On ovl\u00e1dal sebe. K tomu napom\u00e1hal mu \u017eivot, l\u00e1ska k \u017een\u011b i k d\u011btem, kter\u00fdch ka\u017ed\u00fd rok p\u0159ib\u00fdvalo. Pom\u00e1hala mu nevypo\u010ditateln\u00e1 s\u00edla \u017eivl\u016f, pom\u00e1hal mu boj se siln\u00fdmi a v\u00edt\u011bzstv\u00ed nad slab\u0161\u00edmi tvory. Pom\u00e1hala mu starost, nouze, radost a po\u017eehn\u00e1n\u00ed.<\/p>\n\n\n\n
Nejv\u00edce v\u0161ak mu pom\u00e1hali sv\u011btl\u00ed a bytostn\u00ed. Byli tu v\u017edy, kdy\u017e je hledal a v\u011bd\u011bli si v\u017edy rady, kdy\u017e se jich t\u00e1zal. V\u0161echno to \u0161lo p\u0159ed n\u00edm ve dnech nucen\u00e9ho odpo\u010dinku. V\u0161ichni p\u0159ich\u00e1zeli tak\u00e9 k n\u011bmu a t\u00e1zali se ho. V\u0161em p\u0159i pr\u00e1ci chyb\u011bl. A pro v\u0161echny v\u011bd\u011bl radu s l\u00e1skou, kter\u00e1 byla v n\u011bm.<\/p>\n\n\n\n
„Jak je to kr\u00e1sn\u00e9, Hjalfdare, \u017ee jsi zase jednou u dom\u00e1c\u00edho krbu,“ pravila \u017eena. „M\u00e1m z toho radost. Jako by v\u0161echna ta pr\u00e1ce \u0161la kolem mnohem rychleji, kdy\u017e se d\u00edv\u00e1\u0161 na v\u0161echny v\u011bci sv\u00fdma klidn\u00fdma o\u010dima. V\u0161ichni ve tv\u00e9m okol\u00ed, dokonce i d\u011bti jsou jako povzbuzeni konat pro tebe to nejlep\u0161\u00ed.“<\/p>\n\n\n\n
M\u011bla pravdu. Chlapci, kte\u0159\u00ed tu byli v ka\u017ed\u00e9m st\u00e1\u0159\u00ed a\u017e k nast\u00e1vaj\u00edc\u00edmu mlad\u00e9mu mu\u017ei, zdr\u017eovali se v\u0161ichni po Hjalfdarov\u011b boku. Vyu\u017e\u00edvali \u010dasu, kdy se ho mohli pt\u00e1t a u\u010dili se od n\u011bho p\u0159ipravovat zbran\u011b, jako to jeho u\u010d\u00edvali pomocn\u00edci.<\/p>\n\n\n\n
Dovedl p\u0159i tom kr\u00e1sn\u011b vypr\u00e1v\u011bt, jak ho p\u0159iv\u00e1d\u011bli na m\u00edsta, kde nach\u00e1zel p\u0159\u00edle\u017eitost k vyn\u00e1lez\u016fm. Vypr\u00e1v\u011bl o boji s obrovsk\u00fdm jelenem, kter\u00e9ho zabil mlatem, aby z\u00edskal k\u016f\u017ei s parohy. Mohutn\u00e9 parohy byly z\u00e1kladem prvn\u00edho n\u00e1\u0159ad\u00ed.<\/p>\n\n\n\n
Vypr\u00e1v\u011bl, jak nam\u00e1hav\u00e9 bylo jejich brou\u0161en\u00ed v m\u011bkk\u00e9m p\u00edsku, pokud ho nezavolala jedna z mo\u0159sk\u00fdch panen na \u00fatesy a neuk\u00e1zala t\u0159pyt\u00edc\u00ed mu\u0161le. A on b\u011bhem vypravov\u00e1n\u00ed zau\u010doval je v pou\u017e\u00edvan\u00ed n\u00e1stroj\u016f, zhotovov\u00e1n\u00ed ko\u017ee\u0161in, k\u016f\u017ee a \u0159emen\u016f. Potom v\u0161ak stanul p\u0159ed jeho duchem Sv\u011btl\u00fd, kter\u00fd pravil ukazuje na chlapce:<\/p>\n\n\n\n
„Nau\u010d je tak\u00e9 pou\u017e\u00edvat zbran\u00ed a \u0159ekni jim, kdy mu\u017e jich m\u00e1 pou\u017e\u00edvat, podle slov na\u0161eho P\u00e1na.“<\/p>\n\n\n\n
Rozechv\u011bn\u011b naslouchal Hjalfdar, byl to osl\u0148uj\u00edc\u00ed Sv\u011btl\u00fd, z\u00e1\u0159iv\u011bj\u0161\u00ed ne\u017e Heimdal, v st\u0159\u00edbroleskl\u00e9m brn\u011bn\u00ed a s ok\u0159\u00eddlenou p\u0159ilbou. Sv\u011btl\u00e9 kade\u0159e padaly zpod p\u0159ilby na jeho ramena, z\u00e1\u0159iv\u00e9 byly jeho o\u010di a b\u00edl\u00e1 jeho tv\u00e1\u0159.<\/p>\n\n\n\n
„Ve\u010f ml\u00e1de\u017e. A\u017e dorostou, bude\u0161 pot\u0159ebovat mu\u017ee, abyste se roz\u0161\u00ed\u0159ili p\u0159es ostrovy, nebo\u0165 mnoh\u00e9 kmeny sv\u011b\u0159il ti tv\u016fj B\u016fh, abys o n\u011bm sv\u011bd\u010dil. Ulo\u017eil ti mnoh\u00e9 povinnosti, av\u0161ak za to dal ti pr\u00e1va t\u011bch, kdo jsou siln\u00ed v sob\u011b. V jeho Sv\u011btle bude\u0161 v\u011b\u010dn\u011b v\u00edt\u011bzit. Vyzbroj si svoje pomocn\u00edky a nau\u010d je uct\u00edvat V\u011b\u010dn\u00e9ho!“<\/p>\n\n\n\n
Hjalfdar se net\u00e1zal na nic. \u0158ekl si prost\u011b, \u017ee ka\u017ed\u00fd den p\u0159in\u00e1\u0161\u00ed nov\u00e9 povinnosti, kter\u00e9 radostn\u011b vezme na sebe. Co zapo\u010dne ve v\u016fli V\u011b\u010dn\u00e9ho, bude tedy jeho V\u016fli prosp\u00edvat. A s l\u00e1skou a radost\u00ed pohl\u00ed\u017eel na \u0159adu sv\u00fdch mlad\u00fdch mu\u017e\u016f.<\/p>\n\n\n\n
Nyn\u00ed jednalo se o to, za\u010d\u00edt vyu\u010dovat. Nejd\u0159\u00edve je zavolal v\u0161echny jm\u00e9nem. Pak postavil je do \u0159ady podle velikosti a prohl\u00ed\u017eel si jejich postavy.<\/p>\n\n\n\n
V\u0161ichni byli vysoc\u00ed a \u0161t\u00edhl\u00ed, vyrostl\u00ed jako mal\u00e9 stromy a jejich tv\u00e1\u0159e leskly se zahn\u011bdl\u00e9 sluncem, v\u011btrem, p\u011bnou mo\u0159e i \u017ehav\u00fdm p\u00edskem.<\/p>\n\n\n\n
Kr\u00e1tk\u00e9 ko\u017ee\u0161iny, kter\u00e9 m\u011bli kolem bok\u016f, visely jako kytlice a\u017e ke kolen\u016fm a byly p\u0159iv\u00e1z\u00e1ny st\u0159evem. Nohy m\u011bli bos\u00e9, pokud si hr\u00e1li v bl\u00edzkosti ch\u00fd\u0161\u00ed, jakmile v\u0161ak odch\u00e1zeli na \u00fatesy, mal\u00e9 ko\u017een\u00e9 pode\u0161vice si p\u0159ivazovali \u0159em\u00ednky. Tak\u00e9 tyto k\u016f\u017ee nau\u010dili je bytostn\u00ed vyklep\u00e1vat a vytahovat.<\/p>\n\n\n\n
Vesel\u00fd v\u00edtr hv\u00edzdal sem od mo\u0159e a na\u010dechr\u00e1val dlouh\u00e9 vlasy chlapc\u016f, kter\u00e9 byly vzadu p\u0159ev\u00e1z\u00e1ny. Svi\u017en\u011b jako mal\u00ed voj\u00e1ci st\u00e1li tak se z\u00e1\u0159\u00edc\u00edma o\u010dima a d\u00edvali se plni o\u010dek\u00e1v\u00e1n\u00ed na velik\u00e9ho Hjalfdara, v\u016fdce kmene, kter\u00e9ho m\u011bli v\u0161ichni r\u00e1di jako sv\u00e9ho otce.<\/p>\n\n\n\n
A on jim pravil, \u017ee budou sm\u011bt nyn\u00ed ka\u017ed\u00fd den cvi\u010dit, pon\u011bvad\u017e se dosud dob\u0159e osv\u011bd\u010dili a sna\u017eili, \u017ee je nau\u010d\u00ed pou\u017e\u00edvat zbran\u00ed a n\u00e1\u0159ad\u00ed, kter\u00e9 se dosud u\u010dili vyr\u00e1b\u011bt.<\/p>\n\n\n\n
Zav\u00fdskli vesel\u00fdm „Ho-ijo“ a sk\u00e1kaj\u00edce obklopili velik\u00e9ho p\u0159\u00edtele.<\/p>\n\n\n\n
Kdy\u017e schyloval se ve\u010der a temn\u00e9 st\u00edny let\u011bly mezi nebem a zem\u00ed, kdy\u017e vzduch byl napln\u011bn hukotem mo\u0159e, je\u017e sem pronikl tichou p\u0159\u00edrodou, kdy\u017e umlkly v\u0161echny hlasy zv\u011b\u0159e a zmlklo i t\u0159epet\u00e1n\u00ed a sk\u0159eky velik\u00fdch pta\u010d\u00edch houf\u016f, pak zadun\u011bl chv\u00edlemi \u0159ev velik\u00e9ho jelena nebo pla\u010d\u00edc\u00ed vol\u00e1n\u00ed z les\u016f.<\/p>\n\n\n\n
Pak shroma\u017e\u010fovali se v\u0161ichni kolem Hjalfdarovy ch\u00fd\u0161e, mlad\u00ed i sta\u0159\u00ed a \u010dekali na jeho vypravov\u00e1n\u00ed. A on jim vypr\u00e1v\u011bl o dobrodru\u017estv\u00ed s v\u0161elikou zv\u011b\u0159\u00ed a radil se s nimi, kdy a jak m\u011bli by konati lov.<\/p>\n\n\n\n
Mnohdy vypr\u00e1v\u011bl jim tak\u00e9 o sv\u00e9m pozorov\u00e1n\u00ed sv\u011bta rostlin a zv\u00ed\u0159at a jak pou\u017e\u00edvat zku\u0161enosti o proud\u011bn\u00ed vzduchu, de\u0161t\u00edch a slunci. Vypr\u00e1v\u011bl, jak v z\u00e1rodc\u00edch p\u0159\u00edrody nach\u00e1zel v\u017edy tak\u00e9 p\u016fsob\u00edc\u00ed bytostn\u00e9 a co mu tito \u0159\u00edkali. Jak vid\u011bl p\u0159i v\u0161em proudy sil a nach\u00e1zel ve v\u0161ech p\u0159irozen\u00fdch kone\u010dn\u00fdch projevech v\u017edy znovu moudr\u00e9 z\u00e1kony, kter\u00e9 se daly pou\u017e\u00edt i pro \u017eivot \u010dlov\u011bka.<\/p>\n\n\n\n
V takov\u00fdch hodin\u00e1ch sn\u00e1\u0161elo se sh\u016fry dol\u016f Sv\u011btlo a zvuk jeho hlasu napl\u0148oval Hjalfdarovu du\u0161i.<\/p>\n\n\n\n
Bez dechu naslouchali mu velc\u00ed i mal\u00ed, ba i \u017eeny tak\u00e9 jako samostatn\u00e9 skupiny sed\u00e1valy trochu stranou. A na ukon\u010den\u00ed t\u00e9to ve\u010dern\u00ed slavnostn\u00ed hodiny byla pronesena modlitba, d\u00edk sv\u011btl\u00e9mu Otci, kter\u00fd nade v\u0161\u00edm tr\u016fnil.<\/p>\n\n\n\n
Stalo se tak\u00e9, \u017ee Hjalfdarovo jasn\u00e9 oko mohlo pronikat do du\u0161\u00ed poslucha\u010d\u016f a on vid\u011bl, jak to s n\u00edm vypad\u00e1. Ne\u0159\u00edkal jim v\u0161ak nic, zvl\u00e1\u0161t\u011b ne tehdy, kdy\u017e pochopili. P\u0159ece v\u0161ak pom\u00e1hal svou radou nebo i slovem, kde jak bylo t\u0159eba. Zas\u00e9val a s\u00e1zel, budoval a nikdy nebral odvahu nebo d\u016fv\u011bru nelaskav\u00fdm slovem. Nebyl nikdy bez l\u00e1sky, nikdy v\u0161ak tak\u00e9 nebyl slab\u00fd nebo m\u011bkk\u00fd. Tyto vlastnosti lid\u00e9 v\u016fbec neznali. Byli p\u0159irozen\u00ed a otev\u0159en\u00ed pro \u017eivot a jeho z\u00e1sahy z vy\u0161\u0161\u00edch sf\u00e9r. Proto tak\u00e9 neschopni jak\u00e9koliv nep\u0159irozenosti.<\/p>\n\n\n\n
Jak v tom, tak ve v\u0161ech ot\u00e1zk\u00e1ch o p\u016fsoben\u00ed, o \u0159\u00edzen\u00ed sv\u011btl\u00fdch pomocn\u00edk\u016f byl Hjalfdar mu\u017eem, kter\u00fd v\u011bd\u011bl nejv\u00edce a nejjasn\u011bji. Zd\u00e1lo se \u010dasto, jako by Sv\u011btl\u00fd s\u00e1m mluvil z n\u011bho.<\/p>\n\n\n\n
Rychle se ruka zahojila za pomoci list\u016f ohromn\u00e9ho stromu. Byla jasn\u00e1, prost\u00e1 v\u0161ech kaln\u00fdch vl\u00e1ken a Hjalfdar mohl s n\u00ed op\u011bt hbit\u011b pohybovat.<\/p>\n\n\n\n
„Nyn\u00ed jdi op\u011bt do d\u00e1li a nezapom\u00ednej cvi\u010dit mlad\u00e9 mu\u017ee: rozd\u011bl je podle st\u00e1\u0159\u00ed, velikosti a s\u00edly a vychovej je od po\u010d\u00e1tku sv\u00fdm \u0161kolen\u00edm a\u017e do konce. Zvolna a trp\u011bliv\u011b. Pomysli na sv\u00e9 ml\u00e1d\u00ed a vyu\u017eij dar\u016f sv\u00fdch pomocn\u00edk\u016f!“<\/p>\n\n\n\n
V\u0161ichni byli bd\u011bl\u00ed a \u010dil\u00ed, nebo\u0165 vlohy k tomu byly v nich. \u017divotnost byla v jejich kon\u00e1n\u00ed od r\u00e1na do ve\u010dera.<\/p>\n\n\n\n
Holda nau\u010dila se mnoh\u00e9mu v dob\u011b, kdy Hjalfdar byl doma. Teprve nyn\u00ed, kdy tr\u00e1vila op\u011bt dny o samot\u011b, pozorovala u\u017eitek. Jej\u00ed rozhled se roz\u0161\u00ed\u0159il a ona vykon\u00e1vala pr\u00e1ci s bd\u011blou v\u016fl\u00ed s \u017eiv\u00fdm duchem. M\u011bla otev\u0159en\u00e9 o\u010di pro v\u011bci i lidi a p\u00e9\u010de o nemocnou ruku probudila v n\u00ed nov\u00fd smysl.<\/p>\n\n\n\n
Kde byla n\u011bjak\u00e1 r\u00e1na, kde se poranilo d\u00edt\u011b, nebo zv\u00ed\u0159e, tam pe\u010dovala a l\u00e9\u010dila jej\u00ed l\u00e1skypln\u00e1 ruka. Ona nebyla si toho je\u0161t\u011b v\u011bdoma, nebo\u0165 bytostn\u00ed polo\u017eili j\u00ed jemn\u00fd z\u00e1voj kolem o\u010d\u00ed, ale Hjalfdar mohl ji\u017e vid\u011bt pohybliv\u00fd \u017eivot p\u016fsobiv\u00fdch vl\u00e1ken. Jak\u00e9 jemn\u00e9, zrcadl\u00edc\u00ed se obrazy chv\u011bly se ve sv\u011btl\u00e9m obalu jej\u00edho ducha, praformy jemn\u00fdch bylin a kv\u011btin, jich\u017e m\u011bla pou\u017e\u00edvat k \u00falev\u011b trp\u00edc\u00edch.<\/p>\n\n\n\n
\u010casto naplnila ji siln\u00e1 touha, touha opustit ch\u00fd\u0161i a n\u011bco hledat jako mu\u017eov\u00e9. Pla\u0161e pronesla to p\u0159ed Hjalfdarem, jeho\u017e zrak p\u0159\u00e1telsky se lesknouc\u00ed dodal j\u00ed odvahy.<\/p>\n\n\n\n
„Jen b\u011b\u017e , kam chce\u0161, Holdo“, pravil vesele. “ Kdo hled\u00e1, najde.“ Velik\u00e1 d\u011bv\u010data mohla lehce vykonat Holdinu pr\u00e1ci. Vesele zp\u00edvaj\u00edce a vypravuj\u00edce starala se o krb, lo\u017ee i pletac\u00ed r\u00e1my. Holda \u0161la poprv\u00e9 po Hjalfdarov\u011b boku po pob\u0159e\u017e\u00ed. „Mus\u00ed\u0161 se nejd\u0159\u00edve rozhl\u00e9dnout a pozorovat krajinu, zv\u00ed\u0159ata, kter\u00e1 tu \u017eij\u00ed a jejich po\u010d\u00edn\u00e1n\u00ed. Kdo chce opustit ch\u00fd\u0161i, mus\u00ed zn\u00e1t cestu a naj\u00edt p\u011b\u0161inu i v temnot\u00e1ch. Mus\u00ed zn\u00e1t hlasy p\u0159\u00edrody jako tep vlastn\u00edho srdce. Pak otev\u0159ou se mu prameny jej\u00edho tajemstv\u00ed a uvid\u00ed Pomocn\u00edky a Sv\u011btl\u00e9.“<\/p>\n\n\n\n
Holda, vysok\u00e1, sv\u011btlovlas\u00e1 \u017eena, kr\u00e1\u010dela po jeho boku lehk\u00fdmi, ale jist\u00fdmi kroky. Jej\u00ed ch\u016fze byla pru\u017en\u00e1 a ona vedla pevn\u011b svoji nohu na nezn\u00e1m\u00e9 nivy.<\/p>\n\n\n\n
Podivuhodn\u011b zn\u011bl j\u00ed v u\u0161\u00edch zp\u011bv vln, jako by j\u00ed cosi \u0159\u00edkaly. Jemn\u00e9 byly zvuky v\u011btru \u0161elest\u00edc\u00edho v tr\u00e1v\u011b. Pt\u00e1ci pok\u0159ikovali a m\u00e1chali lesknouc\u00edmi se perut\u011bmi, vzn\u00e1\u0161ej\u00edce se do modra d\u00e1lek na vln\u00e1ch v\u011btru, pak padali do vod a kol\u00e9bali se b\u011blostn\u00ed na p\u011bn\u00edc\u00edch se vln\u00e1ch.<\/p>\n\n\n\n
N\u00e1hle se Holda zastavila. „Je kr\u00e1sn\u011b zde na pob\u0159e\u017e\u00ed, Hjalfdare, ale j\u00e1 ji\u017e zn\u00e1m svou cestu. Tu\u0161\u00edm, \u017ee mus\u00edm do nitra zem\u011b, ne tam, kde vych\u00e1z\u00ed jemn\u00e9 obl\u00e1\u010dky a v\u00fdpary z rokl\u00ed, ale sm\u011brem k mo\u010d\u00e1lu.“ Nad mo\u010d\u00e1ly chv\u011bl se pohybuj\u00edc\u00ed se vzduch, nebo\u0165 bylo tepl\u00e9 poledne.<\/p>\n\n\n\n
Mo\u010d\u00e1ly staly se zamilovan\u00fdm m\u00edste\u010dkem Holdin\u00fdm. Proch\u00e1zela se tu o samot\u011b a bohat\u00fd vzr\u016fst \u0161\u0165avnat\u00fdch mechovi\u0161\u0165 uv\u00e1d\u011bl jej\u00ed srdce do podivuhodn\u00e9ho tlukotu.<\/p>\n\n\n\n
Jako jemn\u00e9 z\u00e1voje a p\u0159edivo \u0161\u00ed\u0159ila se za \u010dasn\u00e9ho jitra jemn\u00e1 rosa na miliard\u00e1ch nejjemn\u011bj\u0161\u00edch travin a rostlin, p\u0159es kter\u00e9 dosud lidsk\u00e1 noha p\u0159ech\u00e1zela bez pov\u0161imnut\u00ed. T\u0159pyt\u00edc se v lesku a v barv\u00e1ch slune\u010dn\u00edch paprsk\u016f t\u00e9m\u011b\u0159 oslepovaly o\u010di ve sv\u00e9 zarosen\u00e9 sv\u011b\u017eesti. Z\u00e1\u0159iv\u00e9 a jisk\u0159\u00edc\u00ed jako jemn\u00e9 l\u00e1man\u00e9 paprsky sv\u011btla v kapk\u00e1ch vlhk\u00e9ho, travnat\u00e9ho koberce byla tak\u00e9 st\u0159\u00edbrn\u00e1 vl\u00e1kna, kter\u00e9 n\u011b\u017en\u00ed, ml\u017en\u011b sv\u011btl\u00ed Elfov\u00e9 nap\u00ednali kolem Holdy.<\/p>\n\n\n\n
\u010casto se zd\u00e1lo, jako by padla lehk\u00e1 jisk\u0159i\u010dka sv\u011btla sh\u016fry p\u0159\u00edmo k jej\u00edm noh\u00e1m. Kdy\u017e se sh\u00fdbla, zasv\u00edtila n\u011bjak\u00e1 mal\u00e1 bylinka zvl\u00e1\u0161\u0165 jasnou z\u00e1\u0159\u00ed tak, \u017ee se zd\u00e1lo, jako by ona jedin\u00e1 byla na tomto m\u00edst\u011b d\u016fle\u017eit\u00e1. A hle, kdy\u017e se sh\u00fdbla a jen lehce se j\u00ed dotkla rukou, v\u011bd\u011bla hned p\u0159esn\u011b, k \u010demu vyrostla a pro\u010d ji dali pomocn\u00edci do jejich rukou.<\/p>\n\n\n\n
Byly v\u0161ak tak\u00e9 jedovat\u00e9 rostliny mezi nimi, kter\u00e9 m\u011bli pou\u017e\u00edvat jako p\u0159\u00edkrmy k masu nebo je d\u00e1vat do sladk\u00e9 vody a stav\u011bt v n\u00e1dob\u00e1ch na ohe\u0148. Tyto jedovat\u00e9 rostliny m\u011bly kolem sebe kruh z\u00e1\u0159en\u00ed, kter\u00fd je na prvn\u00ed pohled rozli\u0161oval od vyza\u0159ov\u00e1n\u00ed ve\u0161ker\u00fdch \u010dist\u00fdch rostlin. Holda objevovala denn\u011b nov\u00fd, podivuhodn\u011b kl\u00ed\u010d\u00edc\u00ed a prosp\u00edvaj\u00edc\u00ed \u017eivot na t\u00e9to zemi. V letn\u00edm teple oh\u0159\u00edvala vlhk\u00e1 vrstva vzduchu bahnisko a jako jemn\u00fd z\u00e1voj tla\u010dila omamuj\u00edc\u00ed teplo a drsnou sladkost bahenn\u00edch rostlin. Hmyz poletoval bl\u00edzko zem\u011b a rozn\u00e1\u0161el pyl rostlin od byliny k bylin\u011b. Bylo mo\u017eno pozorovat zv\u00ed\u0159ata, kter\u00e1 je\u0161t\u011b nikdy se tak bl\u00edzko nep\u0159ibli\u017eovala ani k samotn\u00e9mu Hjalfdarovi. \u010cern\u00e9 je\u0161t\u011brky s \u010derven\u00fdmi skvrnami a mal\u00fdmi k\u0159\u00eddly poletovaly nad bahnitou vodou,kter\u00e1 se ztr\u00e1cela v bahnisku pralesa. Pr\u00fd\u0161tilo to a bublalo to v hlubin\u00e1ch. Tajemn\u011b \u0161eptaj\u00edc\u00ed a klokotaj\u00edc\u00ed pram\u00e9nky pr\u00fd\u0161tily na povrch a byly obklopeny zvl\u00e1\u0161\u0165 \u0161\u0165avnat\u00fdmi rostlinami.<\/p>\n\n\n\n
Kdy\u017e proniklo z hloubi tich\u00e9 dun\u011bn\u00ed a zespoda vystupovaly tepl\u00e9 mr\u00e1\u010dky par, pak byli tvorov\u00e9 \u00fazkostliv\u00ed. Umlklo \u0161t\u011bbet\u00e1n\u00ed a dusil se n\u00e1hle p\u00edskot vysokonoh\u00fdch bahenn\u00edch pt\u00e1k\u016f, jako by ba\u017eina naslouchala. Holdino jemn\u011b otev\u0159en\u00e9 a zbyst\u0159en\u00e9 pozorov\u00e1n\u00ed vyc\u00edtilo hned, \u017ee se d\u011bje cosi zvl\u00e1\u0161tn\u00edho.<\/p>\n\n\n\n
Jednoho dne, zadun\u011blo v\u0161ak je\u0161t\u011b hloub\u011bji z d\u00e1lek, kde ohniv\u00e1 jezera napl\u0148ovala sv\u00fdmi \u017ehav\u00fdmi parami a z\u00e1voji mod\u0159 obzoru. Lehk\u00e9 chv\u011bn\u00ed zd\u00e1lo se napl\u0148ovat celou p\u0159\u00edrodu. Houfy pt\u00e1k\u016f zmizely a jen \u0159ady lehk\u00fdch, obrovit\u00fdch vodn\u00edch pt\u00e1k\u016f sl\u00e9zaly se k mo\u0159i a se sk\u0159ehotem se skr\u00fdvaly za p\u011bniv\u00fdmi \u00fatesy. Tich\u00e9 vlnky l\u00edbaly pob\u0159e\u017e\u00ed a pot\u016f\u010dek, kter\u00fd se vl\u00e9val do mo\u0159e pln p\u011bniv\u00fdch pruh\u016f, vyd\u00e1val ze sebe kovov\u011b sklen\u011bn\u00e9 v\u00fdpary.<\/p>\n\n\n\n
Holda nevydr\u017eela dlouho na bahnisku. Jej\u00ed n\u00e1doby nebyly je\u0161t\u011b sice napln\u011bny, ale zanechala von\u00edc\u00ed byliny a posp\u00edchala rychl\u00fdmi kroky po vln\u00edc\u00edch se lu\u010din\u00e1ch.<\/p>\n\n\n\n
S hukotem, zasti\u0148uj\u00edc nebe, bl\u00ed\u017eilo se hejno obrovsk\u00fdch drak\u016f. Na hlav\u00e1ch m\u011bli mohutn\u00e9 v\u00fdr\u016fstky jako h\u0159ebeny nebo koruny, jejich k\u0159\u00eddla hara\u0161ila jako kovov\u00e1. Stra\u0161liv\u00e9 byly pa\u0159\u00e1tovit\u00e9 nohy s mohutn\u00fdmi dr\u00e1py, kter\u00e9 natahovali dol\u016f, aby v letu sebrali n\u011bjak\u00e9 zv\u00ed\u0159e. Jejich o\u010di byly \u017ehav\u00e9, zlat\u011b rud\u00e9 a pe\u0159\u00ed do modra se lesknouc\u00ed jako z ocele. Ustra\u0161en\u011b skl\u00e1n\u011bly se m\u011bkk\u00e9 kapra\u010fovit\u00e9 lesy pod tlakem vzduchu, kter\u00fd zp\u016fsobovala tato zv\u00ed\u0159ata.<\/p>\n\n\n\n
V par\u00e1ch tvo\u0159\u00edc\u00edch se mrak\u016f objevily se tv\u00e1\u0159e bytostn\u00fdch, kte\u0159\u00ed si d\u00e1vali tajupln\u00e1 varovn\u00e1 znamen\u00ed. V\u0161echno bylo hroziv\u011b zat\u00ed\u017eeno pokr\u00fdvkou dusn\u00fdch v\u00fdpar\u016f. Zem\u011b se zm\u00edtala a l\u00e1mala se a z ba\u017ein vystupovaly v\u00fdpary.<\/p>\n\n\n\n
Hjalfdar\u016fv roh zn\u011bl z velik\u00e9 d\u00e1lky a Holda posp\u00edchala rychl\u00fdmi kroky k osad\u011b. Hjalfdar st\u00e1l na pahorku, kde svi\u0161t\u011bl \u017ehav\u00fd, jihoz\u00e1padn\u00ed v\u00edtr a \u010dechral jeho bohat\u00e9 vlasy z\u00e1\u0159\u00edc\u00ed zlatorud\u00fdm leskem ve sv\u011btle slunce. Rozru\u0161en\u00ed v p\u0159\u00edrod\u011b p\u0159ib\u00fdvalo. Temn\u00e9 mraky prachu objevily se na obzoru, v\u00ed\u0159\u00edce v proudu vich\u0159ice a \u0161\u00ed\u0159\u00edce rozkladn\u00e9, zap\u00e1chaj\u00edc\u00ed v\u00fdpary. Tak\u00e9 p\u00edsek, prach a \u00falomky v\u00e1pence \u0161\u00ed\u0159ily se po zemi. V\u0161echno hv\u00edzdalo, l\u00e1malo a drobilo se v p\u00f3rovit\u00fdch z\u00e1kladech zem\u011b. V\u00fdpary dusily dech.<\/p>\n\n\n\n
Hjalfdar st\u00e1l na pahorku a jeho mu\u017en\u00e1 tv\u00e1\u0159 planula v chv\u011bj\u00edc\u00edch se z\u00e1blesc\u00edch, kter\u00e9 za\u010d\u00ednaly poletovat po nebi a oza\u0159ovaly jeho \u0161at z ko\u017ee\u0161iny, kter\u00fd se odr\u00e1\u017eel na sv\u011btl\u00e9m, k\u0159\u00eddov\u00e9m z\u00e1klad\u011b, na n\u011bm\u017e pevnou nohou st\u00e1l.<\/p>\n\n\n\n
St\u00e1le znovu troubil na roh, jeho\u017e zvuk rozr\u00e1\u017eel v\u00edtr v\u0161emi sm\u011bry. Ze v\u0161ech stran proudili lid\u00e9 k osad\u011b. Dosp\u011bl\u00ed a mlad\u00ed mu\u017ei p\u0159ich\u00e1zeli v rychl\u00e9m b\u011bhu od mo\u0159e, ozbrojeni vrhac\u00edmi zbran\u011bmi. Bylo na nich ji\u017e pozorovat Hjalfdarovo veden\u00ed. Jeho odm\u011b\u0159en\u00e1 klidn\u00e1 povaha p\u0159enesla se na n\u011b, vzdor napjat\u00e9 rychlosti a pozornosti bylo pozorovat jednotn\u00e9 ovl\u00e1d\u00e1n\u00ed.<\/p>\n\n\n\n
Vp\u0159edu b\u011b\u017eel Hjalfdar\u016fv nejstar\u0161\u00ed syn podobaj\u00edc\u00ed se otci vzr\u016fstem a obratnost\u00ed. Z jeho tv\u00e1\u0159e z\u00e1\u0159ilo \u010dist\u00e9 d\u011btstv\u00ed, av\u0161ak jeho p\u011bst dr\u017eela kop\u00ed jako obratn\u00fd lovec. Pru\u017en\u011b sk\u00e1kaly \u0161t\u00edhl\u00e9 postavy po zelen\u00fdch pahorc\u00edch ke stanovi\u0161ti Hjalfdarovu.<\/p>\n\n\n\n
Hjalfdar m\u011bl radost. Vid\u011bl, \u017ee mlad\u00ed mu\u017ei znaj\u00ed nebezpe\u010d\u00ed, ale neb\u011b\u017e\u00ed dom\u016f ke krbu a k matk\u00e1m, n\u00fdbr\u017e \u017ee hledaj\u00ed jeho a cht\u011bj\u00ed slou\u017eit jako str\u00e1\u017e a ochrana. Nev\u00fdslovn\u011b byla v nich ve v\u0161ech jednomysln\u00e1 v\u016fle k \u010dinu v tomto nebezpe\u010d\u00ed, kter\u00e9 jako d\u00edtky p\u0159\u00edrody znali. A takov\u00fdmi byli v\u0161ichni mu\u017ei. <\/p>\n\n\n\n
V d\u00e1li sv\u00edtilo Holdino b\u011blo\u0161ed\u00e9 roucho, jej\u00ed sv\u011btl\u00fd vlas uvoln\u011bn poletoval v bou\u0159\u00ed a jej\u00ed ruka d\u00e1vala znamen\u00ed. Brzy dos\u00e1hla osady.<\/p>\n\n\n\n
„Budu chr\u00e1nit mal\u00e9, nemocn\u00e9 a zv\u00ed\u0159ata!“ tak zn\u011blo znamen\u00ed, kter\u00e9 d\u00e1vala rukou. Jedin\u011b Hjalfdar mu rozum\u011bl. Ch\u00e1pal povahu t\u00e9to \u017eeny jako povahu sv\u00fdch mu\u017esk\u00fdch druh\u016f. Byli u\u0161lechtil\u00ed, \u010dist\u00ed, prost\u00ed a velc\u00ed a jejich slu\u017eba byla vzd\u00e1n\u00ed se vlastn\u00edho j\u00e1 v l\u00e1sce k \u0159\u00edzen\u00ed sv\u011btl\u00e9ho Otce. Mnoh\u00e9 plameny lidsk\u00fdch duch\u016f poletovaly v t\u011bchto hodin\u00e1ch stoupaj\u00edc\u00edho hroz\u00edc\u00edho nebezpe\u010d\u00ed jednomysln\u011b jako plamenn\u00e1 hradba vzh\u016fru k pomocn\u00edk\u016fm. St\u00e1li ve v\u016fli, navenek ke slu\u017eb\u011b a vd\u011b\u010dn\u011b se otev\u00edraj\u00edce v d\u016fv\u011b\u0159e a \u00fact\u011b pomoci Sv\u011btl\u00e9ho Otce. Tak p\u0159ipravili se tito duchov\u00e9 na t\u011b\u017ek\u00e9 hodiny nouze ve hmot\u011b.<\/p>\n\n\n\n
St\u00e1le hust\u0161\u00ed byly masy kaln\u00fdch v\u00fdpar\u016f, kter\u00e9 vystupovaly ze zem\u011b. V\u0161echno \u017eivouc\u00ed c\u00edtilo to ve vzduchu, kter\u00fd se nedal t\u00e9m\u011b\u0159 ani d\u00fdchat a jako \u017ehav\u00fd a drsn\u00fd p\u00edsek vysu\u0161oval vnit\u0159n\u00ed org\u00e1ny, kter\u00e9 hrozily vyprahlost\u00ed.<\/p>\n\n\n\n
Hust\u00e1 vrstva vzduchu, kter\u00e1 zahalovala nebe a samo slunce \u00faplnou \u010dern\u00ed, byla zespoda tla\u010dena vzh\u016fru \u010dernou z\u00e1plavou.<\/p>\n\n\n\n
Tr\u00e1vy se vlnily, z vod valila se p\u00e1ra, zat\u00edm co jezera za hust\u00fdmi lesy se bou\u0159liv\u011b valila.<\/p>\n\n\n\n
Vzduchem t\u00e1hli s hukotem nes\u010detn\u00ed, ok\u0159\u00eddlen\u00ed draci, tlustoko\u017e\u00ed, sm\u011brem k severu. Pt\u00e1ci let\u011bli v\u0161ichni k mo\u0159i a zv\u00ed\u0159ata mo\u0159e opustila pob\u0159e\u017e\u00ed a st\u00e1hla se daleko do mo\u0159sk\u00fdch hlubin, kam nemohla dos\u00e1hnouti lidsk\u00e1 noha. V\u0161echno hledalo jen z\u00e1chranu.<\/p>\n\n\n\n
Kruh mlad\u00edk\u016f a mu\u017e\u016f se\u0159adil se na \u00fapat\u00ed pahorku, na n\u011bm\u017e st\u00e1l Hjalfdar. Ka\u017ed\u00fd z\u016fstal ml\u010dky na sv\u00e9m m\u00edst\u011b, jako by \u0159\u00edkal: „\u010cek\u00e1m na tvou v\u016fli a rozkaz!“<\/p>\n\n\n\n
Rozhodnost a svornost byla mezi nimi. Vyc\u00edtili vzne\u0161enou s\u00edlu, kterou jim pos\u00edlala dol\u016f l\u00e1ska Sv\u011btl\u00e9ho Otce a v\u011bd\u011bli, \u017ee jsou v jeho z\u00e1\u0159iv\u00e9 ochran\u011b v s\u00edle Jeho v\u016fle. To byla jejich s\u00edla.<\/p>\n\n\n\n
<\/p>\n","protected":false},"excerpt":{"rendered":"
On ovl\u00e1dal sebe. K tomu napom\u00e1hal mu \u017eivot, l\u00e1ska k \u017een\u011b i k d\u011btem, kter\u00fdch ka\u017ed\u00fd rok p\u0159ib\u00fdvalo. Pom\u00e1hala mu nevypo\u010ditateln\u00e1 s\u00edla \u017eivl\u016f, pom\u00e1hal mu boj se siln\u00fdmi a v\u00edt\u011bzstv\u00ed nad slab\u0161\u00edmi tvory. Pom\u00e1hala mu starost, nouze, radost a po\u017eehn\u00e1n\u00ed. Nejv\u00edce v\u0161ak mu pom\u00e1hali sv\u011btl\u00ed a bytostn\u00ed. Byli tu v\u017edy, kdy\u017e je hledal a v\u011bd\u011bli […]<\/p>\n","protected":false},"author":1,"featured_media":280618,"comment_status":"open","ping_status":"open","sticky":false,"template":"","format":"standard","meta":{"_et_pb_use_builder":"off","_et_pb_old_content":"","_et_gb_content_width":"","_jetpack_memberships_contains_paid_content":false,"footnotes":"","jetpack_publicize_message":"","jetpack_publicize_feature_enabled":true,"jetpack_social_post_already_shared":true,"jetpack_social_options":{"image_generator_settings":{"template":"highway","enabled":false},"version":2}},"categories":[15],"tags":[],"class_list":["post-280626","post","type-post","status-publish","format-standard","has-post-thumbnail","hentry","category-dalsie-clanky"],"jetpack_publicize_connections":[],"yoast_head":"\n