn\u00e1 p\u0159ikr\u00fdvka. Nad hlubinou, v n\u00ed\u017e \u017eivlov\u00e9 a bytostn\u00ed pomocn\u00edci p\u0159ipravovali svoje d\u00edlny, v\u0159ely stra\u0161liv\u00e9 ba\u017einy, zvedaly se mal\u00e9 pahorky, ze sloup\u016f kou\u0159e vytryskovaly va\u0159\u00edc\u00ed proudy vody. Tu dala se do pohybu t\u011bla drak\u016f i tlust\u00e1, blahobytn\u00e1 t\u011bla je\u0161t\u011br\u016f, tak jako t\u011b\u017ek\u00e1, nemotorn\u00e1 t\u011bla bahenn\u00edch hroch\u016f. Divok\u00fdmi z\u00e1kruty mocn\u00fdch, smrtonosn\u00fdch ocas\u016f bi\u010dovali ba\u017einy a zni\u010dili ve chv\u00edli ve\u0161ker\u00e9 byliny a k\u0159oviska. V\u00fdpary a p\u00e1ry stoupaly po p\u0159\u00edkr\u00e9m svahu b\u00edl\u00e9 hory a t\u00e1hly se kolem n\u00ed.<\/p>\n\n\n\n
V\u00edtr za\u010dal hroziv\u011b v\u00fdt a sme\u010dka p\u00e1d\u00edc\u00edch, sk\u00e1kaj\u00edc\u00edch element\u00e1rn\u00edch duch\u016f let\u011bla sem v jeho vzduchov\u00fdch proudech. Tan\u010dili v\u00ed\u0159iv\u011b kolem sebe jako listy v podzimn\u00ed bou\u0159i, ale pak se hnali d\u00e1le a st\u00e1le divo\u010dej\u0161\u00ed druhov\u00e9 foukali s nadmut\u00fdmi tv\u00e1\u0159emi p\u0159es v\u00fd\u0161iny. V\u00edtr, kter\u00fd se stup\u0148oval v bou\u0159i, byl \u017ehav\u00fd a such\u00fd. Jedovat\u00e9, \u017elut\u00e9 byly v\u00fdpary, kter\u00e9 za stra\u0161liv\u00e9ho tlaku s hromov\u00fdm rachotem proudily ze zem\u011b. \u017dlut\u00fd byl vzduch, \u017elut\u00e1 byla ba\u017eina, \u017elut\u00e1 byla zem\u011b, \u017elut\u00e9 bylo nebe s rozervan\u00fdmi mraky. Ork\u00e1n, kter\u00fd sem hnal v\u011btrnou smr\u0161\u0165, zu\u0159iv\u011b vyl. V d\u00e1li l\u00e1maly se lesy a bylo sly\u0161et jejich praskot hnan\u00fd sem bou\u0159\u00ed. Chv\u011bn\u00ed zmocnilo se v\u0161eho, co bylo pevn\u00e9.<\/p>\n\n\n\n
B\u00edl\u00e9, k\u0159\u00eddov\u00e9, zrcadlov\u011b hladk\u00e9 plochy z vrchn\u00edch horsk\u00fdch vrstev dostaly n\u00e1hle trhliny a mezery. A zd\u00e1lo se, jakoby v nitru obrovsk\u00e9ho mas\u00edvu to dun\u011blo, a\u010dkoliv navenek se nic nepohnulo.<\/p>\n\n\n\n
Hjalfdar se d\u00edval, jsa schopen proniknout hmotu v\u00fdpar\u016f dol\u016f na svoje druhy, kte\u0159\u00ed byli zam\u011bstn\u00e1n\u00ed stavbou le\u017een\u00ed nabl\u00edzku jezera. D\u00edvali se jako ztrnul\u00ed na tento v\u00edtr \u017elut\u00fdch mrak\u016f, kter\u00fd hrozil, \u017ee nasad\u00ed na vrchol hory dusivou \u010depici.<\/p>\n\n\n\n
„Bude-li to p\u0159\u00edli\u0161 stra\u0161liv\u00e9 a bude-li se v\u00e1m zd\u00e1t, \u017ee nem\u016f\u017eete d\u00fdchat, pak se spojte se Sv\u011btl\u00fdmi a pono\u0159te se do vln jezera! Zavolejte Urdu, jezern\u00ed pannu, aby v\u00e1s dr\u017eela a soust\u0159e\u010fte ve\u0161kerou s\u00edlu v\u016fle. Zavolejte ji z Hjalfdarova p\u0159\u00edkazu, pak se objev\u00ed ihned.“<\/p>\n\n\n\n
Rozhl\u00ed\u017eeli se kolem. Odkud to sem p\u0159ich\u00e1z\u00ed Hjalfdar\u016fv hlas, kdy\u017e jeho t\u011blo, k smrti unaveno le\u017eelo ve stanu jako sp\u00edc\u00ed? Pohl\u00ed\u017eeli t\u00e1zav\u011b na sebe. Obr pohnul j\u00edm tolik, \u017ee Hjalfdar tu z\u016fstal jako pr\u00e1zdn\u00fd d\u017eb\u00e1n, jako dut\u00fd plod le\u017eeti na okraji svahu a oni ho zat\u00e1hli do stanu.<\/p>\n\n\n\n
„Kdyby tu byla alespo\u0148 Holda, ta by si v\u011bd\u011bla rady! A nyn\u00ed ta bou\u0159e. Nem\u016f\u017eeme p\u0159ece nechat Hjalfdara zde na pospas dus\u00edc\u00ed s\u00ed\u0159e!“<\/p>\n\n\n\n
Op\u011bt zazn\u011bl Hjalfdar\u016fv hlas tak bl\u00edzko, tak zn\u00e1m\u011b a p\u0159ece tak daleko. Te\u010f vid\u011bli dokonce jeho postavu a vedle n\u011bho obra Uru a jeho silnou ruku.<\/p>\n\n\n\n
„Hora Sv\u011btl\u00e9ho Otce je posv\u00e1tn\u00e1 v\u0161em Bo\u017e\u00edm tvor\u016fm, kte\u0159\u00ed \u017eij\u00ed v jeho v\u011b\u010dn\u00e9 v\u016fli. Proto se nebojte!“<\/p>\n\n\n\n
Trhav\u011b prochv\u00edvala \u010derven\u00e1 sv\u011btla \u017elut\u00ed v\u00fdpar\u016f. Dole za\u010dal proudit ohe\u0148 z mal\u00fdch pahork\u016f, ze kter\u00fdch d\u0159\u00edve st\u0159\u00edkala voda. Nel\u00e9tal vysoko, nebo\u0165 byl p\u0159\u00edli\u0161 hust\u00fd. Vody, kter\u00e9 n\u00e1hle naplnily n\u00ed\u017ee polo\u017een\u00e9 krajiny, byly bahnit\u00e9 a sirn\u00e9, zap\u00e1chaj\u00edc\u00ed hnilobou.<\/p>\n\n\n\n
Tu pronikl mu\u010div\u00fd \u0159ev a st\u00e9n\u00e1n\u00ed. Mraky pronikly pak a\u017e vzh\u016fru na v\u00fd\u0161inu. V\u00fdpary zap\u00e1chaly sp\u00e1len\u00fdm tukem a kou\u0159 byl p\u0159\u00edli\u0161 \u0161tiplav\u00fdm. Mu\u017eov\u00e9 v\u0161ak uposlechli Hjalfdarovy rady a hledali sv\u00e9 \u00fato\u010di\u0161t\u011b ve vln\u00e1ch jezera, kter\u00e9 vrhalo vysok\u00e9 vlny.<\/p>\n\n\n\n
Jezern\u00ed panna sed\u011bla na bl\u00edzk\u00e9m \u00fatesu obklopen\u00e1 tuleni, kte\u0159\u00ed poskakovali kolem a hlasit\u011b \u0161t\u011bkali. Zp\u00edvali p\u00edse\u0148, kter\u00e1 rytmem i \u0159e\u010d\u00ed se \u00fapln\u011b p\u0159imykala k hukotu a \u0161umu vod.<\/p>\n\n\n\n
Temn\u00e9 byly vlny a hr\u016fzn\u011b \u017elut\u00e1 obloha, na kter\u00e9 p\u0159elet\u011bly blesky prov\u00e1zen\u00e9 dun\u011bn\u00edm hrom\u016f. T\u0159\u00e1sla se zem\u011b. S rachotem \u0159\u00edtily se st\u011bny skal na ho\u0159e obr\u016f a utvo\u0159ily \u0161irou, plotnami zasypanou rovinu, lesknouc\u00ed se b\u00edle jako rub\u00e1\u0161 nad \u017e\u00e1rem a vodou, vodn\u00edmi parami a mastnou ba\u017einou.<\/p>\n\n\n\n
Ob\u0159i obklopuj\u00edc\u00ed Hjalfdara, \u00fapln\u011b se p\u0159izp\u016fsobili pohyb\u016fm katastrofy. Byli uvol\u0148uj\u00edc\u00ed a podporuj\u00edc\u00ed, pln\u011b se spolu zachv\u00edvaj\u00edc\u00ed v pr\u016fvodu \u017eivl\u016f, kter\u00e9 je podporovaly. Nyn\u00ed nasadili znovu sv\u00e9 pracovn\u00ed s\u00edly.<\/p>\n\n\n\n
Hr\u016fzn\u00e1 zv\u00ed\u0159ata v \u00fadol\u00ed na\u0161la sv\u016fj ohniv\u00fd krb a hrob a b\u00edl\u00e1 hora v\u0161e p\u0159ikryla. Jako mohutn\u00fd balvan rozprost\u0159ela se po plo\u0161in\u011b n\u011bkdej\u0161\u00edch ba\u017ein a sahala a\u017e k mo\u0159i. Mo\u0159e vrhalo vysok\u00e9 vlny, kter\u00e9 daleko \u0161iroko hu\u010d\u00edce, zaplavovaly dlouh\u00fd a rozlehl\u00fd sn\u011bhob\u00edl\u00fd z\u00e1liv, nad n\u00edm\u017e se t\u011b\u017ece t\u00edsnily t\u011b\u017ek\u00e9, \u017elut\u011b planouc\u00ed mraky.<\/p>\n\n\n\n
Na ho\u0159e Sv\u011btl\u00e9ho Otce klenula se v\u0161ak duha a Hjalfdar\u016fv roh volal k soudruh\u016fm :<\/p>\n\n\n\n
„P\u0159ich\u00e1z\u00edm dom\u016f!“<\/p>\n\n\n\n
P\u0159i tomto b\u0159eskn\u00e9m zvuku, kter\u00fd n\u00e1hl\u00fdm, tajemn\u011b oddychuj\u00edc\u00edm tichem vyzu\u0159en\u00fdch \u017eivl\u016f pronikl jako jasn\u00fd, sv\u011bteln\u00fd paprsek, za\u010dalo se to op\u011bt v\u0161ude h\u00fdbat…<\/p>\n\n\n\n
Zv\u00ed\u0159ata i rostliny se kr\u010dily a \u010dlov\u011bk se schoval do jasn\u00e9ho \u017eivlu Urdy. Ti\u0161e zadr\u017een\u00fd dech n\u00e1sledoval po stra\u0161liv\u00fdch n\u00e1razech vody, ohn\u011b, bou\u0159e a lavin kamen\u00ed. Ticho, kter\u00e9 vydechovalo svatou \u00fat\u011bchu Sv\u011btl\u00e9ho Otce, bylo v p\u0159\u00edrod\u011b.<\/p>\n\n\n\n
„Bu\u010fte po\u017eehn\u00e1ni a pot\u011b\u0161eni v\u0161ichni, kte\u0159\u00ed jste dobr\u00e9 a \u010dist\u00e9 v\u016fle.!“<\/p>\n\n\n\n
Nyn\u00ed se odv\u00e1\u017eily v\u0161echny hlavi\u010dky pozvednout. Hust\u00e9 n\u00edzko vis\u00edc\u00ed mlhy, kter\u00e9 byly je\u0161t\u011b napln\u011bny z\u00e1pachem ba\u017ein, byly rychle rozpt\u00fdleny chladn\u00fdm v\u00e1nkem od mo\u0159e. Tu a tam zatla\u010dil je \u010dist\u00fd pohyb ho\u0159ej\u0161\u00edch proud\u016f dol\u016f a tam z\u016fstaly chv\u00edli le\u017eet.<\/p>\n\n\n\n
Nad horou Sv\u011btla prostupovala ji\u017e mod\u0159 nebes z let\u00edc\u00edch mrak\u016f a na z\u00e1pad\u011b pronikaly je\u0161t\u011b posledn\u00ed slune\u010dn\u00ed paprsky. Kv\u011btiny se radovaly, brouci, \u010dervi a \u0161nekovit\u00ed m\u011bkk\u00fd\u0161i objevili se jako vy\u010darov\u00e1n\u00ed v mas\u00e1ch na pob\u0159e\u017e\u00ed a na vlhk\u00fdch luk\u00e1ch.<\/p>\n\n\n\n
T\u011b\u017ek\u00e9 proudy de\u0161t\u011b p\u0159ehnaly se p\u0159es v\u00fd\u0161inu. Bytostn\u00ed poslali je na z\u00e1chranu zv\u00ed\u0159ec\u00edho a rostlinn\u00e9ho sv\u011bta na v\u00fd\u0161in\u011b ve chv\u00edli, kdy ohniv\u00e9, sirn\u00e9 v\u00fdpary dos\u00e1hly vrcholu a bou\u0159e divokou silou hnala s\u00edru a ohe\u0148 na jih. Tam byly s\u00edly v plamenech. Mohutn\u00ed l\u00e9taj\u00edc\u00ed draci, ru\u0161itel\u00e9 a postrach zv\u00ed\u0159ec\u00edho a rostlinn\u00e9ho sv\u011bta opustili p\u0159i vzr\u016fstaj\u00edc\u00edm nebezpe\u010d\u00ed sv\u00e9 jeskyn\u011b a lesn\u00ed hn\u00edzda a obr\u00e1tili se k jihu, do les\u016f a ba\u017ein u dalek\u00fdch, p\u00edskovcov\u00fdch hor. Dosavadn\u00ed sv\u00e1 obydl\u00ed zanechali ve sv\u00e9m ml\u010denliv\u00e9m, ploch\u00e9m a nevl\u00eddn\u00e9m letu za sebou.<\/p>\n\n\n\n
Byli zahn\u00e1ni. C\u00edtili tlak \u017eivl\u016f, chv\u011bn\u00ed obr\u016f a jak\u00fdsi druh zloby je u\u017e\u00edral a p\u0159ipravoval je o jejich \u017ehavou, divokou bojovnost, kterou v\u017edy m\u00edvali. Mnoz\u00ed z nich, ov\u0161em hlavn\u011b sami\u010dky, nerozlou\u010dily se se sv\u00fdmi hn\u00edzdy k v\u016fli ml\u00e1\u010fat\u016fm. Tito padli za ob\u011b\u0165 v\u00fdpar\u016fm je\u0161t\u011b d\u0159\u00edve, ne\u017e plameny zas\u00e1hly les. N\u011bkte\u0159\u00ed zvl\u00e1\u0161\u0165 siln\u00ed a chyt\u0159\u00ed draci ulet\u011bli i s rodinami, nesouce ml\u00e1\u010fata na z\u00e1dech. Tento odlet drak\u016f byl pozorov\u00e1n tak\u00e9 Hjalfdarem.Ob\u0159i se z toho obzvl\u00e1\u0161\u0165 radovali, nebo\u0165 nem\u011bli drak\u016f r\u00e1di. K tomuto boji v p\u0159\u00edrod\u011b p\u0159ivolali je\u0161t\u011b \u0159adu jin\u00fdch obr\u016f a st\u00e1li jako ze\u010f, chr\u00e1n\u00edce horu a p\u0159ivol\u00e1vaj\u00edce d\u00e9\u0161\u0165.<\/p>\n\n\n\n
Hjalfdar byl hluboce rozechv\u011bn. Sv\u011btl\u00fd Otec nechal ho nahl\u00e9dnout do posv\u00e1tn\u00fdch d\u00edlen sv\u00e9ho stvo\u0159en\u00ed, je\u017e pracuj\u00ed v moudr\u00e9m p\u0159edv\u00edd\u00e1n\u00ed samostatn\u011b, podle proud\u016f jeho svat\u00e9ho z\u00e1kona spravedlnosti.<\/p>\n\n\n\n
Tak\u00e9 lid\u00e9 vyno\u0159ili se znovu z jezera, kter\u00e9 je chv\u00edlemi sv\u00fdmi vysok\u00fdmi vlnami obalilo a zachr\u00e1nilo p\u0159ed nejhor\u0161\u00edmi v\u00fdpary a nejt\u011b\u017e\u0161\u00edmi n\u00e1razy zem\u011b. Ve vd\u011b\u010dn\u00e9m obdivu velebili p\u00e9\u010di a v\u011brnost Urdy, kter\u00e1 je varovala p\u0159ed ka\u017ed\u00fdm nebezpe\u010d\u00edm. Unaven\u00ed a mok\u0159\u00ed vyl\u00e9zali z vody.<\/p>\n\n\n\n
Jejich prvn\u00edm \u010dinem bylo, \u017ee j\u00e1sav\u011b pozdravili Hjalfdara, kter\u00fd p\u0159ed nimi stanul sv\u011b\u017e\u00ed a pos\u00edlen\u00fd, jako probuzen\u00fd z dlouh\u00e9ho sp\u00e1nku. Vypr\u00e1v\u011bli mu o sv\u00fdch obav\u00e1ch, kter\u00e9 v nich vytvo\u0159il sp\u00e1nek jeho t\u011bla, vzru\u0161en\u011b vyli\u010dovali v\u0161echny ud\u00e1losti t\u011bchto hodin, je\u017e trvaly den a noc a je\u0161t\u011b cel\u00fd den.<\/p>\n\n\n\n
Hjalfdar se podivil, nebo\u0165 \u00fapln\u011b ztratil pojem o \u010dasu.<\/p>\n\n\n\n
Kolem n\u011bho \u0161lo to v\u0161echno jako sen, ve velik\u00e9m pro\u017eit\u00ed v kruhu obr\u016f. Cel\u00e1 tato p\u0159evratn\u00e1 hr\u016fzn\u00e1 p\u0159\u00edrodn\u00ed ud\u00e1lost byla mistrovsk\u00fdm d\u00edlem bytostn\u00fdch. S\u00e1m je\u0161t\u011b nev\u011bd\u011bl, co v\u0161echno z\u00edskal t\u00edmto \u00fazk\u00fdm spojen\u00edm s obry. Jemu bylo v\u0161echno tak samoz\u0159ejm\u00e9, prost\u00e9 a p\u0159irozen\u00e9. Proto v\u0161ak nebyl m\u00e9n\u011b vd\u011b\u010dn\u00fdm, naopak. Zd\u00e1lo se mu, jakoby znovu byla mu s\u0148ata jedna p\u00e1ska z jeho pozn\u00e1vac\u00edch o\u010d\u00ed a on vid\u011bl l\u00e1sku Stvo\u0159itelovu je\u0161t\u011b v mocn\u011bj\u0161\u00ed z\u00e1\u0159i a sv\u011btle.<\/p>\n\n\n\n
Vzpom\u00ednal si nyn\u00ed v\u011bdomn\u011b na mnoh\u00e9 ud\u00e1losti. Tak\u00e9 na zjev Ahura-Mazda-Amesha. Ch\u00e1pal spojuj\u00edc\u00ed vliv jeho \u010dist\u00e9 duchovn\u00ed s\u00edly a prastvo\u0159en\u011b bytostnou s\u00edlu Merkurovou, jemu\u017e slou\u017eili v\u0161ichni jeho p\u0159\u00e1tel\u00e9. Moudrost pro\u017eit\u00ed v\u0161ech sil ve slu\u017eb\u011b Sv\u011btl\u00e9mu Otci byla svat\u00e1 moudrost velik\u00fdch slu\u017eebn\u00edk\u016f moudr\u00e9ho P\u00e1na.<\/p>\n\n\n\n
Pln \u00facty se skl\u00e1n\u011bl, dob\u0159e v\u011bda, \u017ee jeho duchovn\u00ed plamen jen z nejvy\u0161\u0161\u00ed milosti sm\u011bl u\u010diniti skromn\u00fd dou\u0161ek z tohoto pramene Pravdy, v nej\u010dist\u0161\u00ed kn\u011b\u017esk\u00e9 slu\u017eb\u011b nejvy\u0161\u0161\u00edmu Bohu, kter\u00fd je v pravd\u011b Jedin\u00fd.<\/p>\n\n\n\n
Nyn\u00ed v\u0161ak muselo b\u00fdt tak\u00e9 t\u011blu u\u010din\u011bno po pr\u00e1vu.<\/p>\n\n\n\n
U rychle rozd\u011blan\u00e9ho ohn\u011b zapo\u010dala horliv\u00e1 pr\u00e1ce a brzy odpo\u010d\u00edvali u posiluj\u00edc\u00edho hrub\u00e9ho j\u00eddla, kter\u00e9 jim Hjalfdar n\u011bkolika slovy po\u017eehnal.<\/p>\n\n\n\n
Ml\u010dky je po\u017eili a v opaku k jin\u00fdm ve\u010der\u016fm, kdy si u ohn\u011b vypr\u00e1v\u011bli z\u00e1\u017eitky dne, usnuli tentokr\u00e1t pevn\u011b a hluboce ji\u017e v mal\u00e9 chv\u00edli.<\/p>\n\n\n\n
Noc z\u00e1\u0159ila sv\u00fdmi m\u011bkk\u00fdmi sv\u011btly nad touto horou, kter\u00e1 jako b\u011bloskvouc\u00ed, \u0161irok\u00fd podstavec, ty\u010dila se z nekone\u010dn\u011b se t\u00e1hnouc\u00ed roviny, zasypan\u00e9 ba\u017einy drak\u016f. Lesy v ji\u017en\u00edch d\u00e1lav\u00e1ch \u017ehnuly je\u0161t\u011b rudou z\u00e1\u0159\u00ed, av\u0161ak ani hl\u00e1sek se neozval nad \u0161ir\u00fdm polem smrti. Obry nebylo vid\u011bt a jedin\u011b mo\u0159e zp\u00edvalo svou hlubokou dun\u00edc\u00ed, v\u011brnou p\u00edse\u0148 jako varhann\u00ed akordy v modlitb\u011b, vzh\u016fru ku svat\u00e9 ho\u0159e Sv\u011btl\u00e9ho Otce.<\/p>\n\n\n\n
<\/p>\n","protected":false},"excerpt":{"rendered":"
Kdy\u017e Hjalfdarovi mu\u017eov\u00e9 opustili sv\u00e9 stany, hv\u00edzdal m\u00edrn\u00fd zp\u00edvaj\u00edc\u00ed, rann\u00ed v\u011bt\u0159\u00edk na v\u00fd\u0161in\u00e1ch. T\u00edsn\u00edv\u00e1 atmosf\u00e9ra ustoupila \u010dist\u00e9 rann\u00ed sv\u011b\u017eesti, kter\u00e1 zatla\u010dila v\u0161echen z\u00e1pach a v\u00fdpary dra\u010d\u00edho mo\u010d\u00e1lu a tak je zhustila, \u017ee oko nemohlo jimi ani proniknout. P\u0159\u00edboj hu\u010del a zp\u00edval jako p\u0159ed d\u00e1vnou dobou, jakoby se nic nezm\u011bnilo v hlubin\u00e1ch zem\u011b. Tich\u00e9 dun\u011bn\u00ed a […]<\/p>\n","protected":false},"author":1,"featured_media":280618,"comment_status":"open","ping_status":"open","sticky":false,"template":"","format":"standard","meta":{"_et_pb_use_builder":"off","_et_pb_old_content":"","_et_gb_content_width":"","_jetpack_memberships_contains_paid_content":false,"footnotes":"","jetpack_publicize_message":"","jetpack_publicize_feature_enabled":true,"jetpack_social_post_already_shared":true,"jetpack_social_options":{"image_generator_settings":{"template":"highway","enabled":false},"version":2}},"categories":[15],"tags":[],"class_list":["post-280644","post","type-post","status-publish","format-standard","has-post-thumbnail","hentry","category-dalsie-clanky"],"jetpack_publicize_connections":[],"yoast_head":"\n