Nyn\u00ed p\u0159ikro\u010dme k zalo\u017een\u00ed vlastn\u00edho krbu. Uk\u00e1\u017ei ka\u017ed\u00e9mu z v\u00e1s jeho m\u00edsto. A\u017e se postar\u00e1m o m\u00edsta nutn\u00e1 pro n\u00e1\u0161 odpo\u010dinek, budeme p\u0159em\u00fd\u0161let o sv\u011btl\u00e9 zahrad\u011b, kterou vybudujeme V\u011b\u010dn\u00e9mu!“<\/p>\n\n\n\n
Pod ochranou napjat\u00fdch ko\u017ee\u0161in u otev\u0159en\u00e9ho krbu tr\u00e1vili pak hodiny odpo\u010dinku, zat\u00edm co st\u0159\u00edbrn\u00e9 \u00fadol\u00ed upadlo do st\u00ednu zapadaj\u00edc\u00edho m\u011bs\u00edce. Pak se zjasnilo nebe a paprsky denn\u00ed hv\u011bzdy v\u00edt\u011bzn\u011b po n\u011bm p\u0159elet\u011bly, d\u00e1vno d\u0159\u00edve ne\u017e \u010derven\u00e1 koule se uk\u00e1zala na vrcholc\u00edch pahork\u016f.<\/p>\n\n\n\n
„Ot\u010de, pohle\u010f, jak Tv\u016fj zlat\u00fd paprsek zdrav\u00ed na\u0161e nivy!“ zp\u00edvali chlapci rann\u00ed p\u00edse\u0148.<\/p>\n\n\n\n
Tak, jako d\u0159\u00edve se t\u0159pytilo jezero ve\u010dern\u00edm leskem, tak zdravilo je nyn\u00ed podivuhodn\u011b hluboce modrou z\u00e1\u0159\u00ed jasn\u00e9 a pr\u016fhledn\u00e9 do nejhlub\u0161\u00edch hlubin a \u010dist\u00e9 jako zrcadlo. Mno\u017estv\u00ed ryb plavalo bl\u00edzko hladiny a bylo mo\u017eno chytati je rukama.<\/p>\n\n\n\n
Dun\u00edc\u00ed, b\u00edlou p\u011bnou st\u0159\u00edkaj\u00edc\u00ed vodop\u00e1d vykouzlil barevnou n\u00e1dheru jisk\u0159iv\u00fdch kapek ve sv\u011btle vych\u00e1zej\u00edc\u00edho slunce a hlasy pt\u00e1k\u016f zn\u011bly jako mohutn\u00fd ch\u00f3r.<\/p>\n\n\n\n
Nekone\u010dn\u00e1 hojnost rostlin a kv\u011btin, rozlehl\u00e9 lesy vln\u00edc\u00edch se kapradin a palem tu v\u0161ude vyr\u016fstaly. Nad lesy vzn\u00e1\u0161ela se modrav\u00e1 a zrcadl\u00edc\u00ed a von\u00edc\u00ed vlhkost. Lesy byly napln\u011bny sv\u011b\u017e\u00edm, mocn\u00fdm \u017eivotem prasv\u011btla.<\/p>\n\n\n\n
Obrov\u0161t\u00ed, b\u00edl\u00ed supov\u00e9 krou\u017eili nad dalek\u00fdmi, vy\u0161\u0161\u00edmi horami a v \u00fadol\u00ed setrv\u00e1n\u00ed byl j\u00e1sot tvor\u016f bez konce.<\/p>\n\n\n\n
Z pahork\u016f usm\u00edvaly se dob\u0159e zn\u00e1m\u00e9, spokojen\u00e9 tv\u00e1\u0159e. V\u0161ichni pomocn\u00edci zjevovali se lidem. Kde v\u0161ak byli ob\u0159i?<\/p>\n\n\n\n
„Ode\u0161li d\u00e1le do kamenn\u00fdch hor, nebo\u0165 oni nemaj\u00ed prodl\u00e9vati ve va\u0161\u00ed bl\u00edzkosti, pokud je nezavol\u00e1te. Tam jsou tak\u00e9 velik\u00e1 zv\u00ed\u0159ata, kter\u00e1 pot\u0159ebuj\u00ed jeskyn\u011b, vysok\u00e9 stromy a bahnit\u00e9 vody. Jsou tam tlustoko\u017eci s obrovsk\u00fdmi tlapami, jsou tam dlouhokrc\u00ed, kte\u0159\u00ed o\u017e\u00edraj\u00ed nejvy\u0161\u0161\u00ed stromy a je\u0161t\u011b\u0159i, kte\u0159\u00ed \u017eij\u00ed v\u011bt\u0161inou v jeskyn\u00edch a mo\u010d\u00e1lech a \u017eiv\u00ed se bylinami.“<\/p>\n\n\n\n
Holda m\u011bla ji\u017e op\u011bt nov\u00e9 p\u0159\u00e1tele, nebo \u017ee by m\u011bli jen jin\u00fd v\u00fdraz podle krajiny?<\/p>\n\n\n\n
„Pannou jezern\u00ed“ naz\u00fdvala st\u0159\u00edbrolesklou ryb\u00ed \u017eenku, kter\u00e1 m\u011bla b\u00edl\u00fd obli\u010dej a velik\u00e9, modrozelen\u00e9 o\u010di lesknouc\u00ed se jako z perleti. Rozr\u00e1\u017eela vodu jako \u0161\u00edp, kdy\u017e vystupovala z hlubin a mile v\u00e1b\u00edc\u00edm zp\u011bvem volala nov\u011b p\u0159i\u0161l\u00e9 lidi k jezeru.<\/p>\n\n\n\n
Holda poznala hned toto vol\u00e1n\u00ed jako cosi zvl\u00e1\u0161\u0165 d\u016fle\u017eit\u00e9ho. Leskl\u00e9 o\u010di velik\u00e9, ryb\u011b podobn\u00e9 \u017eeny se st\u0159ibroleskl\u00fdm \u0161upinat\u00fdm t\u011blem zar\u00fdvaly se p\u00e1trav\u011b do jejich o\u010d\u00ed. Co to bylo tajemn\u011b tkaj\u00edc\u00edho, jinak utv\u00e1\u0159en\u00e9ho kolem t\u00e9to \u017eeny, co se zd\u00e1lo ji p\u0159itahovat k Hold\u011b neodolatelnou moc\u00ed?<\/p>\n\n\n\n
„Sv\u011btlovlas\u00e1 \u017eeno, vid\u00edm sv\u00edtit tv\u016fj plamen, kter\u00fd zah\u0159\u00edv\u00e1 moji chladnou prchavou du\u0161i. P\u0159i\u0161el lidsk\u00fd duch a p\u0159ivedl s sebou mnoho lidsk\u00fdch duch\u016f do na\u0161eho okol\u00ed. Tak, jak n\u00e1m to Erda ozn\u00e1mila, tak se tak\u00e9 stalo. A Erda mi dala p\u0159\u00edkaz, b\u00fdt v\u00e1m v\u011brn\u00e1. Prav\u011bk\u00e1 moudrost a spravedlnost je s Erdou a my ji naslouch\u00e1me.<\/p>\n\n\n\n
Chci ti b\u00fdt p\u0159\u00edtelkyn\u00ed! Jestli\u017ee ve\u010der, kdy\u017e slunce zapad\u00e1, p\u0159ijde\u0161 k hlubin\u00e1m jezera u vodop\u00e1du, najde\u0161 mne tam v\u017edy. V\u011bz, \u017ee ti porad\u00edm, a\u017e budete cht\u00edt stav\u011bt d\u016fm, Hrad Sv\u011btl\u00e9mu Otci!“<\/p>\n\n\n\n
A rozplynula se v leskl\u00e9m, st\u0159\u00edkaj\u00edc\u00edm \u017eivlu jako p\u011bna, av\u0161ak jej\u00ed zp\u011bv, kter\u00fd zn\u011bl jako perliv\u00fd \u0161umiv\u00fd sm\u00edch, vlnil se je\u0161t\u011b nad vlnami jezera a v\u0161ichni bytostn\u00ed ho sly\u0161eli.<\/p>\n\n\n\n
V\u0161ichni p\u0159ich\u00e1zeli k Hold\u011b: „Sly\u0161ela jsi ten zp\u011bv ?“<\/p>\n\n\n\n
„Ano, to byla jezern\u00ed panna. \u010cekejte a poslouchejte, nebo\u0165 \u010dasto zazn\u00ed jej\u00ed p\u00edse\u0148!“<\/p>\n\n\n\n
Bylo ticho a v\u0161echny \u017eeny ut\u00e1bo\u0159ily se na b\u0159ehu jezera, nebo\u0165 hlubok\u00e9, mil\u00e9 modrozelen\u00e9 vlny s \u00fazk\u00fdmi, b\u00edl\u00fdmi h\u0159ebeny olizovaly hust\u00fd mech b\u0159ehu. St\u0159\u00edbroleskl\u00e9, vzduchov\u00e9 bublinky vystupovaly na jemn\u00fdch, smaragdov\u00fdch v\u011btv\u00edch kol\u00e9baj\u00edc\u00edch se jezern\u00edch rostlin. Na hladin\u011b plavaly b\u00edl\u00e9 kv\u011bty a na okraj\u00edch z\u00e1livu bylo vid\u011bt lesknouc\u00ed a t\u0159pyt\u00edc\u00ed se mu\u0161le.<\/p>\n\n\n\n
Chv\u00edlemi rozrazil sy\u010d\u00edc\u00ed a vln\u00edc\u00ed se st\u0159\u00edbrn\u00fd had vody jezera, pak op\u011bt kol\u00e9baly se kachny a labut\u011b z d\u00e1lky sem p\u0159ilet\u011bv\u0161\u00ed a na hladinu sn\u00e1\u0161eli se obrov\u0161t\u00ed, k\u0159i\u010d\u00edc\u00ed vodn\u00ed pt\u00e1ci. Holda nemohla se nasytit v\u0161\u00ed t\u00e9 kr\u00e1sy.<\/p>\n\n\n\n
Jezero vyplavilo velik\u00e1 d\u0159eva pln\u00e1 \u017elut\u00e9 prysky\u0159ice. Zd\u00e1lo se, jako by toto d\u0159\u00edv\u00ed vystupovalo z jeho hlubin.<\/p>\n\n\n\n
„Podivuhodn\u00e9 a tajupln\u00e9 je toto jezero. Je pln\u00e9 kr\u00e1sy a ml\u010den\u00ed a j\u00e1 se domn\u00edv\u00e1m, \u017ee je pln\u00e9 podivuhodn\u00fdch poklad\u016f.“<\/p>\n\n\n\n
Ostatn\u00edm nebylo jasno, co mysl\u00ed Holda slovem poklady. V\u011bd\u011bli, jak \u010dasto pozn\u00e1v\u00e1 Holda v\u011bci, kter\u00e9 jim byly uzav\u0159eny, a\u010dkoliv sami znali bytostn\u00e9 postavy v lese a v \u017eivlech.<\/p>\n\n\n\n
T\u011b\u017ece pracovali mu\u017ei, zat\u00edmco \u017eeny byly zam\u011bstn\u00e1ny p\u0159\u00edpravou j\u00eddla a opatrov\u00e1n\u00edm zv\u00ed\u0159at.<\/p>\n\n\n\n
Vyhled\u00e1vali v les\u00edch stromy ke stavb\u011b sv\u00fdch obydl\u00ed a p\u0159itahovali je obrovsk\u00fdmi silami. Op\u011bt to byl Hjalfdar, kter\u00fd dovedl zavolati zvl\u00e1\u0161tn\u00ed s\u00edly a dovedl jich vyu\u017e\u00edt tak, \u017ee stavba dom\u016f pokra\u010dovala velmi rychle. Zcela jinak vyhl\u00ed\u017eely tyto domy ne\u017e jejich d\u0159\u00edv\u011bj\u0161\u00ed obydl\u00ed. T\u011b\u017ek\u00e1, nam\u00e1hav\u00e1 byla v\u00fdstavba, ale o to kr\u00e1sn\u011bj\u0161\u00ed a pohodln\u011bj\u0161\u00ed byla jejich mal\u00e1 vesnice. Hjalfdarova chata byla v\u00fd\u0161e polo\u017eena a obklopena n\u00e1dvo\u0159\u00edm a plotem, kter\u00fd byl upleten hust\u011b a vysoko z v\u011btv\u00ed. Kolem jeho chatr\u010de byly ch\u00fd\u0161e star\u0161\u00edch a pak ve druh\u00e9m kruhu ch\u00fd\u0161e mlad\u00fdch mu\u017e\u016f.<\/p>\n\n\n\n
Ka\u017ed\u00fd d\u016fm byl p\u0159izp\u016fsoben svou velikost\u00ed po\u010dtu obyvatel. Jeden vypadal t\u00e9m\u011b\u0159 jako druh\u00fd. Rozd\u00edl byl pouze v barv\u011b d\u0159eva a ve velikosti. St\u0159echy byly ploch\u00e9, n\u00edzk\u00e9 dve\u0159e byly ov\u011b\u0161eny ko\u017ee\u0161inami a mal\u00e9, ve dve\u0159\u00edch ponechan\u00e9 mezery vpou\u0161t\u011bly trochu sv\u011btla do vnit\u0159n\u00ed m\u00edstnosti.<\/p>\n\n\n\n
Tato m\u00edstnost prost\u00edrala se kolem stromu a op\u011brn\u00e9 tr\u00e1my jako sloupy udr\u017eovaly strop. Na t\u011bchto sloupech bylo m\u00edsto pro loveck\u00e9 trofeje, kter\u00e9 m\u011bly v budoucnosti ozdobit m\u00edstnost.<\/p>\n\n\n\n
Uvnit\u0159 se jevila m\u00edstnost mnohem v\u011bt\u0161\u00ed ne\u017e se zven\u010d\u00ed zd\u00e1lo. Za domem na sloupech byla op\u011bt st\u0159echa chr\u00e1n\u00edc\u00ed velik\u00e9 m\u00edsto, kde mohly tk\u00e1t a pracovat \u017eeny.<\/p>\n\n\n\n
Zde bylo tak\u00e9 jejich n\u00e1\u0159ad\u00ed a krb. Ve velik\u00e9m s\u00e1le st\u00e1l tak\u00e9 krb, kolem n\u011bho\u017e v\u0161ichni sed\u011bli p\u0159i j\u00eddle a ukl\u00e1dali se ke sp\u00e1nku.<\/p>\n\n\n\n
Dlouh\u00fd, velik\u00fd d\u016fm byl p\u0159\u00edbytkem v\u0161ech mlad\u00fdch mu\u017e\u016f, zat\u00edmco d\u011bv\u010data z\u016fst\u00e1vala v domovech rodi\u010d\u016f.<\/p>\n\n\n\n
Tak ur\u010dil Hjalfdar v\u0161echna obydl\u00ed, jak to nejl\u00e9pe odpov\u00eddalo dan\u00e9 pot\u0159eb\u011b. Kr\u00e1sn\u00fd byl pohled z vyv\u00fd\u0161en\u00e9ho m\u00edsta s\u00eddli\u0161t\u011b na jezero a \u0159et\u011bz pahork\u016f a\u017e ke st\u0159\u00edkaj\u00edc\u00edmu vodop\u00e1du.<\/p>\n\n\n\n
Na o\u010di zvykl\u00e9 na roviny p\u016fsobily blahod\u00e1rn\u011b v d\u00e1li zelenaj\u00edc\u00ed se pahorky a lu\u010diny, kter\u00e9 sm\u011brem k z\u00e1padu se \u0161\u00ed\u0159ily st\u00e1le d\u00e1l a d\u00e1l.<\/p>\n\n\n\n
Kdy\u017e bylo provedeno a dokon\u010deno nejnutn\u011bj\u0161\u00ed za\u0159\u00edzen\u00ed pro n\u00e1rod, zapo\u010dal op\u011bt obvykl\u00fd \u017eivot usedl\u00edk\u016f, jak ji\u017e byl d\u0159\u00edve na dalek\u00e9m severu. Lovi\u0161t\u011b bylo op\u011bt prob\u00e1d\u00e1no nejd\u0159\u00edve v men\u0161\u00edch, pak ve v\u011bt\u0161\u00edch kruz\u00edch. Lid\u00e9 rojili se na v\u0161ech stran\u00e1ch, aby vyzkoumali zv\u011b\u0159, kter\u00e1 se neodva\u017eovala do bl\u00edzkosti lid\u00ed.<\/p>\n\n\n\n
„Odkud asi vznikla plachost a b\u00e1ze\u0148 mnoh\u00fdch zv\u00ed\u0159at? Kdyby Hjalfdar s\u00e1m provedl prvn\u00ed v\u00fdzkum, jist\u011b by z\u00edskal d\u016fv\u011bru zv\u00ed\u0159at“, \u0159\u00edkali si mezi sebou, „nebo\u0165 zv\u00ed\u0159ata ut\u00edkaj\u00ed k Hjalfdarovi.“<\/p>\n\n\n\n
Lovci prosili, aby \u0161el s nimi a \u017ee oni ho budou pak n\u00e1sledovat v d\u00e1lce.<\/p>\n\n\n\n
Zprvu \u017eivili se obyvatel\u00e9 \u00fadol\u00ed hlavn\u011b rybami ze st\u0159\u00edbrn\u00e9ho jezera a \u0161\u0165avnat\u00fdmi plody, kter\u00e9 rostly v hloubi \u00fadol\u00ed na vysok\u00fdch stromech. Plod\u016f byla takov\u00e1 hojnost a m\u011bly v sob\u011b tolik ko\u0159enit\u00e9 s\u00edly, \u017ee nepot\u0159ebovali mnoho k nasycen\u00ed. Brzy tak\u00e9 c\u00edtili, \u017ee m\u00edrn\u00e9 podneb\u00ed m\u011bn\u00ed pot\u0159ebu jejich potravy. Sami p\u0159estali po\u017e\u00edvat siln\u00fdch tuk\u016f, kter\u00fdch pot\u0159ebovala jejich t\u011bla ve star\u00e9m domov\u011b. Nem\u011bli ji\u017e tak\u00e9 chuti na syrov\u00e9 nebo kou\u0159em su\u0161en\u00e9 maso lesn\u00edch zv\u00ed\u0159at.<\/p>\n\n\n\n
Holda zam\u011bstn\u00e1vala se d\u016fkladn\u011b objevov\u00e1n\u00edm bylin, kter\u00e9 tu v\u0161ude rostly, pln\u00e9 \u0161\u0165\u00e1vy a ko\u0159enit\u00e9 r\u016fznosti.<\/p>\n\n\n\n
Op\u011bt hl\u00e1sili se j\u00ed n\u011b\u017en\u00ed v\u016fdcov\u00e9, jej\u00ed mil\u00ed sv\u011btl\u00ed pomocn\u00edci. Op\u011bt spat\u0159ily jej\u00ed u\u017easl\u00e9 zraky z\u00e1\u0159en\u00ed rostlin, kter\u00e9 zvedaly sv\u00e9 jemn\u00e9 hlavi\u010dky, zvlhl\u00e9 je\u0161t\u011b rosou noci, ve slune\u010dn\u00edm svitu. Kdy\u017e \u017ehav\u00e1 denn\u00ed hv\u011bzda st\u00e1la nabl\u00edzku sv\u00e9ho nejvy\u0161\u0161\u00edho bodu, pak von\u011bly a \u017ehnuly nashrom\u00e1\u017ed\u011bnou slune\u010dn\u00ed silou.<\/p>\n\n\n\n
V t\u00e9to dob\u011b trhaly je \u017eeny pod Holdin\u00fdm veden\u00edm nejrad\u011bji. Shroma\u017e\u010fovaly ovoce i byliny, nebo\u0165 sv\u011btl\u00ed pravili Hold\u011b, \u017ee jich bude zapot\u0159eb\u00ed v pozd\u011bj\u0161\u00ed dob\u011b.<\/p>\n\n\n\n
Zat\u00edm se vypravili mu\u017eov\u00e9 na prozkoum\u00e1n\u00ed zem\u011b. Hjalfdara to t\u00e1hlo na tuto prvn\u00ed v\u00fdpravu, aby tak mohl roz\u0161\u00ed\u0159it v\u011btve a ko\u0159eny sv\u00e9ho v\u011bd\u011bn\u00ed, jak tomu duch cht\u011bl. Hjalfdar \u0161el vp\u0159edu, jak bylo umluveno.<\/p>\n\n\n\n
Na sv\u00e9 cest\u011b vid\u011bl z\u0159eteln\u00e1 znamen\u00ed, kter\u00e1 mohli d\u00e1vat jenom bytostn\u00ed. Jemu byl d\u00e1n zrak, aby je poznal a rozum\u011bl jim a pro n\u011bho bylo samoz\u0159ejmost\u00ed, \u017ee se podle v\u0161ech t\u011bchto zna\u010dek \u0159\u00eddil. Jist\u011b, \u017ee c\u00edlem t\u00e9to pouti jsou nov\u00e9 zku\u0161enosti a pou\u010den\u00ed.<\/p>\n\n\n\n
Hjalfdara hnalo to kup\u0159edu a on nemohl z\u016fstati v bl\u00edzkosti sv\u00fdch pr\u016fvodc\u016f. Nemohl ani zatroubit na sv\u016fj roh, aby jim dal zpr\u00e1vu o stezce, kterou si razil. Nech\u0165 hledaj\u00ed sv\u00fdm zp\u016fsobem, nebo\u0165 tak\u00e9 oni mus\u00ed vyu\u017e\u00edt v\u0161ech schopnost\u00ed, kter\u00e9 Sv\u011btl\u00fd Otec do nich vlo\u017eil. P\u0159\u00edli\u0161 lehce b\u011bhali, jsouce zvykl\u00ed na jist\u00e9 veden\u00ed, bezmy\u0161lenkovit\u011b a bez ve\u0161ker\u00e9 zodpov\u011bdnosti. Chodili jen za Hjalfdarem a st\u00e1vali se l\u00edn\u00fdmi. To nesm\u00ed b\u00fdt. Pokud \u0161li v nebezpe\u010d\u00ed a nejistot\u011b t\u011b\u017ekou cestou \u010dekaj\u00edc\u00ed zem\u011b, z\u016fst\u00e1vali bd\u011bl\u00ed. Zde v\u0161ak v tomto skv\u011ble chr\u00e1n\u011bn\u00e9m, p\u0159ebytkem z\u00e1\u0159\u00edc\u00edm domov\u011b mus\u00ed b\u00fdt udr\u017eov\u00e1n\u00ed v bd\u011blosti.<\/p>\n\n\n\n
V\u011bt\u0159e jako divok\u00e1 zv\u011b\u0159 stanul Hjalfdar v nezn\u00e1m\u00e9m lese. Nalevo vystupovala \u00fazk\u00e1 p\u011b\u0161ina na horsk\u00e9 h\u0159ebeny a v\u00e1bila ho k dal\u0161\u00ed cest\u011b. Hjalfdar prohl\u00ed\u017eel stopy na zemi sv\u00fdmi mnohostrann\u00fdmi zku\u0161enostmi. To nebylo zv\u00ed\u0159e, n\u00fdbr\u017e to musel b\u00fdti \u010dlov\u011bk na dvou rozm\u011brn\u00fdch velik\u00fdch noh\u00e1ch.<\/p>\n\n\n\n
Hjalfdar necht\u011bn\u011b uchopil zbra\u0148 a sev\u0159el p\u011bst\u00ed sv\u00e9 kop\u00ed. Sledoval stopu, kter\u00e1 vedla sem i tam a op\u011bt se vracela. P\u0159i tom tak\u00e9 spat\u0159il, pro\u010d se tajemn\u00fd poutn\u00edk zde obr\u00e1til. Trvalo to jen kr\u00e1tkou chv\u00edli a jeho zrak objevil l\u00e9\u010dku, kter\u00e1 visela na velik\u00e9 v\u011btvi jednoho stromu. Byl to tedy lovec.<\/p>\n\n\n\n
L\u00e9\u010dka byla v\u0161ak z pletiva, kter\u00e9 tu Hjalfdar je\u0161t\u011b na stromech nikdy nevid\u011bl. Lovec musel p\u0159ich\u00e1zet tedy z jin\u00e9 krajiny. P\u0159i\u0161el jist\u011b z jihu kolem \u0159et\u011bzu pahork\u016f a Hjalfdar sledoval d\u00e1le jeho stopu, kdy\u017e vzal l\u00e9\u010dku s sebou.<\/p>\n\n\n\n
\u0160edozelen\u00fd les st\u00e1val se st\u00e1le hust\u0161\u00ed. \u0160pi\u010dat\u00e9, dlouh\u00e9 listy st\u0159\u00edbrozelen\u00e9 barvy visely tu v\u0161ude ze strom\u016f, je\u017e podobaly se eukalypt\u016fm. Jejich kmeny byly hedv\u00e1bn\u011b \u0161ed\u00e9, k\u016fra rozpukan\u00e1 a plody vyhl\u00ed\u017eely jako modroleskl\u00e9 jahody.<\/p>\n\n\n\n
Poletovali tu pt\u00e1ci s podivuhodn\u011b zp\u011bvn\u00fdm k\u0159ikem. Byli pest\u0159\u00ed jako papou\u0161ci a jejich pe\u0159\u00ed se podivuhodn\u011b lesklo. Velik\u00fd mu\u017e se musel sh\u00fdbat, cht\u011bl-li j\u00edt d\u00e1le mezi hust\u00fdmi stromy. N\u00e1hle spat\u0159il, jak stopa lidsk\u00e9 nohy miz\u00ed a zpozoroval dal\u0161\u00ed cestu naho\u0159e ve v\u011btv\u00edch.<\/p>\n\n\n\n
Jenom bystr\u00e9 a v\u0161em jemnohmotn\u00fdm jev\u016fm p\u0159\u00edstupn\u00e9 oko mohlo zjistit tento sm\u011br. Jen jemn\u00e9, pozorovac\u00ed smysly ducha spojen\u00e9 s p\u0159\u00edrodou.<\/p>\n\n\n\n
„Ano, pozn\u00e1v\u00e1m, \u017ee mne zase vede\u0161 d\u00e1le, Sv\u011btl\u00fd Elfe. Tv\u00e9 tan\u010d\u00edc\u00ed paprsky ukazuj\u00ed vl\u00e1kna, kter\u00e1 za sebou zanechal ciz\u00ed poutn\u00edk. Je to asi podivuhodn\u00fd druh, polozv\u00ed\u0159ete a polo\u010dlov\u011bka.“<\/p>\n\n\n\n
Hjalfdar pravil to zaduman\u011b s\u00e1m k sob\u011b, vrt\u011bl hlavou a m\u011bl vzru\u0161en\u011b napjat\u00fd ka\u017ed\u00fd nerv. Tak putoval jist\u011b mnoho hodin na jih. \u010casto musel se zachytit pevn\u00fdch, hust\u00fdch v\u011btv\u00ed a p\u0159eskakovat ze stromu na strom jako opice. Ned\u00edval se ani nazp\u011bt a nep\u0159ipadlo mu ani na mysl, \u017ee by se m\u011bl vr\u00e1tit, v\u017edy\u0165 byl na stop\u011b divo\u010diny. Ani hl\u00e1sek nepronikal sem od jeho pr\u016fvodc\u016f.<\/p>\n\n\n\n
Zbarven\u00ed sv\u011btla v hust\u00e9m lese se za\u010dalo m\u011bnit. \u0160ikm\u00e9 slune\u010dn\u00ed paprsky nemohly ji\u017e pronikat hust\u00fdm listov\u00edm. Sn\u00e1\u0161el se ml\u00e9\u010dn\u00fd, \u0161edozelen\u00fd soumrak a ze strom\u016f proudil omamuj\u00edc\u00ed vzduch. Hlubok\u00fd sp\u00e1nek hrozil uchv\u00e1tit Hjalfdara jako omamn\u00fd jed. Av\u0161ak jenom te\u010f neusnout, \u0159\u00edkalo v n\u011bm cosi, nebo\u0165 to bylo nebezpe\u010dn\u00e9.V\u0161echny barvy to\u010dily se ji\u017e p\u0159ed jeho o\u010dima.<\/p>\n\n\n\n
„Sv\u011btl\u00fd Otec pom\u016f\u017ee!“ byla jeho jedin\u00e1 my\u0161lenka. „Vzdu\u0161n\u00fd, p\u0159ij\u010f a ve\u010f mne!“<\/p>\n\n\n\n
Jemn\u00e1, modrozelen\u011b se lesknouc\u00ed vl\u00e1kna vinula se sh\u016fry do kruhu jeho vyza\u0159ov\u00e1n\u00ed, kter\u00e9 se stalo ji\u017e velmi mdl\u00e9. S velikou n\u00e1mahou mohl se vy\u0161vihnouti na vysok\u00fd strom. Koruna tohoto stromu p\u0159esahovala v\u0161echny ostatn\u00ed. Zde naho\u0159e proudil sv\u011b\u017e\u00ed vzduch a byl tu p\u0159ehled po nekone\u010dn\u00e9m, \u0161edost\u0159\u00edbrn\u00e9m mo\u0159i strom\u016f, kter\u00e9 zd\u00e1lo se vypl\u0148ovat pahorek za pahorkem a \u00fadol\u00ed za \u00fadol\u00edm do nedohledna.<\/p>\n\n\n\n
Hjalfdar se rozhodl, \u017ee str\u00e1v\u00ed na tomto m\u00edst\u011b noc. Shora mohl sledovati stopy divocha. Cesta zv\u00ed\u0159ete vedla k vrcholu pahorku, kde zmizela. Hjalfdar znal sv\u016fj c\u00edl pro p\u0159\u00ed\u0161t\u00ed den. Noc se rychle skl\u00e1n\u011bla. Hjalfdar pojedl n\u011bkolik plod\u016f, kter\u00e9 m\u011bl je\u0161t\u011b sebou. Pak se otev\u0159el v\u00fd\u0161in\u00e1m Sv\u011btl\u00e9ho Otce.<\/p>\n\n\n\n
Jasn\u00fd proud j\u00edm pronikl a pos\u00edlil ho. Prosba a d\u00edk spojila se ve vrouc\u00edm pohledu k l\u00e1sce Sv\u011btl\u00e9ho Otce. Pak pohrou\u017eil sv\u00e9ho ducha do \u017eivota a nechal odpo\u010d\u00edvat svoje t\u011blo v p\u0159irozen\u00e9 poloze, av\u0161ak dokonale ovl\u00e1dan\u00e9. Byl uvoln\u011bn a p\u0159esto bd\u011bl\u00fd v ka\u017ed\u00e9m okam\u017eiku. Tak sed\u011bl mezi nebem a zemi ve vzdu\u0161n\u00e9 v\u00fd\u0161i a proudy vesm\u00edru \u0161\u00ed\u0159ily a s\u00edlily jeho vyrovnan\u00e9ho ducha.<\/p>\n\n\n\n
Noc byla m\u00edrn\u00e1 a jasn\u00e1. Hv\u011bzdy sv\u00edtily podivuhodn\u00fdm, hlubok\u00fdm leskem, jako by byly je\u0161t\u011b jednou tak velik\u00e9.<\/p>\n\n\n\n
Nebe zd\u00e1lo se b\u00fdti sametov\u011b \u010dernomodr\u00e9 a nesm\u00edrn\u011b rozlehl\u00e9. Ani hl\u00e1sek neozval se z podivuhodn\u00fdch strom\u016f u nohou Hjalfdarov\u00fdch. \u0160iroce a rozlo\u017eit\u011b ty\u010dil se tr\u016fn, kter\u00fd si zvolil. Sv\u00e9 sukovit\u00e9 v\u011btve a hromady list\u016f visely z nich dol\u016f jako dlouh\u00e9 kohout\u00ed ocasy.<\/p>\n\n\n\n
Omamn\u00fd z\u00e1pach strom\u016f z\u016fst\u00e1val pod jejich hust\u00fdmi korunami. Proto bylo nemo\u017eno \u010dlov\u011bku nebo zv\u00ed\u0159eti tam str\u00e1viti noc. Proto tak\u00e9 ten velik\u00fd klid a osam\u011blost. Naho\u0159e pohyboval se v\u0161ak tich\u00fd v\u00e1nek \u010dist\u00e9ho vzduchu. Hjalfdar s pomoc\u00ed Sv\u011btl\u00fdch dos\u00e1hl jedin\u00e9ho m\u00edsta odpo\u010dinku, kter\u00e9 tu bylo na mnoho hodin cesty. Cele spojen s velik\u00fdm tkan\u00edm ve stvo\u0159en\u00ed, sed\u011bl ti\u0161e na v\u011btvi tohoto obrovsk\u00e9ho stromu. Vzdor tomu bd\u011bl\u00fd a naslouchaj\u00edc\u00ed.<\/p>\n\n\n\n
V d\u00e1li zaslechl n\u00e1hle hlasy. Byly to podivn\u00e9 zvuky. Vypadalo to jako hlasy hn\u011bviv\u00fdch, podr\u00e1\u017ed\u011bn\u00fdch lid\u00ed, av\u0161ak zv\u00ed\u0159ec\u00edho druhu. N\u011bco podobn\u00e9ho Hjalfdar je\u0161t\u011b nikdy nesly\u0161el. Zd\u00e1lo se mu, \u017ee sm\u011bs t\u011bchto zvuk\u016f podob\u00e1 se sm\u011bsi stop a pohybu tohoto podivn\u00e9ho divocha.<\/p>\n\n\n\n
Celou noc sly\u0161el zazn\u00edvat tyto hlasy tu i tam, tak\u017ee v\u011bd\u011bl, \u017ee t\u011bchto zv\u00ed\u0159at je v\u00edce. Zd\u00e1lo se, jako by se tu st\u0159\u00eddalo vol\u00e1n\u00ed s odpov\u011bd\u00ed. Trvalo to dlouho, ne\u017e p\u0159e\u0161la tato noc, kter\u00e1 tak podivn\u011b ve sv\u00e9m chmurn\u00e9m tichu a osam\u011blosti pronikla do jeho du\u0161e. Nestalo se dosud nikdy, aby Hjalfdara p\u0159epadl pocit osam\u011blosti, a\u017e nyn\u00ed. Tak\u00e9 bytostn\u00ed jako by byli daleko. Jeho jasnovidn\u00e9 oko vid\u011blo v\u0161ak sv\u011btlo, kter\u00e9 se zd\u00e1lo ho\u0159eti v jeho vlastn\u00edm nitru a osv\u011btlovalo celou du\u0161i. Kdy\u017e spat\u0159il toto sv\u011btlo, zapomn\u011bl na t\u00edsnivou n\u00e1ladu kolem sebe. Spojil se op\u011bt se Sv\u011btl\u00fdm \u017eivotem. Kone\u010dn\u011b p\u0159elet\u011blo to z\u00e1\u0159iv\u011b na obzoru a ve sf\u00e9\u0159e nad n\u00edm zadun\u011bl zp\u011bv, jako kdy\u017e miliardy leskl\u00fdch a jisk\u0159iv\u00fdch pl\u00e1\u0161\u0165\u016f se pohybuje ve vzduchu. Sv\u011btlo proniklo nad pahorky a vlny slune\u010dn\u00edch paprsk\u016f zaplavily n\u00e1hle mo\u0159e strom\u016f, kter\u00e9 se vyno\u0159ily se sv\u00fdm st\u0159\u00edb\u0159it\u00fdm leskem ze st\u00ednu noci. Ozvaly se pta\u010d\u00ed hlasy a chladn\u00fd v\u00edtr uchopil sp\u00edc\u00ed stromy a zat\u0159\u00e1sl jimi.<\/p>\n\n\n\n
Podivuhodn\u011b hu\u010d\u00edc\u00ed varhann\u00ed koncert roz\u0161um\u011bl se nad probuzenou osam\u011blost\u00ed lesa. Zapo\u010dal ve velik\u00e9 d\u00e1li, jakoby p\u0159inesen slune\u010dn\u00edmi paprsky.<\/p>\n\n\n\n
V\u016fn\u011b lesa stoupala ji\u017e op\u011bt vzh\u016fru a nem\u011bla v sob\u011b ji\u017e ni\u010deho omamn\u00e9ho. Nep\u0159ehledn\u00e9 houfy siln\u00fdch pt\u00e1k\u016f s pestr\u00fdm pe\u0159\u00edm bl\u00ed\u017eily se p\u0159es pahorky a usedly do vln\u00edc\u00edch se korun strom\u016f. S \u00fadivem sledoval Hjalfdar tento \u017eiv\u00fd obraz, tak zm\u011bn\u011bn\u00fd v n\u011bkolika minut\u00e1ch. Bou\u0159liv\u00e9 v\u00fdk\u0159iky umlkly. Zv\u00ed\u0159ata zd\u00e1la se ml\u010dky naslouchati pta\u010d\u00edmu shonu. Zato pt\u00e1ci byli t\u00edm \u017eiv\u011bj\u0161\u00ed. Hjalfdar musel myslet na l\u00e9\u010dku, kterou objevil v\u010dera v korun\u00e1ch stromu.N\u00e1hle pozvedl s \u00fadivem napjat\u011b hlavu. Sm\u011brem k jihu, na svahu nejvy\u0161\u0161\u00edch skupin pahork\u016f zachv\u00e1til jak\u00fdsi divok\u00fd pohyb koruny strom\u016f, jakoby tam naho\u0159e byla vypu\u0161t\u011bna jak\u00e1si arm\u00e1da a dlouhou \u0159adou posp\u00edchala lesem.<\/p>\n\n\n\n
Bou\u0159liv\u00e9 pohyby st\u0159\u00edbro\u0161ed\u00fdch vrcholk\u016f opisovaly stezku, kter\u00e1 se rychle bl\u00ed\u017eila k Hjalfdarovi. \u017de by to byl lovec, kter\u00fd posp\u00edch\u00e1 po star\u00e9 stop\u011b ke sv\u00e9 l\u00e9\u010dce? Jak\u00e1 je to asi bytost, kter\u00e1 tu \u017eije v lese s divokost\u00ed a silou zv\u00ed\u0159ete a lstivost\u00ed lovce?<\/p>\n\n\n\n
Rychl\u00fdm b\u011bhem bl\u00ed\u017eilo se vln\u011bn\u00ed vrcholk\u016f strom\u016f. Hjalfdar slezl opatrn\u011b dol\u016f, aby mohl pozorovat bl\u00ed\u017e\u00edc\u00ed se zv\u00ed\u0159e. Za okam\u017eik ustrnul nad t\u00edm, co tu vid\u011bl p\u0159ich\u00e1zet.<\/p>\n\n\n\n
Byl to \u010dlov\u011bk? Byl to chlupat\u00fd obr, opice \u010di d\u00e9mon?<\/p>\n\n\n\n
Zem\u011b se chv\u011bla pod t\u011b\u017ek\u00fdm, \u0161irok\u00fdm krokem velik\u00fdch nohou. Jedin\u00fd hmat ohebn\u00fdch, dlouh\u00fdch a chlupat\u00fdch rukou do v\u011btv\u00ed, zat\u0159\u00e1sl jimi a zlomil je. Oh\u00fdbal nejsiln\u011bj\u0161\u00ed koruny strom\u016f.<\/p>\n\n\n\n
N\u00e1hle se v prudk\u00e9m b\u011bhu zastavil a pozvedl mocnou lebku, je\u017e byla zarostl\u00e1 lesem chlupat\u00fdch vlas\u016f. Dv\u011b pichlav\u011b \u010dern\u00e1, sl\u00eddiv\u00fdm pozorov\u00e1n\u00edm jisk\u0159\u00edc\u00ed mal\u00e1 o\u010dka rozhl\u00ed\u017eela se kolem. Mal\u00e9, nahoru za\u0161pi\u010dat\u011bl\u00e9 lidsk\u00e9 u\u0161i sed\u011bly hluboko na velik\u00e9, podlouhl\u00e9 lebce. Obrovsk\u00e1, tes\u00e1ky ozbrojen\u00e1 \u00fasta podobaj\u00edc\u00ed se v\u00edce n\u011bjak\u00e9 tlam\u011b, byla spojena se stla\u010den\u00fdm nosem a \u0161iroce rozev\u0159en\u00fdmi nozdrami. Mohutn\u00e1 lebka, jej\u00ed\u017e n\u00edzk\u00e9 dozadu ub\u00edhaj\u00edc\u00ed \u010delo bylo br\u00e1zd\u011bno vr\u00e1skami, sed\u011bla pevn\u011b na n\u00edzk\u00e9m krku mezi dv\u011bma chlupat\u00fdmi rameny.<\/p>\n\n\n\n
T\u00fdl lesn\u00edho mu\u017ee byl tlust\u00fd a svalnat\u00fd. T\u011blo v\u0161ak pru\u017en\u00e9 a \u0161t\u00edhl\u00e9. Jeho vysok\u00e9 nohy byly jako sloupy, kter\u00e9 v\u0161ak nebyly dr\u017eeny vzp\u0159\u00edma, n\u00fdbr\u017e podle zp\u016fsobu opic a pohyboval se chv\u00edlemi proto tak\u00e9 po \u010dty\u0159ech.<\/p>\n\n\n\n
O\u0161kliv\u00e1 tlama vyrazila ze sebe \u0159ev jako v\u00fdstrahu pro druha a ozn\u00e1men\u00ed boje nep\u0159\u00edteli. Kde byl nep\u0159\u00edtel? C\u00edtil ho, ale nevid\u011bl.<\/p>\n\n\n\n
Netrp\u011blivost, \u00fazkost a krve\u017e\u00edznivost jevila se v jeho vyza\u0159ov\u00e1n\u00ed jako ohe\u0148. Hjalfdar dosud nikdy nevid\u011bl takov\u00e9 stra\u0161liv\u00e9 vyza\u0159ov\u00e1n\u00ed.<\/p>\n\n\n\n
Jak\u00fdsi udu\u0161en\u00fd plamen zd\u00e1l se t\u0159epetat v tomto t\u011ble. Duchovn\u00ed plamen?<\/p>\n\n\n\n
Nevyvinut\u00fd a uhasl\u00fd byl z\u00e1rodek v t\u00e9to n\u00e1dob\u011b, kaln\u00fd, bytostn\u00e9mu vzd\u00e1len\u00fd a odklon\u011bn\u00fd, duchovn\u00edmu uzav\u0159en\u00fd, tup\u00fd a zv\u00ed\u0159ec\u00ed, tak vypadal lesn\u00ed \u010dlov\u011bk.<\/p>\n\n\n\n
Zv\u00ed\u0159e \u010dichalo krev a maso. Jeho o\u010di \u017ehnuly jako uhl\u00edky. Vyr\u00e1\u017eel ze sebe zvuky sv\u011bd\u010d\u00edc\u00ed o bojovnosti a krve\u017e\u00edznivosti, av\u0161ak oslepen dr\u017eel si chlupatou ruku p\u0159ed o\u010dima.<\/p>\n\n\n\n
Hjalfdar vys\u00edlal my\u0161lenky obrany a siln\u00e9 paprsky s\u00edly jeho ducha pronikaly dol\u016f jako me\u010de, pod nimi\u017e se zv\u00ed\u0159e choulilo. Tu vid\u011bl mali\u010dkou, zhasnutou bl\u00edzkou jisk\u0159i\u010dku roz\u017ehaviti se ve zv\u00ed\u0159eti, jiskru, kter\u00e1 byla jako stejnorod\u00e1 s n\u00edm. Jak to mohlo b\u00fdt ? Hjalfdar se ulekl. Co m\u00e1\u0161 ty, Hjalfdare spole\u010dn\u00e9ho s t\u00edmto zv\u00ed\u0159etem ?<\/p>\n\n\n\n
Pro Hjalfdara bylo to velik\u00e9 rozechv\u011bn\u00ed. P\u0159em\u00fd\u0161lel, hledal, cht\u011bl pomoci a nemohl naj\u00edti \u017e\u00e1dnou cestu. Zachr\u00e1nit ? Co cht\u011bl zachr\u00e1nit ? Jiskru duchovn\u00edho p\u016fvodu ?<\/p>\n\n\n\n
Pro Hjalfdara bylo toto setk\u00e1n\u00ed rozechv\u00edvaj\u00edc\u00edm, bi\u010duj\u00edc\u00edm pro\u017eit\u00edm, pro zv\u00ed\u0159e ni\u010d\u00edm.<\/p>\n\n\n\n
V kruhu bytostn\u00e9ho p\u016fsoben\u00ed bylo uzav\u0159eno a udr\u017eov\u00e1no dole p\u0159ipoutanost\u00ed na hmotu. Opustilo p\u016fvodn\u00ed ur\u010den\u00ed vyd\u00e1no \u017eivotu v p\u0159\u00edrod\u011b a bylo bl\u00edzko zhasnut\u00ed jiskry.<\/p>\n\n\n\n
Hnalo je to tak\u00e9 pry\u010d z Hjalfdarovy bl\u00edzkosti. Plno vzteku obracelo svoji tv\u00e1\u0159 vzh\u016fru, zat\u00edm co mocn\u00e9 t\u011blo se sch\u00fdleno vzdalovalo. Pak s velikou horlivost\u00ed sledovalo d\u00e1le stopu, po n\u00ed\u017e \u0161lo v\u010dera. Hjalfdar se v\u0161ak d\u00edval ze shora sp\u00ed\u0161e na vzdaluj\u00edc\u00edho se \u010dlov\u011bka a uva\u017eoval, co by m\u011bl d\u011blat.<\/p>\n\n\n\n
M\u011bl osvobodit tuto jiskru d\u0159\u00edve ne\u017e odum\u0159e? Ohromn\u00e1 touha a neklid jemu ciz\u00ed ho zachv\u00e1tily. Napl\u0148ovala ho bojovnost jako kdysi, kdy\u017e st\u00e1l proti zv\u00ed\u0159at\u016fm divo\u010diny, proti medv\u011bd\u016fm a je\u0161t\u011br\u016fm. Zni\u010den\u00ed ! M\u011blo to b\u00fdt? M\u011bl osvobodit \u017ehnouc\u00ed jisk\u0159i\u010dku?<\/p>\n\n\n\n
Zachv\u00e1tila ho nepochopiteln\u00e1 touha po \u010dinu a \u017e\u00e1dost sledovati zv\u00ed\u0159e d\u00e1le.<\/p>\n\n\n\n
Mohlo to trvati hodinu, ne\u017e se lesn\u00ed mu\u017e vr\u00e1til. Hjalfdar sledoval znovu jeho cestu, jsa poh\u00e1n\u011bn nepopsateln\u00fdm tlakem.<\/p>\n\n\n\n
“ Hjalfdare, vid\u00ed\u0161 smutn\u00e9 divadlo \u00fapadku,“ pravil hlas.“ Brzy t\u011b zavede cesta do \u0159\u00ed\u0161e zr\u016fd, d\u0159\u00edve ne\u017e se napln\u00ed jejich z\u00e1nik.“.<\/p>\n\n\n\n
Bytostn\u00e9 tkalo op\u011bt kolem Hjalfdara a vedlo ho. P\u0159esto v\u0161ak m\u011bl starost. M\u011bl j\u00edti touto stezkou k divo\u010din\u011b s\u00e1m? Cht\u011bl pohl\u00e9dnouti do \u017eivota t\u011bchto zv\u00ed\u0159at, kter\u00e1 kdysi p\u0159ijala z\u00e1rodek ducha, sv\u00edt\u00edc\u00ed jiskru ve spr\u00e1vn\u011b vyvinut\u00e9m stadiu jemnohmotn\u011b \u010dist\u00e9 n\u00e1doby, av\u0161ak v pudov\u00e9m \u017eivot\u011b se neudr\u017eela na p\u016fvodn\u00ed v\u00fd\u0161i.<\/p>\n\n\n\n
Hutn\u011bj\u0161\u00ed, tup\u011bj\u0161\u00ed a kaln\u011bj\u0161\u00ed staly se tyto jemn\u00e9 obaly a t\u011blo nevyv\u00edjelo se k lidsk\u00e9mu, n\u00fdbr\u017e d\u00e1le zp\u011bt k prazv\u00ed\u0159ec\u00edmu. Byli to bytostn\u00ed v\u016fdcov\u00e9, kte\u0159\u00ed jeho, Hjalfdara, nechali pro\u017e\u00edti tento d\u011bj. Nyn\u00ed v\u011bd\u011bl, \u017ee se tak muselo st\u00e1t.<\/p>\n\n\n\n
Kde \u017eij\u00ed mnoz\u00ed tito lesn\u00ed lid\u00e9 a jak? \u017div\u00e1, badatelsk\u00e1 touha zatla\u010dila v Hjalfdarovi p\u016fvodn\u00ed \u00favahy. Dob\u0159e v\u011bd\u011bl, \u017ee stoj\u00ed v siln\u00e9m spojen\u00ed se v\u0161emi pomocn\u00edky, nechal se hn\u00e1ti sm\u011brem jeho cht\u011bn\u00ed. Hjalfdar nemyslel ji\u017e na sv\u00e9 pr\u016fvodce, nebo\u0165 nebyl p\u0159ece s\u00e1m, kdy\u017e slezl ze sv\u00e9ho vyv\u00fd\u0161en\u00e9ho sedadla a \u0161el znovu po stop\u011b obyvatel lesa. Bylo je\u0161t\u011b \u010dasn\u011b, kdy\u017e dosp\u011bl asi hodinu pot\u00e9 na okraj v\u00fd\u0161iny s \u0159id\u0161\u00edmi \u0159adami strom\u016f a d\u00edval se do m\u00edrn\u011b zvln\u011bn\u00fdch d\u00e1lek nekone\u010dn\u00fdch les\u016f, z nich\u017e p\u0159i\u0161el. \u00dazk\u00e9 postrann\u00ed \u00fadol\u00ed jej velmi p\u0159itahovalo. Spat\u0159il tak skaln\u00ed formace ze t\u0159pytiv\u00fdch hornin a na sebe narovnan\u00e9 obrovsk\u00e9 balvany, jak\u00fdch dosud nevid\u011bl. Mal\u00e9, nahoru se t\u00e1hnouc\u00ed \u00fadol\u00ed, je\u017e kon\u010dilo hlubok\u00fdm vodop\u00e1dem, bylo napln\u011bno osamocen\u00fdmi stromy a navr\u0161en\u00fdmi balvany. \u010cerno\u0161ed\u00e9 zdi, kter\u00e9 se tu ty\u010dily do v\u00fd\u0161e, p\u0159ipom\u00ednaly Hjalfdarovi jak\u00e9si hn\u00edzdo postaven\u00e9 pt\u00e1kem.<\/p>\n\n\n\n
N\u011bco podobn\u00e9ho nevybudovala p\u0159ece p\u0159\u00edroda, pravil si a zavrt\u011bl sv\u011btlou hlavou, jej\u00ed\u017e vlasy se podivuhodn\u011b odr\u00e1\u017eely od obli\u010deje dohn\u011bda op\u00e1len\u00e9ho.<\/p>\n\n\n\n
Lidsk\u00e9 d\u00edlo to tak\u00e9 nem\u016f\u017ee b\u00fdt. K tomu bylo p\u0159ece jen obrovsky hranat\u00e9 a chmurn\u011b divok\u00e9 jako vzdorn\u00fd hrad.<\/p>\n\n\n\n
Co to v\u0161ak bylo ?<\/p>\n\n\n\n
Za zdmi a mezerami se to h\u00fdbalo. Chlupat\u00e9 ko\u017eichy d\u00edvaly se p\u0159es nestejnom\u011brn\u011b obrann\u00e9 zdi. Pro\u010d tu byly postaveny ?<\/p>\n\n\n\n
<\/p>\n","protected":false},"excerpt":{"rendered":"
Nyn\u00ed p\u0159ikro\u010dme k zalo\u017een\u00ed vlastn\u00edho krbu. Uk\u00e1\u017ei ka\u017ed\u00e9mu z v\u00e1s jeho m\u00edsto. A\u017e se postar\u00e1m o m\u00edsta nutn\u00e1 pro n\u00e1\u0161 odpo\u010dinek, budeme p\u0159em\u00fd\u0161let o sv\u011btl\u00e9 zahrad\u011b, kterou vybudujeme V\u011b\u010dn\u00e9mu!“ Pod ochranou napjat\u00fdch ko\u017ee\u0161in u otev\u0159en\u00e9ho krbu tr\u00e1vili pak hodiny odpo\u010dinku, zat\u00edm co st\u0159\u00edbrn\u00e9 \u00fadol\u00ed upadlo do st\u00ednu zapadaj\u00edc\u00edho m\u011bs\u00edce. Pak se zjasnilo nebe a paprsky […]<\/p>\n","protected":false},"author":1,"featured_media":280618,"comment_status":"open","ping_status":"open","sticky":false,"template":"","format":"standard","meta":{"_et_pb_use_builder":"off","_et_pb_old_content":"","_et_gb_content_width":"","_jetpack_memberships_contains_paid_content":false,"footnotes":"","jetpack_publicize_message":"","jetpack_publicize_feature_enabled":true,"jetpack_social_post_already_shared":true,"jetpack_social_options":{"image_generator_settings":{"template":"highway","enabled":false},"version":2}},"categories":[15],"tags":[],"class_list":["post-280634","post","type-post","status-publish","format-standard","has-post-thumbnail","hentry","category-dalsie-clanky"],"jetpack_publicize_connections":[],"yoast_head":"\n