Tu zadun\u011bla p\u016fda pod kopyty st\u00e1da sk\u00e1kaj\u00edc\u00edch rohat\u00fdch zv\u00ed\u0159at, kter\u00e1 vyb\u011bhla rychl\u00fdmi, p\u00e9rov\u00fdmi skoky ze st\u00ednu strom\u016f. Chvatn\u011b uchopil sv\u011btl\u00fd mu\u017e kop\u00ed, jeho\u017e hrot tvo\u0159ila hv\u011bzdice um\u011blecky vybrou\u0161en\u00fdch mu\u0161l\u00ed.<\/p>\n\n\n\n
Mocn\u00e9 vrhnut\u00ed a ji\u017e se svalilo prvn\u00ed zv\u00ed\u0159e st\u00e1da, zasa\u017eeno do sv\u011btl\u00fdch prsou pod krkem a chv\u011bj\u00edc se, zhroutilo se. Rychl\u00fdmi skoky p\u0159ib\u011bhl sv\u011btl\u00fd mu\u017e, p\u0159eskakuje p\u0159i tom jako zv\u00ed\u0159e \u010detn\u00e9, vlnit\u00e9 pahorky, kter\u00e9 ho d\u011blily od jeho ko\u0159isti. Jeho obratn\u00e1 a pevn\u00e1 ruka nejd\u0159\u00edve zkoumala, zda zv\u00ed\u0159e je mrtv\u00e9, aby zbyte\u010dn\u011b netrp\u011blo.<\/p>\n\n\n\n
Hasnouc\u00ed oko a ztichl\u00e9 srdce p\u0159esv\u011bd\u010dily znalce dostate\u010dn\u011b, i kdy\u017e \u00fady se je\u0161t\u011b lehce chv\u011bly. Sv\u00e1zal b\u011bhy \u0161t\u00edhl\u00e9 gazely pevn\u00fdm zv\u00ed\u0159ec\u00edm st\u0159evem a mocn\u00fdm rozmachem si je p\u0159ehodil na siln\u00e1 ramena. Pak \u0161el dlouh\u00fdmi, pru\u017en\u00fdmi kroky po m\u011bkk\u00e9m, vlhk\u00e9m, st\u0159\u00edbrn\u011b mod\u0159e se lesknouc\u00edm mechu do nitra zem\u011b.<\/p>\n\n\n\n
Byla to m\u00edrn\u00e1 v\u00fd\u0161ina, na kterou za lesem vystupoval. Nikde nebylo cesty, ba ani \u00fazk\u00e9ho chodn\u00edku, av\u0161ak znaleck\u00e9 oko pozn\u00e1valo ka\u017edou stopu a praskot kr\u00e1tk\u00e9, drsn\u00e9 tr\u00e1vy mu prozrazoval, \u017ee jde spr\u00e1vn\u00fdm sm\u011brem.<\/p>\n\n\n\n
V d\u00e1li t\u00e1hla velik\u00e1 st\u00e1da vysok\u00fdch, \u010dern\u00fdch rohat\u00fdch zv\u00ed\u0159at do hust\u00fdch les\u016f. Jejich bu\u010den\u00ed zal\u00e9halo chv\u00edlemi a\u017e k uchu tich\u00e9ho, zamy\u0161len\u00e9ho poutn\u00edka. Zd\u00e1la se to b\u00fdti obrovit\u00e1 zv\u00ed\u0159ata, kter\u00e1 tu se sv\u00fdmi kravami a telaty t\u00e1hla do nitra zem\u011b. P\u0159ich\u00e1zela od napajedla.<\/p>\n\n\n\n
Kdy\u017e poutn\u00edk dos\u00e1hl nejvy\u0161\u0161\u00edho m\u00edsta podlouhl\u00e9ho pahorku, pohl\u00e9dl do \u0161irok\u00e9ho, hlubok\u00e9ho \u00fadol\u00ed. Vyhl\u00ed\u017eelo to jako kotel zasypan\u00e9ho a vyhasl\u00e9ho, \u00fapln\u011b n\u00edzk\u00e9ho kr\u00e1teru, co se tu p\u0159ed n\u00edm otev\u0159elo. Jasn\u011b let\u011blo nebesk\u00e9 sv\u011btlo nad t\u011bmito m\u00edsty, kter\u00e9 sv\u011btl\u00ed pomocn\u00edci dali jako domov mal\u00e9 skupin\u011b lid\u00ed.<\/p>\n\n\n\n
Sv\u011btl\u00e9, b\u00edle se lesknouc\u00ed pahorky pozdravily ho z hloubi a v jednom z t\u011bch mali\u010dk\u00fdch hn\u00edzd pl\u00e1polal ohe\u0148 posv\u00e1tn\u00e9ho krbu a otvorem ve strop\u011b krou\u017eil vzh\u016fru tenk\u00fd sloup kou\u0159e. To byl jeho domov. Holda je\u0161t\u011b bd\u011bla a \u010dekala na sv\u00e9ho druha, jemu\u017e cht\u011bla p\u0159ipraviti ve\u010de\u0159i.<\/p>\n\n\n\n
Poprv\u00e9, kdy\u017e pomyslel na Holdu, zjevil se sv\u011btlej\u0161\u00ed lesk, kter\u00fd bylo t\u011b\u017eko nazvati \u00fasm\u011bvem, av\u0161ak \u0161\u0165astn\u00fd v\u00fdraz nej\u010dist\u0161\u00edho pocitu \u0161t\u011bst\u00ed p\u0159el\u00e9tl p\u0159es jeho drsn\u00fd, kr\u00e1sn\u00fd obli\u010dej.Byl odv\u00e1\u017en\u00fd a jeho hlava se nesla hrd\u011b vysoko. Byl svobodn\u00fd a voln\u00fd, nejsa si v\u011bdom \u017e\u00e1dn\u00e9 t\u00edsn\u011b, prost\u00fd a jasn\u00fd byl pohled jeho modr\u00fdch o\u010d\u00ed.<\/p>\n\n\n\n
Toto oko bylo tich\u00e9 a hlubok\u00e9 a jako vlny jezera, bylo \u010dasto jasn\u00e9 a pln\u00e9 lesku a op\u011bt temn\u00e9 a bezedn\u00e9.<\/p>\n\n\n\n
Zrcadlil se v n\u011bm \u010dist\u00fd duch, kter\u00fd ni\u010d\u00edm neobt\u00ed\u017een u\u010dil se p\u0159ij\u00edmat dary Bo\u017e\u00ed. Vd\u011b\u010dn\u011b, prost\u011b a pln bd\u011blosti, st\u00e1le \u010dtouc\u00ed v \u010dist\u00e9m tkanivu velik\u00e9ho daru stvo\u0159en\u00ed a vn\u00edmaj\u00edc\u00ed v\u0161e tak, jak to bylo Sv\u011btl\u00fdm Otcem d\u00e1no : \u010dist\u00e9, velik\u00e9, nep\u0159emo\u017eiteln\u00e9 a prost\u00e9.<\/p>\n\n\n\n
Posv\u00e1tn\u00fd d\u00edk proudil z jeho ducha, kdy\u017e myslel na chatr\u010d \u017eeny, kterou naz\u00fdval svou a na dary z rukou Sv\u011btl\u00e9ho Otce, kter\u00e9 z\u00e1\u0159iv\u011b opatroval otec Slunce a kter\u00e9 byly obklopeny tkaj\u00edc\u00edm a pom\u00e1haj\u00edc\u00edm bytostn\u00fdm. Vid\u011bl je v\u0161echny a miloval je v\u0161echny a mluv\u00edval k nim, ne sice \u0159e\u010d\u00ed sv\u00fdch \u00fast, ale \u0161t\u011bst\u00edm a bolest\u00ed, d\u00edkem a starost\u00ed sv\u00e9ho srdce a oni mu rozum\u011bli, naslouchali a odpov\u00eddali sv\u00fdm zp\u016fsobem..<\/p>\n\n\n\n
Listoval tak ve sv\u011btlem proz\u00e1\u0159en\u00e9 knize, kter\u00e1 nebyla naps\u00e1na a sv\u00e1z\u00e1na rukou \u010dlov\u011bka. \u010cetl v listech knihy \u017eivota, kterou mu bytostn\u00ed \u017eiv\u011b ukazovali a jejich\u017e hlasu rozum\u011bl. Pro\u017e\u00edval v darech p\u0159\u00edrody Slovo Bo\u017e\u00ed.<\/p>\n\n\n\n
“ Nen\u00ed ni\u010deho mimo N\u011bho a v\u0161echno co jest, jest z N\u011bho, kter\u00fd tu pravil: „Budi\u017e Sv\u011btlo!“<\/p>\n\n\n\n
A ten, kter\u00fd toto v\u011bd\u011bl sv\u00fdm duchem, kter\u00fd poprv\u00e9 vstoupil do hmotnosti zem\u011b, byl Jan, pozemsk\u00fdm jm\u00e9nem „Hjalfdar“.<\/p>\n\n\n\n
Hjalfdar st\u00e1l dlouho zamy\u0161len\u011b na pahorku. \u0160iroce se t\u00e1hla hlubok\u00e1 mod\u0159 ve\u010dern\u00edho soumraku na jasn\u00e9m obzoru. Obrovsk\u00e1 hv\u011bzda st\u00e1la vysoko v d\u00e1li, kter\u00e1 se mu zd\u00e1la nepochopiteln\u00e1. Pohl\u00ed\u017eel-li p\u0159\u00edli\u0161 dlouho ke hv\u011bzd\u011b vzh\u016fru, tu se mu zd\u00e1lo, jakoby cel\u00fd nebesk\u00fd prostor se v\u0161emi ostatn\u00edmi hv\u011bzdami i rovina, na kter\u00e9 st\u00e1l, to\u010dily se kolem tohoto jedin\u00e9ho sv\u011btl\u00e9ho bodu, kter\u00fd se zd\u00e1l nekone\u010dn\u011b daleko, ji\u017e \u00fapln\u011b mimo sv\u011bt. V\u011b\u0159il, \u017ee krajina, ve kter\u00e9 \u017eil, plave jako ploch\u00e1 deska na nekone\u010dn\u00e9m mo\u0159i, nebo\u0165 v\u011bd\u011bl ze sv\u00fdch loveck\u00fdch v\u00fdprav, \u017ee tato kr\u00e1sn\u00e1 zem\u011b je obklopena ze t\u0159\u00ed stran vodou.<\/p>\n\n\n\n
Na \u010dtvrt\u00e9 stran\u011b, tam, kde se zem\u011b \u0161\u00ed\u0159ila do d\u00e1li, nemohl dos\u00e1hnouti k mo\u0159i a proto se domn\u00edval, \u017ee tato zem\u011b mus\u00ed b\u00fdti velmi rozlehl\u00e1.<\/p>\n\n\n\n
Ve vnitrozem\u00ed se jim stav\u011bly mnoh\u00e9 p\u0159ek\u00e1\u017eky do cesty. P\u0159edev\u0161\u00edm byl to pruh zem\u011b, na kter\u00e9m se odehr\u00e1valo mnoho ohniv\u00fdch v\u00fdbuch\u016f s de\u0161t\u011bm popele. S dun\u011bn\u00edm chv\u011bla se pak cel\u00e1 zem\u011b, mo\u0159e vrhalo mohutn\u00e9, vysok\u00e9 vlny a \u017ehav\u00fd v\u00edtr hu\u010del a svi\u0161t\u011bl a\u017e zv\u00ed\u0159e i \u010dlov\u011bk polek\u00e1ni utekli.<\/p>\n\n\n\n
Plamenn\u00ed duchov\u00e9 ohn\u011b tan\u010dili pak kolem a \u010derven\u00e9 v\u00fdpary se valily a \u0161\u00ed\u0159ily se pod sluncem, m\u011bs\u00edcem a hv\u011bzdami. Jen z\u00e1\u0159iv\u00fd oblouk As\u016f vrhal plameny sv\u00e9ho sv\u011btla, pohybuj\u00edc\u00ed se a st\u0159\u00eddaj\u00edc\u00ed se skrze tento \u017e\u00e1r. P\u016fsobilo to pak velmi stra\u0161ideln\u011b a lid\u00e9 si \u0161eptali o velik\u00e9m boji V\u011b\u010dn\u00fdch, Sv\u011btl\u00fdch a Pozemsk\u00fdch, kte\u0159\u00ed \u0159\u00eddili zemi i mo\u0159e svou moc\u00ed a silou, podle v\u016fle Sv\u011btl\u00e9ho Otce.<\/p>\n\n\n\n
Zd\u00e1lo se jim pak, jakoby ho\u0159el sv\u011bt. St\u00e1le c\u00edtili se spojen\u00ed se v\u0161\u00edm bytostn\u00fdm velikou moc t\u011bchto sil p\u0159\u00edrody. V\u017edy byli bd\u011bl\u00ed a zvl\u00e1\u0161\u0165 Hjalfdar dovedl podle znamen\u00ed, kter\u00e1 mu d\u00e1vali bytostn\u00ed, pomocn\u00edci mnoh\u00fdch zv\u00ed\u0159at, sv\u011btlem i st\u00ednem, v\u016fn\u00ed travin, mno\u017estv\u00edm vlhkosti, p\u00edskem i v\u011btrem, odhadnouti \u010dasto na dny i na dlouh\u00e9 m\u011bs\u00edce, kdy takov\u00e9 v\u00fdbuchy nastanou. V\u011bd\u011bl pak, jak se maj\u00ed z\u00e1sobit potravinami a hovo\u0159\u00edval o tom s t\u011bmi, kte\u0159\u00ed byli lovci a ryb\u00e1\u0159i jako on.<\/p>\n\n\n\n
Veden\u00edm bytostn\u00fdch dosp\u011bli tak\u00e9 ke sv\u00fdm stavb\u00e1m, kter\u00e9 je chr\u00e1nily p\u0159i hrozn\u00e9 nepohod\u011b. D\u0159\u00edve by byli nejrad\u011bji p\u0159i bou\u0159n\u00e9m po\u010das\u00ed zalezli do zem\u011b, av\u0161ak p\u016fda zd\u00e1la se jim ciz\u00ed a nejistou a pon\u011bvad\u017e byla z \u010d\u00e1sti vlhk\u00e1 nebo zase drobiv\u00e1 a sypk\u00e1, nehodila se k vyhrab\u00e1van\u00ed \u00fakryt\u016f.<\/p>\n\n\n\n
Tak d\u0159ep\u011bli, chr\u00e1n\u00edce \u017eeny p\u0159ed v\u00fdbuchy bou\u0159e pod sv\u00fdmi ko\u017ee\u0161inami, jako plach\u00e1 zv\u00ed\u0159ata a prosili sv\u00e9 sv\u011btl\u00e9 pomocn\u00edky o radu a \u00fat\u011bchu. Bystr\u00fdma o\u010dima a s napjat\u00fdmi nervy d\u00edvali se ven do v\u00ed\u0159\u00edc\u00edho zu\u0159en\u00ed \u017eivl\u016f a nevid\u011bli nic ne\u017e prach, kter\u00fd oz\u00e1\u0159en \u010dervenou z\u00e1plavou v\u00ed\u0159il kolem nich.<\/p>\n\n\n\n
Hjalfdar a jeden z jeho brat\u0159\u00ed vylezli ven z ko\u017ee\u0161inov\u00fdch \u00fakryt\u016f, nebo\u0165 se ji\u017e nemohli d\u00edvati na pl\u00e1\u010d d\u011bt\u00ed a rozechv\u011bn\u00ed \u017een.<\/p>\n\n\n\n
Bojovali s bou\u0159\u00ed, aby nalezli n\u011bjak\u00e9 p\u0159\u00edst\u0159e\u0161\u00ed, n\u011bjak\u00fd strom, rokli nebo chr\u00e1n\u00edc\u00ed pahorek. Tu spat\u0159ili prost\u0159edn\u011b velik\u00e9, \u0161ediv\u00e9 pt\u00e1ky, kte\u0159\u00ed tu \u00fazkostliv\u011b, ale velmi obratn\u011b l\u00edtali bl\u00edzko u zem\u011b. Sb\u00edrali r\u016fzn\u00e1 jemn\u00e1 vl\u00e1kna, kousky p\u00f3rovit\u00e9ho popele a bahna, kter\u00e9 tu le\u017eelo kolem. A sly\u0161eli hlas: “ Ud\u011blejte to jako ti pt\u00e1ci. Jd\u011bte za nimi a pod\u00edvejte se!“<\/p>\n\n\n\n
Kr\u00e1\u010deli sm\u011brem, kter\u00fdm odl\u00e9tali pt\u00e1ci. V mal\u00e9 vzd\u00e1lenosti pod h\u0159ebenem t\u00e1hl\u00e9ho pahorku spat\u0159ili na zemi b\u011blo\u0161ed\u00e9 zvl\u00e1\u0161tn\u00ed \u00fatvary.<\/p>\n\n\n\n
Jako koule naho\u0159e za\u0161pi\u010dat\u011bl\u00e9 sed\u011bly tu bez pohnut\u00ed na stejn\u00e9m m\u00edst\u011b. Bylo jich tu bezpo\u010dtu. Rychle a s k\u0159ikem poletovali sov\u00e1m podobn\u00ed pt\u00e1ci kolem mal\u00fdch, b\u00edl\u00fdch pahork\u016f, kter\u00e9 z d\u00e1lky opatrn\u011b pozorovali. Mohly v nich b\u00fdti skryty r\u016fzn\u00e9 druhy zv\u00ed\u0159at, kter\u00fdch tu bylo v\u0161ude velk\u00e9 mno\u017estv\u00ed. Hadi, pt\u00e1ci, velik\u00e9 je\u0161t\u011brky a svi\u0161\u0165ov\u00e9.<\/p>\n\n\n\n
Kdy\u017e se v\u0161ak ji\u017e nic neh\u00fdbalo a tak\u00e9 sh\u016fry nep\u0159ich\u00e1zela \u017e\u00e1dn\u00e1 v\u00fdstraha, p\u0159ibl\u00ed\u017eili se a vid\u011bli, \u017ee to byli pt\u00e1ci sami, kte\u0159\u00ed se zam\u011bstn\u00e1vali stavbou mali\u010dk\u00fdch pahork\u016f. Prohl\u00e9dli d\u016fkladn\u011b jednu takovou stavbu, kter\u00e1 se zd\u00e1la b\u00fdti pr\u00e1v\u011b opu\u0161t\u011bn\u00e1, ale chr\u00e1nili se ji rozb\u00edti, pon\u011bvad\u017e znali velmi dob\u0159e d\u016fsledky, kter\u00e9 by byly pro n\u011b vznikly z tohoto h\u0159\u00edchu proti p\u0159\u00edrod\u011b, nebo\u0165 oni vid\u011bli d\u011bje, kter\u00e9 se p\u0159i tom p\u0159ip\u00ednaj\u00ed jemnohmotn\u011b na n\u011b a kolem nich. C\u00edtili ka\u017ed\u00e9 fale\u0161n\u00e9 jedn\u00e1n\u00ed jako b\u0159\u00edm\u011b velik\u00e9ho kamene, kter\u00fd na n\u011b tla\u010dil a pro\u017eili tak v kr\u00e1tk\u00e9 dob\u011b zp\u011btn\u00fd \u00fader ze sv\u011bta bytostn\u00fdch, jemu\u017e nebylo mo\u017eno se vyhnouti, pon\u011bvad\u017e oni sami vyr\u00e1b\u011bli toto vyza\u0159ov\u00e1n\u00ed.<\/p>\n\n\n\n
„Chcete-li se vyvarovati bolest\u00ed a zla, tak bu\u010fte bd\u011bl\u00ed v ka\u017ed\u00e9 dob\u011b“ u\u010dil je Hjalfdar\u016fv otec. A tak to v\u011bd\u011bl i Hjalfdar s\u00e1m a m\u011bl to tak\u00e9 vyzkou\u0161eno.<\/p>\n\n\n\n
“ \u017d\u00e1dn\u00e9mu tvoru V\u0161emohouc\u00edho nesm\u00ed\u0161 p\u0159ivoditi bolest, aby jsi z toho m\u011bl n\u011bjak\u00fd zisk“. Pravil mu jednou z\u00e1\u0159\u00edc\u00ed, kter\u00fd se mu \u010dasto zjevoval.<\/p>\n\n\n\n
Nebylo to v\u017edy snadn\u00e9 v boji s p\u0159\u00edrodou a jeho dumav\u00e9 oko dovedlo ho k tomu, \u017ee se za\u010dal zab\u00fdvati hloub\u011bji my\u0161lenkami o boji s p\u0159\u00edrodou. V on\u00e9 dob\u011b neodv\u00e1\u017eil se ji\u017e chytati \u017e\u00e1dn\u00e1 zv\u00ed\u0159ata, pon\u011bvad\u017e v l\u00e9\u010dk\u00e1ch velice trp\u011bla. A p\u0159ece sm\u011bl, ba m\u011bl zab\u00edjet, nebo\u0165 sv\u011btl\u00ed mu pravili:<\/p>\n\n\n\n
„M\u00e1\u0161 se \u017eiviti zv\u00ed\u0159enou lesa, vod a pastvin, nebo\u0165 jsou to zv\u00ed\u0159ata \u010dist\u00e1. Pr\u00e1v\u011b tak pt\u00e1ky, kte\u0159\u00ed nepo\u017e\u00edvaj\u00ed mr\u0161in. Sv\u00e9 t\u011blo m\u00e1\u0161 vy\u017eivovati dob\u0159e, av\u0161ak ne v p\u0159em\u00ed\u0159e. Sm\u00ed\u0161 por\u00e1\u017eet slab\u0161\u00ed, ale nesm\u00ed\u0161 je tr\u00e1piti. \u010cist\u00fdm bu\u010f tvoje my\u0161len\u00ed a pak z\u016fstane\u0161 \u010dist\u00fdm i v \u010dinu!“<\/p>\n\n\n\n
A tato slova sv\u011btl\u00e9ho, kter\u00e1 k n\u011bmu mluvil p\u0159es Heimdal\u016fv most, zv\u011bstoval sv\u00e9mu kmeni, nebo\u0165 byl to pro n\u011b prvn\u00ed a nejnutn\u011bj\u0161\u00ed z\u00e1kon \u017eivota.<\/p>\n\n\n\n
Ve v\u0161em pom\u00e1hali sv\u011btl\u00ed p\u0159\u00e1tel\u00e9. Zav\u00e1d\u011bli je s nechybuj\u00edc\u00ed jistotou na ta m\u00edsta, kde se nach\u00e1zelo spr\u00e1vn\u00e9 bahno, v\u011btve i st\u00e9bla, aby si mohli vybudovat nov\u00e9 ochrann\u00e9 hn\u00edzdo ve velk\u00e9m m\u011b\u0159\u00edtku. Mali\u010dc\u00ed a piln\u00ed stavebn\u00ed um\u011blci uk\u00e1zali jim p\u0159esn\u011b, jak je nutno prov\u00e9sti od z\u00e1kladu celou stavbu a mu\u017eov\u00e9 museli jen s velikou opatrnost\u00ed v\u0161echno jejich kon\u00e1n\u00ed napodobiti.<\/p>\n\n\n\n
Jak skv\u011ble byl v\u0159azen tehdy lidsk\u00fd duch do z\u00e1kon\u016f p\u0159\u00edrody! V radostn\u00e9m tvo\u0159en\u00ed byla tu nejkr\u00e1sn\u011bj\u0161\u00ed hn\u00edzda v kr\u00e1tk\u00e9 dob\u011b hotova. Kulat\u00fd otvor slou\u017eil za vchod a druh\u00fdm otvorem odch\u00e1zel kou\u0159 plamene. Uprost\u0159ed bylo vyhrab\u00e1no mal\u00e9 ohni\u0161t\u011b, kter\u00e9 bylo vymaz\u00e1no hust\u00fdm bahnem z mo\u0159e. Tak bylo p\u0159ipraveno m\u00edsto pro zlat\u00fd plamen, kter\u00fd p\u0159inesli z vybuchuj\u00edc\u00edch ohniv\u00fdch jezer a kter\u00fd pe\u010dliv\u011b opatrovali.<\/p>\n\n\n\n
Na dlouh\u00e9 ty\u010di dus\u00edvali pak nad ohn\u011bm maso a bohat\u00e9 plody pekli ve \u017ehav\u00e9m popelu.<\/p>\n\n\n\n
Tak se \u017eivili v temn\u011bj\u0161\u00edch, chladn\u011bj\u0161\u00edch dob\u00e1ch, kter\u00e9 se pravideln\u011b navracely po nejvy\u0161\u0161\u00edm stavu jasu. Ko\u017ee\u0161iny zdobily kulat\u00fd vnit\u0159ek obydl\u00ed a slou\u017eily tak\u00e9 za m\u011bkk\u00e1 l\u016f\u017eka. Mu\u0161le tvo\u0159ily prvn\u00ed n\u00e1\u0159ad\u00ed, tak jako ostr\u00e9, na mu\u0161l\u00edch vybrou\u0161en\u00e9 v\u00e1pencov\u00e9 kameny, kter\u00fdch pou\u017e\u00edvali tak\u00e9 jako st\u0159el a mlat\u016f.<\/p>\n\n\n\n
Do velik\u00fdch, obrovsk\u00fdch plod\u016f, kter\u00e9 se podobaly dne\u0161n\u00edm d\u00fdn\u00edm a rostly na vysok\u00fdch, hust\u00fdch, ke\u0159ovit\u00fdch skupin\u00e1ch, podobn\u00fdch dne\u0161n\u00ed kosod\u0159evin\u011b, byla \u010derp\u00e1na voda ze sv\u011b\u017e\u00edch pramen\u016f. tyto d\u017eb\u00e1ny a m\u00edsy byly tu jedin\u00fdmi ozdobami vedle kop\u00ed ozdoben\u00fdch mu\u0161lemi, kter\u00e1 byla zbran\u011bmi mu\u017e\u016f.<\/p>\n\n\n\n
Zbran\u011b poz\u016fst\u00e1valy vedle kop\u00ed tak\u00e9 z kyj\u016f, seker a no\u017e\u016f. \u017deny sed\u00e1valy v\u011bt\u0161inou p\u0159ed sv\u00fdmi hn\u00edzdy, kter\u00e9 naz\u00fdvali boudami. Byly tich\u00e9 , drsn\u00e9 a p\u0159\u00edm\u00e9, av\u0161ak nechyb\u011blo jim kr\u00e1sy. Byly zahaleny sv\u011btl\u00fdmi vlasy, je\u017e byly mnohem del\u0161\u00ed ne\u017e vlasy mu\u017e\u016f a b\u00fdvaly v t\u00fdle sv\u00e1z\u00e1ny p\u00e1skou z rostlin.<\/p>\n\n\n\n
P\u0159ed sebou m\u00edvaly \u010dasto hrub\u011b zhotoven\u00e9 r\u00e1my, upevn\u011bn\u00e9 na kolenech. Na t\u011bchto r\u00e1mech pletly pak s\u00edt\u011b, jich\u017e pou\u017e\u00edvali mu\u017eov\u00e9 k loven\u00ed hojn\u00fdch ryb. V potoc\u00edch chytali ryby rukama. Na mo\u0159i museli v\u0161ak nap\u00ednati s\u00edt\u011b a \u010dekat na hodinu, a\u017e Njoerdhal p\u0159i\u017eene sv\u00e9 mo\u0159sk\u00e9 o\u0159e na pob\u0159e\u017e\u00ed. S hromov\u00fdm hukotem pak p\u0159\u00edliv p\u0159i\u0161el a zaplavil drsn\u00e9, v\u00e1penit\u00e9 pob\u0159e\u017e\u00ed a\u017e hluboko do vlhk\u00fdch lu\u010din.<\/p>\n\n\n\n
Tak veden\u00edm bytostn\u00fdch vytvo\u0159ili si lid\u00e9 sami sv\u016fj pracovn\u00ed prostor. Z\u016fstali tu a budovali sv\u00e9 chatr\u010de. V nejkrat\u0161\u00ed dob\u011b vzniklo pak mali\u010dk\u00e9 s\u00eddlo. Jeho plocha a poloha byla pro lidi velmi p\u0159\u00edzniv\u00e1. Na severn\u00ed stran\u011b nebylo daleko od mo\u0159e, kter\u00e9 vys\u00edlalo sv\u016fj sv\u011b\u017e\u00ed chlad a zadr\u017eovalo v\u00fdpary a z\u00e1pachy, kter\u00e9 z jihov\u00fdchodu od ohniv\u00fdch jezer \u010dasto sem t\u00e1hly v dlouh\u00fdch mrac\u00edch.<\/p>\n\n\n\n
Od v\u00fdchodu rozprost\u00edraly se zelen\u00e9 nivy, m\u00edrn\u00e9 pahrbky a vyhasl\u00e1 \u00fadol\u00ed kr\u00e1ter\u016f, porostl\u00e1 kr\u00e1tk\u00fdmi, \u0161\u0165avnat\u00fdmi travinami a mechy. Tam pramenily jasn\u00e9 a sladk\u00e9 vody a bublaly v \u00fazk\u00e9m korytu potoka, kter\u00fd posp\u00edchal do mo\u0159e. Na b\u0159ehu prosp\u00edvaly zvl\u00e1\u0161\u0165 \u0161\u0165avnat\u00e9 rostliny s bujn\u00fdmi listy.<\/p>\n\n\n\n
Putuj\u00edce d\u00e1le na v\u00fdchod, dos\u00e1hli lid\u00e9 n\u00edzk\u00e9ho lesa, v n\u011bm\u017e rostly hlavn\u011b mohutn\u00e9 druhy kapradin a sv\u00e9r\u00e1zn\u00e9 p\u0159esli\u010dkovit\u00e9 stromy. Ve vysok\u00fdch stromech p\u0159esli\u010dkovit\u00fdch les\u016f byl \u017eiv\u00fd shon a ruch od zv\u00ed\u0159at v\u0161eho druhu, kter\u00e1 se nikdy nevzdalovala ze sv\u00fdch les\u016f. Zv\u011b\u0159 byla \u00fazce spojena se sv\u00fdm okol\u00edm, jeho\u017e pot\u0159ebovala ke sv\u00e9 v\u00fd\u017eiv\u011b a kde nach\u00e1zela v\u0161echny ostatn\u00ed \u017eivotn\u00ed podm\u00ednky.<\/p>\n\n\n\n
Aby z\u00edskali m\u011bkk\u00e9 a hu\u0148at\u00e9 ko\u017ee\u0161iny, museli lovci proj\u00edt t\u011bmito lesy, co\u017e nebylo tak snadn\u00e9.<\/p>\n\n\n\n
Tak vyt\u00e1hl tak\u00e9 Hjalfdar jednoho dne je\u0161t\u011b se dv\u011bma lovci. Zd\u00e1nliv\u011b pevn\u00e1, zelen\u00e1 p\u016fda v\u00e1bila poutn\u00edky, kte\u0159\u00ed se \u00fazkostliv\u011b sna\u017eili nedotknouti se st\u00e9bel nebo hust\u00fdch li\u00e1n, kter\u00e9 visely shora z v\u011btv\u00ed, nebo\u0165 nejmen\u0161\u00ed \u0161umot vyru\u0161il plach\u00e1 zv\u00ed\u0159ata, kter\u00e1 tak le\u017eela v hlubok\u00e9m \u00fakrytu. Zelen\u00e1, v\u00e1biv\u00e1 p\u016fda byla v\u0161ak \u010dasto jen tenkou pokr\u00fdvkou z jemn\u00e9ho mechu, kter\u00e1 zahalovala tich\u00e9 nehybn\u00e9 vody.<\/p>\n\n\n\n
Z nich vyno\u0159ovaly se chv\u00edlemi zcela neo\u010dek\u00e1van\u011b velik\u00e9 \u0161edozelen\u00e9 hlavy, kter\u00e9 samy vypadaly jako list\u00ed nebo mechovi\u0161t\u011b.<\/p>\n\n\n\n
S kulat\u00fdma, ztrnul\u00fdma o\u010dima d\u00edvala se plach\u00e1 obrovsk\u00e1 hlava s velikou, stra\u0161liv\u011b zej\u00edc\u00ed tlamou na poutn\u00edka, kter\u00fd \u010dasto neo\u010dek\u00e1van\u011b p\u0159ed n\u00ed stanul. Pak vyrazilo zv\u00ed\u0159e ze sebe divok\u00fd zvuk a zmizelo chrochtaj\u00edc pod pokr\u00fdvkou sv\u00e9ho mo\u010d\u00e1lu. Nebylo zl\u00e9, n\u00fdbr\u017e plach\u00e9.<\/p>\n\n\n\n
Jestli\u017ee m\u011bli lovci \u0161t\u011bst\u00ed, tu vylezlo v kr\u00e1tk\u00e9 vzd\u00e1lenosti z vody a proniklo do hust\u00e9 hradby rostlinstva. Tak ukazovalo a razilo lovc\u016fm jistou cestu.<\/p>\n\n\n\n
Zv\u00ed\u0159e vyhl\u00ed\u017eelo o\u0161kliv\u011b ve sv\u00e9 obrovit\u00e9 velikosti s nemotornou postavou, na \u010dty\u0159ech kr\u00e1tk\u00fdch, sloup\u016fm podobn\u00fdch noh\u00e1ch, se \u0161irok\u00fdmi prackami, velmi dlouh\u00fdmi, trochu ohnut\u00fdm krkem, zakon\u010den\u00fdm podlouhlou, vzdor tomu v\u0161ak velmi \u0161irokou hlavou, o\u0161kliv\u011b beztvarou s mal\u00fdma o\u010dima.<\/p>\n\n\n\n
Zv\u00ed\u0159e vzalo p\u0159i ch\u016fzi s sebou v\u011btve z divoce se vln\u00edc\u00edch strom\u016f a zdupalo v\u0161e, co mu p\u0159i\u0161lo do cesty. Vrcholy strom\u016f p\u0159evy\u0161ovaly hlavu ohyzdn\u00e9ho zv\u00ed\u0159ete.<\/p>\n\n\n\n
T\u00e9m\u011b\u0159 omamuj\u00edc\u00ed dusno a v\u00fdpary jednotliv\u00fdch rostlin, kter\u00e9 vyr\u016fstaly z mo\u010d\u00e1l\u016f na vysok\u00fdch, vodnat\u00fdch lodyh\u00e1ch, dusily dech lovc\u016f. Byl to velik\u00fd protiklad p\u0159i srovn\u00e1v\u00e1n\u00ed t\u011bchto les\u016f a sv\u011b\u017e\u00edho \u0159et\u011bzu pahrbk\u016f, kde Hjalfdar\u016fv kmen vystav\u011bl sv\u00e9 chatr\u010de.<\/p>\n\n\n\n
Dosud nikdy nepronikli do les\u016f na severov\u00fdchod\u011b, kter\u00e9 p\u0159il\u00e9haly k t\u00e9to mo\u010d\u00e1lovit\u00e9 krajin\u011b. Tam to vypadalo, jako kdy\u017e n\u011bjak\u00fd pohyb zem\u011b vytvo\u0159il vr\u00e1sky a schodi\u0161t\u011b, kter\u00e9 byly porostl\u00e9 hust\u00fdmi kosod\u0159evinami. Na p\u0159echodu bylo tu n\u011bkolik druh\u016f strom\u016f, mal\u00fdch a zakrn\u011bl\u00fdch, kter\u00e9 dnes nejsou ji\u017e zn\u00e1my.<\/p>\n\n\n\n
\u0160ediv\u00e9, podivn\u00e9 z\u00e1voje mlh t\u00e1hly se na severov\u00fdchod\u011b nad t\u011bmito vyv\u00fd\u0161eninami, kter\u00e9 vyhl\u00ed\u017eely jako n\u00e1horn\u00ed planina. Podivn\u011b tuh\u00e9, hlinit\u00e9 vrstvy sbalovaly se do balvan\u016f a valily se s praskotem dol\u016f, jakmile sem vstoupila noha.<\/p>\n\n\n\n
P\u016fda byla pokryt\u00e1 such\u00fdm jehli\u010d\u00edm a v hlubin\u00e1ch pahork\u016f objevovaly se chv\u00edlemi hlinit\u00e9, rozpukan\u00e9 jeskyn\u011b. D\u00e1le na sever vedla cesta do mlhy a chmur.<\/p>\n\n\n\n
Drsn\u00e9, vlhce studen\u00e9 v\u011btry po\u010daly svi\u0161t\u011bt a lesy st\u00e1valy se st\u00e1le hust\u0161\u00ed a chmurn\u011bj\u0161\u00ed. Sv\u011btl\u00e9 postavy t\u0159\u00ed lovc\u016f kr\u00e1\u010dely v\u0161ak ti\u0161e a odv\u00e1\u017en\u011b, \u010d\u00edhav\u011b o\u010dek\u00e1vaj\u00edce ko\u0159ist s neoby\u010dejnou a neochv\u011bjnou v\u016fl\u00ed kup\u0159edu.<\/p>\n\n\n\n
Bru\u010den\u00ed jako temn\u00e9 dun\u011bn\u00ed ozvalo se pod zem\u00ed a nohy lovc\u016f se zastavily. Jejich u\u0161i vn\u00edmaj\u00edce nejti\u0161\u0161\u00ed t\u00f3ny napjat\u011b poslouchaly. Pak se ti\u0161e posadili v mal\u00e9 vzd\u00e1lenosti od sebe. Sed\u011bli ti\u0161e a \u010dekali, nevid\u011bli v\u0161ak nic a jen ob\u010das ozvalo se tich\u00e9 bru\u010den\u00ed v zemi. Hjalfdar povstal a jako by veden neviditelnou rukou obe\u0161el \u010dtvercov\u00fd kus cesty. Pak psal svou ch\u016fz\u00ed kruh, ve kter\u00e9m tu\u0161il pelech zv\u00ed\u0159ete. Kone\u010dn\u011b ozna\u010dil hrotem sv\u00e9ho kop\u00ed m\u00edsto, na kter\u00e9m nutno kopat. T\u011b\u017ek\u00fdmi lopatami byla vyhrab\u00e1na velik\u00e1 j\u00e1ma. Lopaty p\u0159ibrou\u0161en\u00e9 a zhotoven\u00e9 z velik\u00fdch paroh\u016f jelena byly velmi dobr\u00fdmi n\u00e1stroji.<\/p>\n\n\n\n
Ml\u010dky pracovali lid\u00e9, nebo\u0165 se b\u00e1li, aby nevypla\u0161ili plach\u00e9 zv\u00ed\u0159e pod zem\u00ed. Pomocn\u00e9 ruce \u010dinily to snadn\u00fdm. Z hl\u00edny sm\u00e1ly se na n\u011b mal\u00e9 tv\u00e1\u0159i\u010dky. Mu\u017e\u00ed\u010dkov\u00e9, jim\u017e pat\u0159ily tyto tv\u00e1\u0159e, poskakovali horliv\u011b kolem a byli hned na lopat\u011b a hned zase na vysypan\u00fdch hromad\u00e1ch, na nich\u017e d\u011blali kotrmelce. Mal\u00fdma ru\u010dkama vedli \u0161pice r\u00fd\u010d\u016f a ukazovali m\u00edsta, kde nutno r\u00fdt. Vesele zableskla se jim o\u010dka, kdy\u017e r\u00fd\u010d narazil na odpor. „To je ko\u0159en stromu. Jen d\u00e1l, on dr\u017e\u00ed klenbu jeskyn\u011b, kterou brzy ji\u017e objev\u00edte.“<\/p>\n\n\n\n
Hjalfdar rozum\u011bl slovo za slovem, co mali\u010dc\u00ed \u0159\u00edkaj\u00ed. M\u011bl radost, \u017ee se tu ukazuj\u00ed. Druz\u00ed byli ve velik\u00e9 horlivosti \u00fapln\u011b zam\u011bstn\u00e1n\u00ed prac\u00ed a sami sebou a proto z toho mnoho nevid\u011bli.<\/p>\n\n\n\n
„Je to \u010dern\u00fd jeskynn\u00ed medv\u011bd, „pravil jeden z mu\u017e\u00ed\u010dk\u016f. „Je t\u00e9m\u011b\u0159 tak velik\u00fd jako ty, lidsk\u00fd mu\u017ei. Jeho hust\u00e1 ko\u017ee\u0161ina je n\u00e1dhern\u00e1. Je je\u0161t\u011b ml\u00e1d, m\u00e1 teprve dv\u011b l\u00e9ta a ji\u017e je tak velik\u00fd. P\u016fjde-li to tak d\u00e1le, tak n\u00e1m p\u0159erostou tito divoc\u00ed ob\u0159i je\u0161t\u011b i les!“<\/p>\n\n\n\n
Jako by zpozoroval, \u017ee tu byla o n\u011bm \u0159e\u010d, zazn\u011blo temn\u00e9 bruml\u00e1n\u00ed ze zem\u011b. Mal\u00fd, zemn\u00ed mu\u017e\u00ed\u010dek p\u0159ihopkal k Hjalfdarovi a ukazoval na jeho ruku, kter\u00e1 vzdor pr\u00e1ci byla velik\u00e1, \u0161t\u00edhl\u00e1 a kr\u00e1sn\u011b formovan\u00e1.<\/p>\n\n\n\n
„Nev\u00edm, zdali jsem pochopil“ pravil s\u00e1m k sob\u011b. „\u010casto v\u00edme to teprve tehdy, a\u017e n\u00e1s uhod\u00ed zp\u011btn\u00fd n\u00e1raz. Ned\u00e1vno zas\u00e1hlo m\u00e9 kop\u00ed na b\u00edl\u00fdch \u00fatesech velik\u00e9ho pt\u00e1ka. Domn\u00edval jsem se, \u017ee je mrtev, av\u0161ak on vylet\u011bl vzh\u016fru a zmizel v \u00fatesech.“<\/p>\n\n\n\n
„Ano a tam zem\u0159el, pon\u011bvad\u017e jsi nebyl opatrn\u00fd.“ Varovn\u011b a vy\u010d\u00edtav\u011b za\u0161eptal n\u011bjak\u00fd hl\u00e1sek vedle n\u011bho. „B\u00edl\u00e1 vlna t\u011b proto pohan\u011bla.“<\/p>\n\n\n\n
„B\u00edl\u00e1 vlna!“<\/p>\n\n\n\n
Tak se jmenovala jedna z tan\u010d\u00edc\u00edch dcer Njoerdhrov\u00fdch, tedy mo\u0159sk\u00e1 panna, kter\u00e1 obetkala jeho ruku vl\u00e1kny.<\/p>\n\n\n\n
„Jak mohu odpykat, co jsem zavinil?“<\/p>\n\n\n\n
„Odpyk\u00e1\u0161 to je\u0161t\u011b d\u0159\u00edve, ne\u017e jsi myslel,“ pravil zemn\u00ed mu\u017e\u00ed\u010dek jasn\u00fdm hlasem. „Vezmi proto list bahenn\u00edho stromu a a\u017e bude\u0161 poran\u011bn, p\u0159iva\u017e si ho na r\u00e1nu.“<\/p>\n\n\n\n
Op\u011bt pou\u010dili bytostn\u00ed lidsk\u00e9ho ducha. Pro Hjalfdara bylo novinkou, \u017ee listy mohou b\u00fdti dobr\u00e9 na chor\u00e1 m\u00edsta. U\u010dinil, co mu mu\u017e\u00ed\u010dek radil a list si uschoval. Mezit\u00edm ji\u017e byl hotov p\u0159\u00edkop, kter\u00fd jedn\u00edm koncem dosahoval do medv\u011bd\u00ed jeskyn\u011b. Pak vstr\u010dili do jeskyn\u011b velikou v\u011btev nat\u0159enou medem a zakryli p\u0159\u00edkop v\u011btvemi. Naho\u0159e ud\u011blali nad jeskyni otvor a v\u0161ichni t\u0159i lehli si na zem a naslouchali.<\/p>\n\n\n\n
Netrvalo to dlouho a sly\u0161eli, jak medv\u011bd \u010denichaje, prohled\u00e1v\u00e1 jeskyni.<\/p>\n\n\n\n
„\u010cich\u00e1 med,“ \u0161eptal mu\u017e\u00ed\u010dek, kter\u00fd sed\u011bl na zemi p\u0159ed Hjalfdarem a napjat\u011b se d\u00edval dovnit\u0159.<\/p>\n\n\n\n
Pak ozvalo se v jeskyni dole divok\u00e9 k\u0148u\u010den\u00ed a vr\u010den\u00ed a bylo sly\u0161et, jak se zv\u00ed\u0159e dr\u00e1pe do p\u0159\u00edkopu.<\/p>\n\n\n\n
„Mus\u00edme vystihnout prav\u00fd okam\u017eik, a\u017e bude m\u00edt hlavu v l\u00e9\u010dce a bude l\u00edzat med. Pak sko\u010d\u00edte vy shora do jeskyn\u011b a spout\u00e1te ho. J\u00e1 v\u0161ak sko\u010d\u00edm do j\u00e1my skrze v\u011btve a uhod\u00edm ho do hlavy.“<\/p>\n\n\n\n
\u010casto ji\u017e zda\u0159ila se Hjalfdarovi tato zdlouhav\u00e1 a nam\u00e1hav\u00e1 pr\u00e1ce. Nem\u011bl \u017e\u00e1dn\u00e9 starosti.<\/p>\n\n\n\n
„Mus\u00ed\u0161 b\u00fdti st\u00e1le odv\u00e1\u017en\u00fdm a st\u00e1le d\u016fv\u011b\u0159ovat ve sv\u011btl\u00e9ho Otce,“ u\u010d\u00edval ho otec a Sv\u011btl\u00fd, kter\u00fd \u010dasto k n\u011bmu mluv\u00edval, mu pravil: „Nevys\u00edlej \u017e\u00e1dn\u00fd strach do sv\u011bta a pak nebude t\u011b tak\u00e9 moci \u017e\u00e1dn\u00fd strach postihnouti.“<\/p>\n\n\n\n
Proto se chr\u00e1nil p\u0159ed b\u00e1zn\u00ed. Op\u011bt pod\u00edval se na svoji ruku, kde st\u00e1le je\u0161t\u011b visela \u0161edav\u00e1 vl\u00e1kna.<\/p>\n\n\n\n
Nastal okam\u017eik nejvy\u0161\u0161\u00edho nap\u011bt\u00ed. Sly\u0161eli, jak medv\u011bd l\u00ed\u017ee, mlaskaje, sladk\u00fd med. Oba sourozenci prorazili sv\u00fdmi sekerami strop jeskyn\u011b, kter\u00e1 nebyla hluboko pod zem\u00ed a stanuli za medv\u011bdov\u00fdmi z\u00e1dy. P\u0159ed jeho nosem, uprost\u0159ed zelen\u00e9 spleti v\u011btv\u00ed, objevila se n\u00e1hle obrovit\u00e1 postava, sesko\u010div\u0161\u00edho Hjalfdara s nap\u0159a\u017een\u00fdm mlatem, kter\u00fd svi\u0161t\u011b dopadl mohutn\u00fdm \u00faderem na velikou lebku medv\u011bdovu.<\/p>\n\n\n\n
Se zlomen\u00fdm pohledem pod\u00edval se medv\u011bd je\u0161t\u011b na Hjalfdara a jeho o\u010di byly rud\u00e9 jako ohe\u0148. Pak zvedl je\u0161t\u011b mohutnou pracku jako na ochranu a ostr\u00fdmi dr\u00e1py zas\u00e1hl Hjalfdarovu pravou ruku. Krev proudila z ruky a krev tekla z nosu medv\u011bda.<\/p>\n\n\n\n
„B\u00edl\u00e1 vlno, m\u011bla jsi r\u00e1da sv\u00e9ho pt\u00e1ka!“ usm\u00e1l se Hjalfdar a ov\u00e1zal velik\u00fd list kolem sv\u00e9 ruky. „D\u011bkuji ti, mal\u00fd zemn\u00ed duchu, za tvou dobrou radu“, pravil ti\u0161e.<\/p>\n\n\n\n
Potom pomohl sv\u00fdm druh\u016fm uvolnit medv\u011bda. Dlouh\u00fdm rostlinn\u00fdm lanem byl p\u0159iv\u00e1z\u00e1n a pov\u011b\u0161en na ty\u010d, kterou nam\u00e1hav\u011b vyrobili z v\u011btv\u00ed borovic.<\/p>\n\n\n\n
Byla u\u017e hlubok\u00e1 noc. Skrze st\u00edny stra\u0161ideln\u00fdch strom\u016f dopadalo sem \u010dervenav\u00e9 sv\u011btlo m\u011bs\u00edce a bled\u00e1 Severka chv\u011bla se ve vysok\u00fdch d\u00e1lk\u00e1ch.<\/p>\n\n\n\n
Hjalfdar proslovil svou modlitbu Sv\u011btla.<\/p>\n\n\n\n
„Sv\u011btl\u00fd Ot\u010de, kter\u00fd jsi v\u017edy nad n\u00e1mi, jsi s n\u00e1mi a tvoje s\u00edla je v n\u00e1s.“<\/p>\n\n\n\n
Zat\u00edm, co se Hjalfdarova ruka hojila, m\u011bl on s\u00e1m \u010das na p\u0159em\u00fd\u0161len\u00ed. Byl velmi \u010dinn\u00fd. Ve voln\u00e9m prostranstv\u00ed p\u0159ed svoji ch\u00fd\u0161i vykon\u00e1val men\u0161\u00ed a leh\u010d\u00ed pr\u00e1ce. Holda, jeho \u017eena, se horliv\u011b sna\u017eila, aby mu p\u0159ipravila v\u0161echno k ruce, nebo\u0165 ruka zasa\u017een\u00e1 medv\u011bdem mnohdy je\u0161t\u011b velmi bolela.<\/p>\n\n\n\n
Hjalfdar nebyl zvykl\u00fd tak ti\u0161e sed\u00e1vat doma, nebo\u0165 m\u011bl toul\u00e1n\u00ed v krvi. Nebyl \u017e\u00e1dn\u00fd peciv\u00e1l. Jeden vzdech za druh\u00fdm dral se mu ti\u0161e z prsou. Bylo kone\u010dn\u011b tak\u00e9 dob\u0159e, \u017ee se jednou pod\u00edval, jak to vypad\u00e1 doma. Jeho hybn\u00fd, nikdy neunaven\u00fd duch cht\u011bl v\u011b\u010dn\u011b kr\u00e1\u010det kup\u0159edu a nestrp\u011bl zastaven\u00ed. Jeho bd\u011bl\u00e9, bystr\u00e9 o\u010di, vid\u011bly v\u0161ude a\u017e na dno a kam nevid\u011bl on, tam mu v\u0161e uk\u00e1zali mal\u00ed bytostn\u00ed.<\/p>\n\n\n\n
P\u0159i\u0161el \u010das, kdy kmen mu\u017e\u016f, s kter\u00fdm d\u0159\u00edv pracoval spole\u010dn\u011b a rovnopr\u00e1vn\u011b, po\u010dal v n\u011bm vid\u011bti sv\u016fj vzor.<\/p>\n\n\n\n
„Tak, jak pracuje Hjalfdar, to je nejlep\u0161\u00ed, tak jak on lov\u00ed, pln\u00ed nej\u010dist\u011bji z\u00e1kon. Tak, jak on pou\u017e\u00edv\u00e1 zbran\u00ed, rozd\u011bluje svou ko\u0159ist a uct\u00edv\u00e1 sv\u011btl\u00e9, tak je to kr\u00e1sn\u00e9.<\/p>\n\n\n\n
On to nev\u011bd\u011bl a nesna\u017eil se vystupovat do pop\u0159ed\u00ed, n\u00fdbr\u017e zdr\u017eoval se mezi nimi, pon\u011bvad\u017e spole\u010dn\u011b s nimi mohl tak\u00e9 nejl\u00e9pe slou\u017eiti. Ano, to bylo ono: Cht\u011bl slou\u017eiti! Proto v\u0161ak byl tak\u00e9 na cest\u011b st\u00e1ti se vl\u00e1dcem!<\/p>\n\n\n\n
<\/p>\n","protected":false},"excerpt":{"rendered":"
Tu zadun\u011bla p\u016fda pod kopyty st\u00e1da sk\u00e1kaj\u00edc\u00edch rohat\u00fdch zv\u00ed\u0159at, kter\u00e1 vyb\u011bhla rychl\u00fdmi, p\u00e9rov\u00fdmi skoky ze st\u00ednu strom\u016f. Chvatn\u011b uchopil sv\u011btl\u00fd mu\u017e kop\u00ed, jeho\u017e hrot tvo\u0159ila hv\u011bzdice um\u011blecky vybrou\u0161en\u00fdch mu\u0161l\u00ed. Mocn\u00e9 vrhnut\u00ed a ji\u017e se svalilo prvn\u00ed zv\u00ed\u0159e st\u00e1da, zasa\u017eeno do sv\u011btl\u00fdch prsou pod krkem a chv\u011bj\u00edc se, zhroutilo se. Rychl\u00fdmi skoky p\u0159ib\u011bhl sv\u011btl\u00fd mu\u017e, p\u0159eskakuje […]<\/p>\n","protected":false},"author":1,"featured_media":280618,"comment_status":"open","ping_status":"open","sticky":false,"template":"","format":"standard","meta":{"_et_pb_use_builder":"off","_et_pb_old_content":"","_et_gb_content_width":"","_jetpack_memberships_contains_paid_content":false,"footnotes":"","jetpack_publicize_message":"","jetpack_publicize_feature_enabled":true,"jetpack_social_post_already_shared":true,"jetpack_social_options":{"image_generator_settings":{"template":"highway","enabled":false},"version":2}},"categories":[15],"tags":[],"class_list":["post-280624","post","type-post","status-publish","format-standard","has-post-thumbnail","hentry","category-dalsie-clanky"],"jetpack_publicize_connections":[],"yoast_head":"\n