Kdy\u017e mluvili o tom, jak budou stav\u011bt d\u016fm Sv\u011btl\u00e9mu Otci, sly\u0161eli nad sebou duniv\u00e9 kroky.<\/p>\n\n\n\n
Hjalfdar dal ihned v tichosti rozkazy. Jako st\u00edny p\u0159ikovaly se velik\u00e9 postavy do roh\u016f a k zemi. V hlubin\u00e1ch chodeb rozeb\u011bhli se s obratnost\u00ed a hbitost\u00ed panter\u016f. V takov\u00e9m okam\u017eiku nebezpe\u010d\u00ed byli \u00fapln\u011b p\u0159izp\u016fsobeni \u017eivotu bytostn\u00e9mu. Proto mohlo jim tak\u00e9 bytostn\u00e9 d\u00e1t ochranu v\u0161eho druhu, jako ji poskytovala l\u00e1skypln\u011b v\u0161em lesn\u00edm zv\u00ed\u0159at\u016fm.<\/p>\n\n\n\n
Hjalfdar op\u011bt c\u00edtil a vyza\u0159oval l\u00e1sku k t\u011bmto tich\u00fdm a horliv\u011b pracuj\u00edc\u00edm pomocn\u00edk\u016fm, op\u011bt c\u00edtil spojen\u00ed s nimi jako \u0161t\u011bst\u00ed a po\u017eehn\u00e1n\u00ed nesm\u00edrn\u00e9 ceny, kter\u00e9 Sv\u011btl\u00fd Otec dal lidem.<\/p>\n\n\n\n
Bylo sly\u0161et t\u00e1pav\u00fd \u0161umot, jako by se kroky bl\u00ed\u017eily a Hjalfdar v\u011bd\u011bl hned, \u017ee se m\u016f\u017ee jednat jen o jednoho z uprchl\u00fdch lesn\u00edch lid\u00ed. Domn\u00edval se tak\u00e9, \u017ee sly\u0161\u00ed sestupovat kroky dol\u016f do chodby a vnit\u0159n\u00edm nap\u011bt\u00edm neodva\u017eoval se t\u00e9m\u011b\u0159 ani d\u00fdchat.<\/p>\n\n\n\n
Bylo sly\u0161et oddychov\u00e1n\u00ed a mohutn\u00e1 lebka se \u017ehav\u00fdma o\u010dima vsunula se do chodby. Zazn\u011bl bolestn\u00fd \u0159ev a jedno oko zhaslo. Tlust\u00e1 hlava se sklonila a vtahovala se zp\u011bt…. Hjalfdarovo kop\u00ed je\u0161t\u011b z n\u00ed tr\u010delo.<\/p>\n\n\n\n
Temn\u00fd p\u00e1d pov\u011bd\u011bl mu\u017e\u016fm, \u017ee nep\u0159\u00edtel ve vzteku, \u00fazkostech a bolesti le\u017e\u00ed na zemi. Vylezli ze v\u0161ech chodeb a nep\u0159\u00edtele obkl\u00ed\u010dili.<\/p>\n\n\n\n
Spoutali ho \u0159emeny a pouty a\u017e st\u00e9nal, chv\u011bje se bolest\u00ed a \u00fazkost\u00ed p\u0159ed silou. Pak ho vyt\u00e1hli do \u0161ediv\u00e9ho rann\u00edho sv\u00edt\u00e1n\u00ed a dobili ho jeho vlastn\u00edm mlatem.<\/p>\n\n\n\n
S hr\u016fzou a \u00fadivem prohl\u00ed\u017eeli si pak tohoto lesn\u00edho obra, kter\u00fd tu le\u017eel u jejich nohou jako zvadl\u00fd list.<\/p>\n\n\n\n
S hr\u016fzou uv\u011bdomili si je\u0161t\u011b okam\u017eik nebezpe\u010d\u00ed, ve kter\u00e9m v\u0161ichni byli. Stra\u0161n\u00fd byl dojem, kter\u00fd na n\u011b ud\u011blalo toto obrovsk\u00e9 zv\u00ed\u0159e, kdy\u017e je vid\u011bli tak zbl\u00edzka v cel\u00e9 jeho obludn\u00e9 velikosti.<\/p>\n\n\n\n
Zvl\u00e1\u0161tn\u00ed, t\u00e9m\u011b\u0159 duchovn\u00ed rozechv\u011bn\u00ed zmocnilo se siln\u00fdch mu\u017e\u016f, kte\u0159\u00ed jinak by byli vzd\u00e1len\u00ed ka\u017ed\u00e9 zm\u011bk\u010dilosti. Jejich p\u0159irozen\u00fd \u017eivot ned\u00e1val jim nikdy popudu k nep\u0159irozen\u00fdm pocit\u016fm a proto tak\u00e9 neznali soucitu s p\u0159emo\u017een\u00fdm tvorem.<\/p>\n\n\n\n
Hjalfdar pozoroval mu\u017ee a bylo mu zcela jasn\u00e9, co jimi pohnulo a co jim bylo nov\u00e9 a ciz\u00ed.<\/p>\n\n\n\n
„Chci v\u00e1m \u0159\u00edci d\u016fvod, pro\u010d se v\u00e1s p\u00e1d pralesn\u00edho \u010dlov\u011bka tak divn\u011b dotkl.<\/p>\n\n\n\n
Ve v\u016fli Sv\u011btl\u00e9ho Otce provedli jste vlastn\u00edma rukama soud na znetvo\u0159en\u00e9m tvoru. Sv\u00fdm p\u016fsoben\u00edm spojili jste konec se za\u010d\u00e1tkem z vlastn\u00edho pozn\u00e1n\u00ed nutnosti a z vlastn\u00edho rozhodnut\u00ed. Uvolnili jste sv\u011btlou jiskru z nehodn\u00e9 n\u00e1doby, d\u0159\u00edve ne\u017e bude pozd\u011b. Splnili jste ve hmot\u011b to, co tkala v\u016fle Sv\u011btl\u00e9ho Otce. \u017de jste rozechv\u011bn\u00ed, je zcela p\u0159irozen\u00e9, nebo\u0165 tentokr\u00e1t uvolnil duch svoji stejnorodost.<\/p>\n\n\n\n
Vid\u011bli jste, jak vylet\u011bl nahoru? Jako mal\u00e9 slunce v z\u00e1niku a bl\u00edzko zhasnut\u00ed , k n\u011bmu\u017e se ihned p\u0159idru\u017eil ochrann\u00fd pl\u00e1\u0161t\u00edk, aby odpo\u010dinulo a zes\u00edlilo pro lep\u0161\u00ed \u010dasy.<\/p>\n\n\n\n
Jestli\u017ee se v\u0159ad\u00ed do mohutn\u00e9ho pohybu svat\u00fdch proud\u016f \u017eivota, pak se je\u0161t\u011b uzdrav\u00ed, nebo\u0165 je\u0161t\u011b je \u010das.“<\/p>\n\n\n\n
V\u0161ichni se d\u00edvali jako upout\u00e1ni na Hjalfdara, kter\u00fd tu mluvil tak podivn\u00e1 slova a p\u0159ece zn\u011bla tak p\u0159irozen\u011b. Zd\u00e1lo se jim, jako by jim rozum\u011bli a p\u0159ece nemohli opakovat, co jim \u0159\u00edkal.<\/p>\n\n\n\n
„Skrze n\u00e1s byla provedena v\u016fle sv\u011btl\u00e9ho Otce, to je to nejd\u016fle\u017eit\u011bj\u0161\u00ed. Ostatn\u00ed pochop\u00edte zvolna teprve pozd\u011bji.“<\/p>\n\n\n\n
To byla posledn\u00ed Hjalfdarova slova o tomto \u010dinu. Pak za\u010dala pr\u00e1ce. Velik\u00e9 zv\u00ed\u0159e m\u011blo b\u00fdt sta\u017eeno a ko\u017ee\u0161ina vzata s sebou, t\u011blo m\u011blo b\u00fdt zahrab\u00e1no.<\/p>\n\n\n\n
Po t\u00e9to t\u011b\u017ek\u00e9, krvav\u00e9 pr\u00e1ci se umyli a putovali d\u00e1le \u00fadol\u00edm k vodop\u00e1du, kter\u00fd tu \u00fazkou, stinnou rokl\u00ed padal ze sk\u00e1ly na sk\u00e1lu. Nam\u00e1hav\u00fd byl v\u00fdstup po hladk\u00e9m kamen\u00ed. \u010cern\u011b leskl\u00e9 t\u0159pytilo se tu v slunci a perliv\u011b \u0159\u00edtila se po n\u011bm voda do \u00fadol\u00ed.<\/p>\n\n\n\n
\u010c\u00e1st Hjalfdarov\u00fdch mu\u017e\u016f z\u016fstala op\u011bt u zv\u00ed\u0159at a \u017een. Budou si muset teprve razit cestu, kter\u00e1 by nebyla tak obt\u00ed\u017en\u00e1 pro zaopat\u0159ov\u00e1n\u00ed v\u0161ech v\u011bc\u00ed pot\u0159ebn\u00fdch k \u017eivotu.<\/p>\n\n\n\n
Jejich p\u00e9\u010de platila tak\u00e9 skladu zlata, kter\u00e9 jako dar Sv\u011btl\u00e9ho Otce nemohli tu zanechat bez ochrany.<\/p>\n\n\n\n
Podivn\u00e1 zv\u00ed\u0159ata jako mohutn\u00e9, ok\u0159\u00eddlen\u00e9 bytosti poletovala kolem nich. Podivn\u00e9 formy a \u00fatvary bl\u00ed\u017eily se k nim jako jemn\u00e9 obl\u00e1\u010dky. Byly pta\u010d\u00ed postavy s mocn\u00fdmi zob\u00e1ky a vysok\u00fdmi h\u0159ebeny. Nebyla to v\u0161ak \u017e\u00e1dn\u00e1 zv\u00ed\u0159ata, n\u00fdbr\u017e st\u00edny nebo zrcadlen\u00ed. Mu\u017eov\u00e9 znali tyto \u00fatvary zloby.<\/p>\n\n\n\n
Jestli\u017ee velik\u00e9 obludy chystaly n\u011bjak\u00fd \u00fatok, pak chod\u00edvaly tyto jemn\u00e9 \u00fatvary jejich t\u011bl \u010dasto nap\u0159ed a oni je mohli vid\u011bt.<\/p>\n\n\n\n
Hjalfdar jim dal shora znamen\u00ed, \u017ee tak\u00e9 on je spat\u0159il: “ D\u00e1vejte pozor!“ zvu\u010del jeho roh. Oni ov\u0161em d\u00e1vali pozor a po\u010dali se v my\u0161lenk\u00e1ch ihned br\u00e1nit. Posadili se na zem do kruhu a zp\u00edvali st\u00e1le jedin\u00fd t\u00f3n. V\u017edy jen ten jedin\u00fd zvuk. V kruhu po\u010dal se objevovat zelen\u00fd svit a v tomto sv\u011btle vznikla velik\u00e1, mlhav\u00e1 tv\u00e1\u0159 a znamen\u00ed, kter\u00e9 se tvo\u0159ilo a zase rozpl\u00fdvalo, pro n\u011b\u017e nem\u011bli lid\u00e9 ani slova, ani pojmu.<\/p>\n\n\n\n
Bylo to jako \u010d\u00edslo \u010dty\u0159i. Toto znamen\u00ed napsali na zem a obklopili je kruhem.<\/p>\n\n\n\n
Nad b\u00edlou horou bylo sly\u0161et \u0161umot a hukot. Velik\u00e9 st\u00edny padly na sluncem oz\u00e1\u0159en\u00e9 lesy a bl\u00ed\u017eily se k roklin\u011b. Mocn\u00fdm byl tento hukot a v\u0161echna zv\u00ed\u0159ata v lese se t\u0159\u00e1sla.<\/p>\n\n\n\n
Hjalfdar pohl\u00ed\u017eel vzh\u016fru. Znal je dob\u0159e, nebo\u0165 to byli l\u00e9taj\u00edc\u00ed draci z ba\u017einat\u00e9ho \u00fadol\u00ed, jejich\u017e \u017eluto\u0161ed\u00e1 obydl\u00ed vid\u011bl z hory. Poletovali vysoko, tvo\u0159\u00edce velik\u00e9 kruhy. Necht\u011bli se v\u0161ak sn\u00e9st do \u00fadol\u00ed, jak bylo jinak jejich zvykem, jakmile zv\u011bt\u0159ili zv\u011b\u0159. Obr\u00e1tili se op\u011bt dom\u016f. Hjalfdar p\u0159ik\u00fdvl: „P\u0159\u00e1tel\u00e9 je moud\u0159e odrazili ve sv\u00e9 bd\u011blosti. „<\/p>\n\n\n\n
Hjalfdar o tom dob\u0159e v\u011bd\u011bl. P\u0159em\u00fd\u0161lel, jak by zahnal draky z bl\u00edzkosti v\u00fd\u0161iny Sv\u011btl\u00e9ho Otce.<\/p>\n\n\n\n
Putuje takto v my\u0161lenk\u00e1ch, vystoupil Hjalfdar v \u010dele sv\u00e9ho mal\u00e9ho, vybran\u00e9ho z\u00e1stupu na posv\u00e1tnou v\u00fd\u0161inu. Jak zde proudila s\u00edla jasn\u00fdch paprsk\u016f z modr\u00e9ho nebe a jak oslniv\u011b vrhal ji zp\u011bt b\u00edl\u00fd k\u00e1men. \u0160ir\u00e1 lu\u010dinat\u00e1 rovina, na kter\u00e9 rostly miliardy b\u00edl\u00fdch, hv\u011bzdicovit\u00fdch kv\u011bt\u016f, obla\u017eila oko, kter\u00e9 bylo zprvu hojnost\u00ed paprsk\u016f jako oslepeno.<\/p>\n\n\n\n
P\u0159ed nimi sm\u00e1lo se ze zelen\u00e9ho r\u00e1mu temn\u011b modr\u00e9 jezero a v b\u00edl\u00e9m p\u00edsku poto\u010dn\u00edho koryta leskla se zlat\u00e1 zrn\u00e9\u010dka.<\/p>\n\n\n\n
„Jak je tu \u010disto, sv\u011b\u017ee a jasno!“ J\u00e1sali p\u0159ich\u00e1zej\u00edc\u00ed p\u0159\u00e1tel\u00e9, kdy\u017e doch\u00e1zeli na b\u0159eh jezera. Hjalfdar jim ji\u017e vypr\u00e1v\u011bl o hrozn\u00e9m boji s mo\u0159sk\u00fdm hadem. Nyn\u00ed vid\u011bli jasnou hlubinu zej\u00edc\u00ed p\u0159ed jejich zraky. Vid\u011bli, jak kolm\u00e9 \u00fatesy ty\u010d\u00ed se v pr\u016fhledn\u00e9 vod\u011b a pozorovali p\u016fvabnou hru kr\u00e1sn\u00fdch ryb, kter\u00e9 se tu m\u00edhaly ve v\u0161ech velikostech.<\/p>\n\n\n\n
Z\u00e1\u0159iv\u00e1 a pokojn\u00e1 jevila se hora. Nesly\u0161eli \u017e\u00e1dn\u00e9ho hroziv\u00e9ho sk\u0159eku divok\u00fdch pt\u00e1k\u016f ani varovn\u00e9ho praskotu hlubin. V kruhu bl\u00ed\u017eila se k nim \u0159ada obr\u016f, kte\u0159\u00ed se vsunuli jako ochrann\u00e1 ze\u010f mezi horu a dra\u010d\u00ed ba\u017einy. Toto posv\u00e1tn\u00e9 z\u00e1\u0159iv\u00e9 ticho uchv\u00e1tilo je tak mocn\u011b, \u017ee sklonili hlavy jako d\u011bti a pozvedli ruce ke zbo\u017en\u00e9mu d\u00edku.<\/p>\n\n\n\n
Plamenn\u00e9 sv\u011btlo zd\u00e1lo se tu prouditi sh\u016fry, jak to v\u0161ichni vid\u011bli s pohnut\u00fdm srdcem. Kolem nich vznikalo podivn\u00e9 zvu\u010d\u00edc\u00ed chv\u011bn\u00ed, jako by zvonilo sta chv\u011bj\u00edc\u00edch se zvon\u016f. Jako by ch\u00f3r j\u00e1saj\u00edc\u00edch bytost\u00ed napl\u0148oval vzduch. V t\u011bchto t\u00f3nech hromov\u00fd hlas pron\u00e1\u0161el slovo, kter\u00e9 se hluboce dot\u00fdkalo jejich ducha. Av\u0161ak nikdo z nich, ani Hjalfdar, nemohl vyslovit toto jm\u00e9no, kter\u00e9 znal a pro\u017eil a jemu\u017e cht\u011bl slou\u017eit pro v\u0161echnu v\u011b\u010dnost. Bylo tu posv\u00e1tn\u011b v tichu tohoto m\u00edsta, kter\u00e9 bylo proniknuto \u017eivotem Sv\u011btla.<\/p>\n\n\n\n
V\u0161em se zd\u00e1lo , jakoby v t\u00e9to hodin\u011b z\u00edskali novou s\u00edlu a v duchu u\u010dinili krok na vy\u0161\u0161\u00ed \u00farove\u0148.<\/p>\n\n\n\n
„Ano, tak je to,“ zazn\u011bl Hjalfdar\u016fv hlas, kter\u00fd st\u00e1l uprost\u0159ed nich. „Osvobozen\u00edm duchovn\u00edho z\u00e1rodku u\u010dinili jsme krok vzh\u016fru do sv\u011btl\u00e9 \u0159\u00ed\u0161e Sv\u011btl\u00e9ho Otce. Nyn\u00ed se rozev\u0159e i pro v\u00e1s br\u00e1na tak, jak se to stalo mn\u011b. Pohl\u00e9dn\u011bte, j\u00e1, kter\u00fd jdu p\u0159ed v\u00e1mi, sm\u00edm v\u00e1m zprost\u0159edkovat s\u00edlu. Sv\u011btl\u00fd Otec mi to pravil skrze sv\u00e9ho posla.“<\/p>\n\n\n\n
Hjalfdarova hlava zd\u00e1la se ho\u0159et. Jeho o\u010di byly up\u0159eny vzh\u016fru do modra nebes, na kter\u00e9m se objevil oslniv\u011b b\u00edl\u00fd p\u00e1r k\u0159\u00eddel jako b\u00edl\u00e1 holubice.<\/p>\n\n\n\n
Hjalfdar trval v modlitb\u011b. Byl otev\u0159en a vysoko stoupal jeho duch ve vzne\u0161en\u00e9 s\u00edle, kter\u00e1 se mu tu zjevovala.<\/p>\n\n\n\n
„Ty jsi v\u0161echno, v\u0161echno proud\u00ed z Tebe a skrze Tebe. Sv\u011btl\u00fd Ot\u010de, d\u011bkujeme Ti. Amen.“<\/p>\n\n\n\n
Tu je vyslovil, to posv\u00e1tn\u00e9 slovo, kter\u00e9 se tak \u010dasto v n\u011bm chv\u011blo.<\/p>\n\n\n\n
Nyn\u00ed putovali po zelen\u00e9m tr\u00e1vn\u00edku d\u00e1le na jihoz\u00e1pad, aby se rozhl\u00e9dli p\u0159es mo\u0159e, propasti a ba\u017einy drak\u016f. Jejich zrak prohl\u00ed\u017eel d\u016fkladn\u011b slo\u017een\u00ed p\u016fdy, aby zvolili m\u00edsto, kde bude st\u00e1t chr\u00e1m Sv\u011btl\u00e9ho Otce.<\/p>\n\n\n\n
„To n\u00e1m uk\u00e1\u017ee P\u00e1n shora,“ sly\u0161el Hjalfdar sv\u016fj vlastn\u00ed hlas zn\u00edt sh\u016fry jako ve snu. “ Po\u0161le n\u00e1m sv\u00e9 posly, kte\u0159\u00ed n\u00e1m v\u0161e poru\u010d\u00ed podle Jeho v\u016fle.“<\/p>\n\n\n\n
Jeden ze z\u00e1stupu rozhl\u00ed\u017eel se kolem.<\/p>\n\n\n\n
„A d\u0159evo ke stavb\u011b a b\u00edl\u00e9 zdi, o kter\u00fdch jsi mluvil?“<\/p>\n\n\n\n
„Neuva\u017euj o tom, co zraje teprve pro nejbli\u017e\u0161\u00ed hodiny, n\u00fdbr\u017e mysli na dan\u00fd okam\u017eik. Jedno vyr\u016fst\u00e1 p\u0159ece z druh\u00e9ho, jak n\u00e1s u\u010d\u00ed kop\u00ed k boji. To bychom sed\u011bli je\u0161t\u011b na pob\u0159e\u017e\u00ed bez potravy, bez tepl\u00fdch ko\u017ee\u0161in a jist\u011b bychom nikdy nepro\u0161li \u010dekaj\u00edc\u00ed zem\u00ed, nikdy neusmrtili drak\u016f a nikdy nep\u0159inesli duchovn\u00edm semen\u016fm svobody.<\/p>\n\n\n\n
Takov\u00e9 my\u0161lenky nemaj\u00ed nikdy procitnout na v\u00fd\u0161in\u011b sv\u011btl\u00e9ho Otce, nebo\u0165 jedin\u011b pot\u0159eba okam\u017eiku vede n\u00e1s k v\u00edt\u011bzstv\u00ed.<\/p>\n\n\n\n
P\u016fsobte v\u017edy nap\u0159ed v d\u016fv\u011b\u0159e a prove\u010fte \u010din okam\u017eiku. Nestarejte se v\u0161ak a nepo\u010d\u00edtejte, nebo\u0165 v tom je p\u0159ek\u00e1\u017eka. Bu\u010fte bd\u011bl\u00ed v okam\u017eiku a pak sv\u00fdm cht\u011bn\u00edm ode\u017eenete v\u0161echno d\u0159\u00edve, ne\u017e to m\u016f\u017ee vykl\u00ed\u010dit. Vzpome\u0148te si na boj proti dra\u010d\u00edm st\u00edn\u016fm. Vzpome\u0148te si tak\u00e9 na sv\u00e9 nasycen\u00ed ve chv\u00edli nouze, kdy\u017e Holda zp\u00edvala zv\u00ed\u0159eti v kruhu.<\/p>\n\n\n\n
Stoj\u00edme v l\u00e1sce Sv\u011btl\u00e9ho Otce, ve vl\u00e1knech Jeho posv\u00e1tn\u00fdch s\u00edt\u00ed stvo\u0159en\u00ed a chceme k tomu v ka\u017ed\u00fd \u010das p\u0159id\u00e1vat, co je v n\u00e1s nej\u010dist\u0161\u00edho. Ty v\u0161ak oddej se modlitb\u011b, aby vnikl do tebe proud jasu.“<\/p>\n\n\n\n
Zahanben sklonil lovec hlavu, nebo\u0165 toto napomenut\u00ed se ho dotklo. Sna\u017eil se poctiv\u011b db\u00e1ti Hjalfdarovy rady.<\/p>\n\n\n\n
Hjalfdar vid\u011bl v\u0161ak p\u016fsoben\u00ed jemn\u00fdch proud\u016f z\u00e1kona, kter\u00e9 pr\u00e1v\u011b za\u010d\u00ednalo, Vid\u011bl ohromn\u00e9 nahromad\u011bn\u00ed sil, kter\u00e9 se bl\u00ed\u017eily k ho\u0159e p\u016fsoben\u00edm obr\u016f a proto ho ru\u0161ilo, kdy\u017e kdosi pron\u00e1\u0161el slova, kter\u00e1 mohla roz\u0159ezat jemn\u00e1 vl\u00e1kna d\u011bn\u00ed jako ostr\u00e9 no\u017ee.<\/p>\n\n\n\n
Cht\u011bn\u00ed, prosloven\u00ed a vy\u010dk\u00e1n\u00ed na uzr\u00e1n\u00ed byl dar, kter\u00e9mu musel sv\u00e9 lidsk\u00e9 bratry zvolna a nam\u00e1hav\u011b u\u010dit. Nev\u011bdomky jednali spr\u00e1vn\u011b, ale zralost\u00ed pozemsk\u00e9ho pokroku rostla tak\u00e9 jejich chytrost. V chytrosti my\u0161len\u00ed d\u011blali chyby, kter\u00fdch \u010dasto ho\u0159ce litovali.<\/p>\n\n\n\n
Na z\u00e1padn\u00ed stran\u011b skaln\u00edch hor na\u0161li ohromnou skr\u00fd\u0161 k no\u010dn\u00edmu odpo\u010dinku. Tam mohli napnout sv\u00e9 k\u016f\u017ee, aby je aspo\u0148 \u010d\u00e1ste\u010dn\u011b chr\u00e1nili p\u0159ed no\u010dn\u00edm v\u011btrem.<\/p>\n\n\n\n
Postavili mal\u00e9 kamenn\u00e9 ohni\u0161t\u011b, aby mohli rozd\u011blat ve\u010dern\u00ed ohe\u0148. Pak \u0161li cestou d\u00e1le, a\u017e na konec n\u00e1horn\u00ed roviny, aby se rozhl\u00e9dli po hlubin\u00e1ch a \u0161ir\u00e9m mo\u0159i. Obloha sv\u00edtila nepopsateln\u00fdm jasem. Slunce schylovalo se k z\u00e1padu a mo\u0159e vypadalo jako v plamenech. Na ploch\u00e9m, m\u00edrn\u011b k mo\u0159i spadaj\u00edc\u00edm v\u00e1penit\u00e9m pob\u0159e\u017e\u00ed, jeho\u017e \u00fatesy tvo\u0159ily podivuhodn\u00e9 formy h\u0159ebene splavovan\u00e9ho mo\u0159em, le\u017eela zlator\u016f\u017eov\u00e1 z\u00e1\u0159e.<\/p>\n\n\n\n
V pop\u0159ed\u00ed na \u00fapat\u00ed hory spadaly r\u00e1zn\u011b do mo\u0159e \u0161t\u011brkovit\u00e9 lomy, na kter\u00e9 vrhalo mo\u0159e sv\u00e9 vlny. Odtud, zdola zazn\u00edval chv\u00edlemi siln\u00fd p\u0159\u00edboj jako zp\u011bv varhan. Hojnost barev a sil z\u00e1\u0159ila v p\u0159\u00edrod\u011b v\u0161ude tak, \u017ee lidem tlouklo radost\u00ed srdce. Prav\u00fd opak tohoto nepopsateln\u00e9ho p\u016fvabu byl v r\u016fznosti obraz\u016f, kter\u00e9 se poutn\u00edkovi jevily z t\u011bchto v\u00fd\u0161in. V\u00e1penit\u00fd, k mo\u0159i m\u00edrn\u011b se skl\u00e1n\u011bj\u00edc\u00ed horsk\u00fd h\u0159bet, sk\u00fdtal na druh\u00e9 stran\u011b \u00fapln\u011b zm\u011bn\u011bn\u00fd pohled.<\/p>\n\n\n\n
Rozerv\u00e1ny padaly tu st\u011bny kolmo dol\u016f a byly jako zakou\u0159eny \u017elutohn\u011bd\u00fdmi v\u00fdpary. Zde jako v ohromn\u00e9m kotli le\u017eely \u0161irok\u00e9, m\u011bkk\u00e9 ba\u017einy, \u0161\u00ed\u0159\u00edce se na jih a jihoz\u00e1pad a\u017e k temn\u011b modr\u00fdm hor\u00e1m, kde je v nesm\u00edrn\u00e9 vzd\u00e1lenosti ohrani\u010dovaly.Hn\u011bd\u00e1 chmurnost rozkl\u00e1dala se v tomto sp\u00e1len\u00e9m \u00fadol\u00ed, ve kter\u00e9m se t\u00e9m\u011b\u0159 ka\u017ed\u00fdch sto metr\u016f ty\u010dil b\u00edl\u00fd pahorek.<\/p>\n\n\n\n
N\u00edzk\u00e9 k\u0159oviny a d\u0159eviny plazily se po zemi a jejich temn\u00e9, \u0161edozelen\u00e9 jehli\u010d\u00ed bylo v\u011bt\u0161inou sp\u00e1len\u00e9. Z \u010d\u00e1sti byly tyto k\u0159oviny neproniknuteln\u00e9.<\/p>\n\n\n\n
„Tam v d\u00e1li, u \u010dernomodr\u00fdch hor bydl\u00ed l\u00e9taj\u00edc\u00ed draci, nep\u0159\u00e1tel\u00e9 lesn\u00edch lid\u00ed. Tam dole jsou v\u0161ak jejich str\u00e1\u017eci, kte\u0159\u00ed nepust\u00ed \u017e\u00e1dn\u00e9 zv\u00ed\u0159e a \u017e\u00e1dn\u00e9ho \u010dlov\u011bka p\u0159es tyto ba\u017einy do jeskyn\u00ed drak\u016f.<\/p>\n\n\n\n
Zde je polo\u017eena hranice na\u0161i cestovatelsk\u00e9 touze. Nen\u00ed tu v\u0161ak konec upot\u0159eben\u00ed na\u0161ich sil. Teprve nyn\u00ed nau\u010d\u00edme se zn\u00e1t s\u00edlu a l\u00e1sku na\u0161ich p\u0159\u00e1tel, zaujmeme-li spr\u00e1vn\u00e9 stanovisko v opravdov\u00e9 d\u016fv\u011b\u0159e v jejich pomoc.<\/p>\n\n\n\n
D\u00e1vejte pozor na proudy ve vzduchu! Pohle\u010fte, jak se barvy zesiluj\u00ed a v\u011btry ti\u0161\u00ed, poci\u0165ujte nap\u011bt\u00ed v proudech paprsk\u016f a hledejte, jak se val\u00ed v\u00fdpary z ba\u017ein. Pohle\u010fte na tv\u00e1\u0159e ti\u0161e \u010dekaj\u00edc\u00edch, v\u011brn\u00fdch obr\u016f, kdy\u017e se chv\u00edlemi objev\u00ed a pak naslouchejte, zda mimo obrazu mo\u0159sk\u00e9ho p\u0159\u00edboje neusly\u0161\u00edte i rachot pod vrcholem ba\u017einy.<\/p>\n\n\n\n
Prav\u00edm v\u00e1m, v\u016fle Sv\u011btl\u00e9ho Otce p\u016fsob\u00ed jedno za druh\u00fdm. Ne\u017e jeho sv\u011btlob\u00edl\u00fd d\u016fm pozvedne na ho\u0159e sv\u00e9 n\u00e1dhern\u00e9 st\u011bny, odt\u00e1hnou tak\u00e9 draci, pokud neslou\u017e\u00ed lidsk\u00e9 v\u016fli. Pohle\u010fte, jak s\u00edly obr\u016f se zachycuj\u00ed a zakotvuj\u00ed ve skal\u00e1ch, jako by cht\u011bli jimi pohnout z jejich m\u00edsta.<\/p>\n\n\n\n
My jsme to ji\u017e zkusili a j\u00e1 v\u00e1m prav\u00edm: Na t\u00e9to zemi nen\u00ed nic nezm\u011bniteln\u00e9ho, vyjma v\u016fle Sv\u011btl\u00e9ho Otce!“<\/p>\n\n\n\n
Kdy\u017e Hjalfdar pron\u00e1\u0161el tato slova, tu spojoval je v\u017edy s dalekos\u00e1hl\u00fdm \u00fa\u010delem. Vedl sv\u00e9 soukmenovce v\u017edy o krok d\u00e1le v my\u0161len\u00ed a proveden\u00ed, nebo\u0165 v\u0161echno se vyv\u00edjelo ze cht\u011bn\u00ed v my\u0161len\u00ed a prost\u0159ednictv\u00edm slova do jemn\u00fdch sil proveden\u00ed ve hmot\u011b.<\/p>\n\n\n\n
V\u0161echno, co Hjalfdar v z\u00e1chv\u011bvech z\u00e1konit\u00e9ho \u017eivota usiloval vyplnit, bylo mu p\u0159irozen\u00fdm, ale bd\u011bl\u00fdm pohledem jeho otev\u0159en\u00e9ho oka, kter\u00e9 bylo schopno pozn\u00e1vat jemnohmotn\u00e9, bytostn\u00e9 i duchovn\u00ed, u\u010dil se v\u011bdom\u011b pro\u017e\u00edvat to, co moudr\u00e9 z\u00e1kony stvo\u0159en\u00ed lidsk\u00e9mu duchu poskytovaly. C\u00edtil se op\u011bt p\u0159i tom pln vd\u011b\u010dnosti jako nejv\u00edce obda\u0159en\u00fd tvor Sv\u011btl\u00e9ho Otce.<\/p>\n\n\n\n
Sotva dokon\u010dil Hjalfdar svoji \u0159e\u010d, zvedl se na jihoz\u00e1pad\u011b hork\u00fd v\u00edtr a v\u00fdpary z hlubin mo\u010d\u00e1l\u016f vystupovaly st\u00e1le hust\u011bji a bahnit\u00e1 zem\u011b se h\u00fdbala. Mal\u00e9 pahorky se naho\u0159e otv\u00edraly a vypou\u0161t\u011bly \u017elutav\u00e9 sloupky kou\u0159e, kter\u00e9 se ob\u010dasn\u00fdmi n\u00e1razy zesilovaly. Bylo to, jakoby tam dole le\u017eela ohromn\u00e1 nestv\u016fra, jej\u00ed\u017e oddechov\u00e1n\u00ed zp\u016fsobovalo chv\u011bn\u00ed zem\u011b. Zamy\u0161len\u00ed a plni udiven\u00ed st\u00e1li lid\u00e9 p\u0159ed velikost\u00ed p\u0159\u00edrody.<\/p>\n\n\n\n
Na jasn\u00e9m je\u0161t\u011b nebi probleskovala jedna hv\u011bzda za druhou. Chladn\u011bj\u0161\u00ed v\u00edtr v\u00fd\u0161iny bojoval se \u017ehavou bou\u0159\u00ed jihu, kter\u00e1 p\u0159in\u00e1\u0161ela na obzoru \u010dern\u00e9 mraky. D\u00e1vno by se byli ji\u017e vr\u00e1tili ke stanu a ohni. Tato zv\u011bdavost je v\u0161ak dr\u017eela pevn\u011b na jejich pozorovac\u00edch stanovi\u0161t\u00edch. Draci nedali se v\u0161ak vid\u011bt. Val\u00edc\u00ed se bou\u0159e zatla\u010dila je zp\u011bt do jeskyn\u011b.<\/p>\n\n\n\n
Je\u0161t\u011b\u0159i a ohromn\u00e1 velik\u00e1 zv\u00ed\u0159ata sotva pozvedla sv\u00e9 hlavy a h\u0159bety z bahna. Byla p\u0159\u00edli\u0161 l\u00edn\u00e1. Jak\u00e1si moc zd\u00e1la se vzn\u00e1\u0161et nad \u00fadol\u00edm a t\u011b\u017e\u0161\u00ed tlak \u0161\u00ed\u0159il se sh\u016fry stup\u0148ovanou m\u011brou do n\u00ed\u017ein. Sirn\u00e9 v\u00fdpary dusily v\u0161echno d\u00fdch\u00e1n\u00ed. Dusn\u00e9 vedro obt\u011b\u017eovalo zv\u00ed\u0159ata.<\/p>\n\n\n\n
Na n\u011bjak\u00fd boj nebylo ji\u017e pomy\u0161len\u00ed. Naho\u0159e na jin\u00e9 vyv\u00fd\u0161enin\u011b objevovali se bd\u00edc\u00ed ob\u0159i, dole v\u0161ak rozprost\u00edrala se ji\u017e noc a bludi\u010dky pob\u00edhaly nad ba\u017einou.<\/p>\n\n\n\n
Hjalfdar se sna\u017eil dohovo\u0159iti se s obry tak, jak si rozum\u011bl s Elfy a v\u00edlami, s gn\u00f3my a duchy ohn\u011b. Ale nijak se mu to neda\u0159ilo a zd\u00e1lo se, \u017ee zp\u016fsob jejich projevu je jin\u00fd.<\/p>\n\n\n\n
Pozoroval, \u017ee se jim bl\u00ed\u017e\u00ed hojnost bytost\u00ed, ve kter\u00fdch vyc\u00edtil podle z\u00e1chv\u011bv\u016f a barev pohybuj\u00edc\u00ed se s\u00edly. Vypadalo to jako by zasahovaly ve\u0161kerou hmotnost a p\u0159ekon\u00e1valy v\u0161echnu hmotu silou a v\u016fl\u00ed n\u011bjak\u00e9ho mocn\u00e9ho praducha. Hjalfdar c\u00edtil nap\u011bt\u00ed, barvy a t\u00f3ny v sob\u011b a kolem sebe tak, jak jich nikdy dosud nepro\u017eil. Bylo mu t\u00e9m\u011b\u0159 \u00fazko.<\/p>\n\n\n\n
Pos\u00edlal jednoho mu\u017ee za druh\u00fdm zp\u011bt k le\u017een\u00ed a pak s\u00e1m zvolna a zamy\u0161len\u011b kr\u00e1\u010del za nimi. Nast\u00e1vala hodina, kdy sv\u011btl\u00fd Otec vybuduje sv\u016fj chr\u00e1m p\u0159ed zrakem jeho ducha. To v\u011bd\u011bl. J\u00eddlo a n\u00e1poj po\u017eil spolu se sv\u00fdmi druhy a po spole\u010dn\u00e9 modlitb\u011b vyhledal ka\u017ed\u00fd sv\u00e9 tvrd\u00e9 l\u016f\u017eko na p\u016fd\u011b posv\u00e1tn\u00e9 v\u00fd\u0161iny. Svi\u0161t\u00edc\u00ed v\u00edtr zp\u00edval svoji p\u00edse\u0148. Jezero \u0161um\u011blo, Urda vystoupila nahoru a klonila se nad vodami, zda nespat\u0159\u00ed Hjalfdarovu sv\u011btlou hlavu. Cht\u011bla mu \u0159\u00edci zpr\u00e1vu od Erdy z hlubin.<\/p>\n\n\n\n
Hjalfdar le\u017eel na z\u00e1dech ve sv\u00e9m stanu. Jeho o\u010di byly \u0161iroce rozev\u0159eny a pohl\u00ed\u017eely otvorem v k\u016f\u017ei na kus oblohy, kde se pr\u00e1v\u011b t\u0159pytila velik\u00e1 hv\u011bzda. Nesm\u00edrnou rychlost\u00ed let\u011bla hv\u011bzda kolem. Hjalfdara to napadlo, ale na nic p\u0159i tom nemyslel. Jeho t\u011blo odpo\u010d\u00edvalo, duch v\u0161ak byl napln\u011bn jasnou bd\u011blost\u00ed.<\/p>\n\n\n\n
P\u0159ekr\u00e1sn\u011b a posv\u00e1tn\u011b zn\u011blo proud\u011bn\u00ed v p\u0159\u00edrod\u011b v jeho u\u0161\u00edch a p\u016fsobilo povzn\u00e1\u0161ej\u00edc\u00edm, pud\u00edc\u00edm a sou\u010dasn\u011b uklid\u0148uj\u00edc\u00edm zp\u016fsobem na Hjalfdarovu du\u0161i. Byl pln zbo\u017enosti a d\u00edku.<\/p>\n\n\n\n
Tak odpo\u010d\u00edval po n\u00e1maze toho dne. Jak bohat\u00fd byl ka\u017ed\u00fd den v pro\u017eit\u00ed, jakou hojnost v pro\u017eit\u00ed nashrom\u00e1\u017edil ve spole\u010dnosti soudruh\u016f a v boji s p\u0159\u00edrodou. Hjalfdar v\u011bd\u011bl, \u017ee se kolem n\u011bho nahromadilo mnoho pr\u00e1ce. Mnoho boj\u016f a nebezpe\u010d\u00ed. Hroziv\u011b \u0161eptaly s\u00edly p\u0159\u00edrody, jimi\u017e byl dnes op\u0159eden. V nitru st\u00e1l pevn\u011b a klidn\u011b. \u010cekal na vln\u011bn\u00ed, kter\u00e9 mu jist\u011b p\u0159inese vysv\u011btlen\u00ed, pomoc a s\u00edlu. Tu pronikl pozemsk\u00fdmi proudy p\u0159\u00edrody z vy\u0161\u0161\u00ed \u00farovn\u011b mil\u00fd a v\u00e1biv\u00fd zp\u011bv. A Hjalfdar\u016fv duch povstal. Sly\u0161el hlas Urdin a v\u011bd\u011bl, \u017ee mu p\u0159i\u0161la zv\u011bstovat moudrost.<\/p>\n\n\n\n
„Sly\u0161, Hjalfdare, jak hlubiny zem\u011b kal\u00ed sv\u00e9 ohniv\u00e9 vlny! Bude v\u00e1m p\u0159ipravena zem\u011b pro posv\u00e1tn\u00e9 d\u00edlo. Hlubiny napln\u011bn\u00e9 zlat\u00fdm ohn\u011bm se pozvednou a b\u00edl\u00fd m\u011bkk\u00fd k\u00e1men se posune, aby poh\u0159bil va\u0161eho nep\u0159\u00edtele. \u0160ir\u00e1 rovina bude se prost\u00edrat a\u017e k mo\u0159i a potomstvo pozd\u011bji zalo\u017e\u00ed na n\u00ed sv\u00e1 pevn\u00e1 s\u00eddla, a\u017e vrstva za vrstvou vyvstane z prahlubin zem\u011b. Bu\u010fte bd\u011bl\u00ed a klidn\u00ed. To je to prvn\u00ed a jedin\u00e9, co m\u016f\u017eete d\u011blat. To ostatn\u00ed v\u00e1m za\u0159\u00edd\u00ed va\u0161i pomocn\u00edci. Hejna drak\u016f odlet\u00ed p\u0159ed ohn\u011bm zem\u011b do vnitrozem\u00ed k jihu, kde se tvar zem\u011b zaokrouhluje. S\u00edla mocn\u00fdch vod bude se \u0161\u00ed\u0159it mezi v\u00e1mi a jimi. Nen\u00ed p\u0159\u00e1n\u00edm Sv\u011btl\u00e9ho Otce, aby tato zv\u00ed\u0159ata ru\u0161ila jeho vyvolen\u00e9 ve v\u00fdstavb\u011b dle Jeho svat\u00e9 v\u016fle.<\/p>\n\n\n\n
Jeden zlomek \u010dasu za druh\u00fdm bude se napl\u0148ovat kol m\u00e9ho kl\u00ednu. Nebudu zdr\u017eovat \u0159\u00edd\u00edc\u00ed s\u00edlu v\u011b\u010dnosti kv\u016fli mal\u00e9mu houfu, n\u00fdbr\u017e mus\u00ed se naplnit jedno po druh\u00e9m. Tak budou d\u011bti P\u00e1n\u011b jeden za druh\u00fdm nach\u00e1zet pevn\u00e1 m\u00edsta tu i tam a ta jim daj\u00ed p\u016fdu jejich v\u00fdvoji. Velik\u00e9 a tvorstvu nepochopiteln\u00e9 je neosobn\u00ed \u0159\u00edzen\u00ed P\u016fsob\u00edc\u00edho.<\/p>\n\n\n\n
Tvor se pod\u0159\u00edd\u00ed a z\u016fstane v z\u00e1chv\u011bvech sv\u00e9ho druhu spravedliv\u00fd a v\u011b\u010dn\u011b \u010dist\u00fd. Toto je nejvy\u0161\u0161\u00ed p\u0159\u00edkaz, kter\u00fd m\u00e1 dodr\u017eovat v\u016f\u010di z\u00e1konu stvo\u0159en\u00fdch. Nen\u00ed ni\u010deho, co by bylo prost\u0161\u00ed a je to p\u0159ece to nejt\u011b\u017e\u0161\u00ed, b\u00fdti prost\u00fdm!“<\/p>\n\n\n\n
Urda zp\u00edvala dlouhou p\u00edse\u0148 plnou moudrosti a Hjalfdarovi se zd\u00e1lo, jakoby jej\u00ed slova, kter\u00e1 p\u0159in\u00e1\u0161ela z \u00fast Erdy, byla napln\u011bna zvl\u00e1\u0161tn\u00ed t\u00ed\u017e\u00ed.<\/p>\n\n\n\n
Rozum\u011bl t\u00e9to p\u00edsni, pro\u017e\u00edval ji a v\u011bd\u011bl, \u017ee to byly pravdy z pro\u017eit\u00ed bytostn\u00fdch, nejv\u011bt\u0161\u00ed a nejd\u016fle\u017eit\u011bj\u0161\u00ed z\u00e1kon v\u0161eho bytostn\u00e9ho a \u017ee toto bytostn\u00e9 bylo tak \u0161\u0165astn\u00e9 proto, \u017ee splnilo tento z\u00e1kon. Pro\u010d Erda ho doporu\u010duje tak d\u016ftkliv\u011b jemu, lidsk\u00e9mu duchu?<\/p>\n\n\n\n
Pon\u011bvad\u017e to byl smysl v\u0161eho \u017eivota a pon\u011bvad\u017e on m\u011bl velikou zodpov\u011bdnost v trval\u00e9m r\u016fstu a sebev\u011bdom\u00ed. Mate\u0159sky moudr\u00e1 ochranitelka byla Erda a Urd\u011b bylo t\u0159eba pod\u011bkovat, \u017ee takto zp\u00edvala.<\/p>\n\n\n\n
Kdy\u017e Hjalfdar\u016fv duch stanul nyn\u00ed na b\u0159ehu, spat\u0159il na vln\u00e1ch kr\u00e1snou Urdu. Pln radosti d\u00edval se na jej\u00ed pohyby a vid\u011bl z\u00e1\u0159\u00edc\u00ed vl\u00e1kna, kter\u00e1 se nap\u00ednala skrze ni a v\u0161echno bytostn\u00e9.<\/p>\n\n\n\n
N\u00e1hle se mu zd\u00e1lo, \u017ee stoj\u00ed v mocn\u00fdch a nezm\u011brn\u00fdch pol\u00edch s\u00edly, \u00fapln\u011b voln\u00fdch od prostoru a \u010dasu. Vn\u00edmal s\u00edly pohybuj\u00edc\u00edho druhu, jejich\u017e p\u016fvod a p\u016fsoben\u00ed v\u0161ak neznal. Proudy z barev t\u00f3n\u016f obklopovaly tato pole sil a p\u0159in\u00e1\u0161ely op\u011bt mocn\u00e9 z\u00e1chv\u011bvy v pohybu. V\u0161echno p\u016fsobilo z ducha do pozemsk\u00e9ho prost\u0159ednictv\u00edm pomal\u00e9ho zprost\u0159edkov\u00e1n\u00ed z duchovn\u011b bytostn\u00e9ho do bytostn\u00e9ho a do jemnohmotn\u00e9ho. Znal a c\u00edtil to. Nenach\u00e1zel v\u0161ak pro to \u017e\u00e1dn\u00e9ho jm\u00e9na.<\/p>\n\n\n\n
Jak\u00fdsi duch bl\u00ed\u017eil se k n\u011bmu sh\u016fry. Jeho proud barev, jeho s\u00edla a pohyb chv\u011bl se kolem n\u011bho a v n\u011bm, d\u00e1val spojen\u00ed a rozs\u00e9val semeno:<\/p>\n\n\n\n
„Ahura-Mazda-Amesha.“<\/p>\n\n\n\n
Hjalfdar\u016fv duch putoval na v\u00fd\u0161in\u011b. On, kter\u00fd se domn\u00edval tak dob\u0159e zn\u00e1t p\u0159\u00edrodu ve v\u0161ech jejich m\u011bn\u00edc\u00edch se stavech a rozmarech, pro\u017e\u00edval toto tkan\u00ed v n\u00ed a nad n\u00ed s \u00fapln\u011b nov\u00fdm porozum\u011bn\u00edm.<\/p>\n\n\n\n
Vid\u011bl p\u016fsob\u00edc\u00ed proudy sil v n\u00ed, jak se p\u0159em\u011b\u0148ovaly v pohyb a z\u00e1\u0159en\u00ed a proch\u00e1zely jak\u00fdmsi sv\u011btem, kter\u00fd byl s\u00e1m pro sebe.<\/p>\n\n\n\n
V t\u011bchto t\u00e9m\u011b\u0159 nepojmenovateln\u00fdch sil\u00e1ch st\u00e1l oslepuj\u00edc\u00ed vzne\u0161en\u00fd duch.<\/p>\n\n\n\n
Byl zprost\u0159edkuj\u00edc\u00edm d\u00e1rcem. S\u00edla proudila v hojnosti tajemn\u011b z povzbuzuj\u00edc\u00edch barevn\u00fdch t\u00f3n\u016f a zvuk\u016f kolem n\u011bho a plynula z n\u011bho sam\u00e9ho. Jeho hlava byla b\u00edl\u00e1, jeho oko m\u011bniv\u00e9. Bylo modr\u00e9 jako hlubok\u00e9 jezero, pak op\u011bt \u010dernozelen\u00e9 nebo chv\u00edlemi temn\u011b \u0161ediv\u00e9.<\/p>\n\n\n\n
Toto oko bylo pln\u00e9 v\u00fdrazu a ohn\u011b. Tento v\u00fdraz nebylo mo\u017eno nazvati l\u00e1skou, nebo\u0165 byl p\u0159\u00edli\u0161 nutkav\u00fd, panova\u010dn\u00fd a po\u017eaduj\u00edc\u00ed. P\u0159esto byla v n\u011bm v\u0161e p\u0159eva\u017euj\u00edc\u00ed dobrota, kter\u00e1 pozn\u00e1vala v\u0161echny dary sv\u011btl\u00e9ho Otce a v radostn\u00e9m d\u00e1v\u00e1n\u00ed d\u00e1vala jim prouditi d\u00e1le. V tomto oku byla tak\u00e9 tajemn\u011b ml\u010d\u00edc\u00ed moc, kter\u00e1 moud\u0159e rozum\u011bla nejhlub\u0161\u00edm tajemstv\u00edm stvo\u0159en\u00ed a dovedla jich vyu\u017e\u00edt.<\/p>\n\n\n\n
Na tv\u00e1\u0159i le\u017eela \u017eelezn\u00e1 ml\u010denlivost, kn\u011b\u017esk\u00e1 v\u00e1\u017enost a d\u016fstojnost. Hjalfdar\u016fv duch byl tak pono\u0159en do pozorov\u00e1n\u00ed tohoto ducha, \u017ee si nebyl v\u011bdom mocn\u00e9ho pohybu, kter\u00fd tu sou\u010dasn\u011b p\u0159ij\u00edmal v jeho bl\u00edzkosti. V\u011bd\u011bl jen, \u017ee to nebyly pouze mocn\u00e9 silod\u00e1rn\u00e9 proudy, kter\u00e9 j\u00edm pronikaly, n\u00fdbr\u017e \u017ee byl tak\u00e9 napln\u011bn nikdy nepoznanou p\u0159ita\u017elivost\u00ed.<\/p>\n\n\n\n
Pro\u017e\u00edval pohyby Vzne\u0161en\u00e9ho jako kolob\u011bh, kter\u00fd jim proudil, mocn\u011b ho povzbuzoval a sou\u010dasn\u011b zjas\u0148oval. Z jeho hlavy, kter\u00e1 se chv\u00edlemi zd\u00e1la b\u00fdti lysou, vytryskovalo vyza\u0159ov\u00e1n\u00ed tohoto ducha v p\u0159ekr\u00e1sn\u011b se st\u0159\u00eddaj\u00edc\u00edch barevn\u00fdch plamenech, kter\u00e9 p\u016fsobily jako vzne\u0161en\u00e1 ozdoba hlavy. Byl mu nepochopiteln\u00fd, ciz\u00ed a dalek\u00fd, jako je\u0161t\u011b nikdo ze Sv\u011btl\u00fdch, kte\u0159\u00ed se mu p\u0159ibl\u00ed\u017eili. Jak\u00fdsi druh \u00fazkosti dr\u017eel ho nazp\u011bt.<\/p>\n\n\n\n
„Jak m\u00e1m tuto ciz\u00ed, lidsk\u00e9ho ducha t\u00edsn\u00edc\u00ed velikost poznat, pro\u017e\u00edt a pochopit?“<\/p>\n\n\n\n
„Vid\u00edm, \u017ee jsi bl\u00edzko p\u0159\u00edrody, ba \u017ee ji pronik\u00e1\u0161 a pro\u017ehavuje\u0161 a p\u0159ece stoj\u00ed\u0161 na hranici lidsky nepochopiteln\u00e9ho!“<\/p>\n\n\n\n
Hjalfdar musel se tu nau\u010dit zn\u00e1t svoje hranice. Jedin\u011b to tak\u00e9 mu p\u0159ipravovalo nezvykl\u00e9 boje.<\/p>\n\n\n\n
V podivuhodn\u011b barevn\u00fdch kruz\u00edch zjevila se mu vzne\u0161en\u00e1 postava slu\u017eebn\u00edka moudr\u00e9ho P\u00e1na, kter\u00fd byl spojen proudy nahoru se z\u00e1\u0159iv\u00fdm, b\u00edl\u00fdm kamenem, jeho\u017e Hjalfdar dosud neznal a v jeho\u017e lomech sv\u011btla a pohybech z\u00e1\u0159en\u00ed skr\u00fdvaly se z\u00e1kladn\u00ed z\u00e1kony.<\/p>\n\n\n\n
Byl tu k\u0159\u00ed\u017e, trigon nahoru i dol\u016f, tak jako hv\u011bzdy a st\u00e1le se uzav\u00edraj\u00edc\u00ed kruh obklopoval celek jako nejpodivuhodn\u011bj\u0161\u00ed k\u0159i\u0161\u0165\u00e1l.<\/p>\n\n\n\n
Kdy\u017e Hjalfdar spat\u0159il p\u016fvod ducha a jeho pramen s\u00edly, vrhl se na kolena.<\/p>\n\n\n\n
„Nyn\u00ed v\u00edm, \u017ee mus\u00ed\u0161 b\u00fdti jedn\u00edm z nejvy\u0161\u0161\u00edch z \u0159\u00ed\u0161e sv\u011btl\u00e9ho Otce,“ pravil pokorn\u011b. „Pozn\u00e1v\u00e1m, jak vysoko a jak daleko jsi nad n\u00e1mi lidsk\u00fdmi duchy. „<\/p>\n\n\n\n
„V\u00fd\u0161e ne\u017eli j\u00e1, jsou je\u0161t\u011b mnoz\u00ed duchov\u00e9, kte\u0159\u00ed p\u016fsob\u00ed kolem tr\u016fnu prasv\u011btla. Stoj\u00edm s nimi v kruhu, kolem posv\u00e1tn\u00e9 n\u00e1doby s\u00edly.“<\/p>\n\n\n\n
„Jestli\u017ee ty se skl\u00e1n\u00ed\u0161, ty vzne\u0161en\u00fd a moudr\u00fd, pak chce\u0161 n\u00e1m d\u00e1ti velikou pomoc z nejvy\u0161\u0161\u00edho p\u0159\u00edkazu. Proto ti prav\u00edm: Jsem nemoudr\u00fd, av\u0161ak ve cht\u011bn\u00ed v\u011brn\u00fd! V\u0161ichni spojuj\u00edc\u00ed jsou mi naklon\u011bn\u00ed a j\u00e1 chci se otev\u0159\u00edt v poko\u0159e, abych byl hoden vzne\u0161en\u00e9 milosti.“<\/p>\n\n\n\n
„Chci v\u00e1m uk\u00e1zat praz\u00e1klady chr\u00e1mu, kter\u00fd m\u00e1 b\u00fdt postaven podle z\u00e1kona s\u00edly. Zde na zemi, tak jako ve Sv\u011btle, maj\u00ed p\u016fsobit tyt\u00e9\u017e spojuj\u00edc\u00ed proudy k prov\u00e1d\u011bn\u00ed v\u0161ech Bohem cht\u011bn\u00fdch z\u00e1kon\u016f.“<\/p>\n\n\n\n
Hjalfdar nerozum\u011bl \u017e\u00e1dn\u00e9mu z t\u011bchto tajemn\u00fdch slov. Av\u0161ak po\u017eehn\u00e1n\u00ed a hojnost pomoci, kterou tento Vzne\u0161en\u00fd vyza\u0159oval, p\u0159ij\u00edmal vd\u011b\u010dn\u011b st\u00e1le v\u011bdom\u011bji. Pozvedl ruce a d\u011bkoval sv\u011btl\u00e9mu Otci, zat\u00edm co mocn\u00fd zjev Ahur\u016fv zmizel.<\/p>\n\n\n\n
Z\u00e1\u0159\u00edc\u00ed slunce tohoto vzne\u0161en\u00e9ho ducha ho\u0159elo je\u0161t\u011b dlouho v Hjalfdarovi, kdy\u017e se vr\u00e1til duch do jeho pozemsk\u00e9ho t\u011bla. \u0160e\u0159il se u\u017e den, kdy\u017e upadl do hlubok\u00e9ho, pozemsk\u00e9ho sp\u00e1nku, po noci duchovn\u011b tak bd\u011bl\u00e9.<\/p>\n\n\n\n
<\/p>\n","protected":false},"excerpt":{"rendered":"
Kdy\u017e mluvili o tom, jak budou stav\u011bt d\u016fm Sv\u011btl\u00e9mu Otci, sly\u0161eli nad sebou duniv\u00e9 kroky. Hjalfdar dal ihned v tichosti rozkazy. Jako st\u00edny p\u0159ikovaly se velik\u00e9 postavy do roh\u016f a k zemi. V hlubin\u00e1ch chodeb rozeb\u011bhli se s obratnost\u00ed a hbitost\u00ed panter\u016f. V takov\u00e9m okam\u017eiku nebezpe\u010d\u00ed byli \u00fapln\u011b p\u0159izp\u016fsobeni \u017eivotu bytostn\u00e9mu. Proto mohlo jim tak\u00e9 […]<\/p>\n","protected":false},"author":1,"featured_media":280618,"comment_status":"open","ping_status":"open","sticky":false,"template":"","format":"standard","meta":{"_et_pb_use_builder":"off","_et_pb_old_content":"","_et_gb_content_width":"","_jetpack_memberships_contains_paid_content":false,"footnotes":"","jetpack_publicize_message":"","jetpack_publicize_feature_enabled":true,"jetpack_social_post_already_shared":true,"jetpack_social_options":{"image_generator_settings":{"template":"highway","enabled":false},"version":2}},"categories":[15],"tags":[],"class_list":["post-280642","post","type-post","status-publish","format-standard","has-post-thumbnail","hentry","category-dalsie-clanky"],"jetpack_publicize_connections":[],"yoast_head":"\n