Když Ježíš viděl, že jeho mise nebude ani zdaleka naplněna tak, jak by si Světlo přálo, pronesl závažné proroctví o příchodu Syna Člověka. Pronesl toto proroctví jako hvězdu naděje, ale i jako vážnou výstrahu. Ježíš označil příchod Syna Člověka jako poslední možnost záchrany lidstva. Současně ale i řekl, že se Synem Člověka přijde i Soud, při kterém ti, kdo ani potom nebudou chtít přijmout osvícení, musí být navždy zavrženi. Je v tom jasné ohlášení toho, že příchodem Syna Člověka končí doba shovívavého Božího čekání. Nelze se ovšem domnívat, že něco takového se odehraje v lidské režii nebo podle toho, jak lidé očekávají.

Človeče stoj na vlastných nohách! Človek je ovplyvňovaný rôznymi javmi života, postrkovaný sem a tam hľadajúc oporu v náukách, definíciách života v spoločenských zvykoch či filozofiách. Hľadá oporu, skúša, skúma a z toho čo mu je najbližšie si berie to čo mu vyhovuje z rôznych dôvodov za svoje. To čo si osvojil potom prezentuje ako pravdu k ponaučeniu seba i iných. Často je ale strhnutý do určitého druhu myslenia, polapený objatím toho, čo sa mu ponúka ako pohodlnejšie...čo mu vyhovuje. Tak sa ľudia pripájajú k rôznym skupinám, sektám, náboženstvám rovnako mysliacich ľudí a stotožňujú sa s ich myslením až do tej miery, že si osvoja ich smerovanie, ktoré dokonca začnú považovať za svoje a toto potom tvrdohlavo bránia ako neskrivenú pravdu, podľa ktorej posudzujú všetko ostatné. Je ale potrebné podotknúť, že sa človek pripojí k určitej skupine rovnako mysliacich ľudí a stotožňuje sa bezmyšlienkovite z ich myslením, stráca sám seba a vlastnú možnosť nestranného úsudku a poznaniu skutočnej Pravdy, pretože mu jeho vlastné mantineli bránia prekročiť hranicu jeho myšlienkového územia...

...Pre poznanie skutočnej Pravdy je ale potrebné ostré pozorovanie, prehodnocovanie, prežívanie a zvažovanie všetkého čo nám je podávané či to súhlasí s naším vnútorným hlasom s logikou a zdravím úsudkom. Človek by si mal byť vedomý skutočnosti, že Pravda občerstvuje a dáva človeku krídla, pocit radosti, slobody, ale i to, že je prísna a požaduje bezpodmienečné naplnenie logiky a citového vnímania. Len človek, ktorý kráča neovplyvnený hľadajúc prísnu logiku sa dokáže orientovať v zmätku dnešnej doby a ustojí príliv rôznych prúdov na neho doliehajúcich na vlastných nohách. To Vám všetkým zo srdca prajem.

Jak změnit svůj osud? Snad není na Zemi člověka, který by nechtěl změnit něco ve svém životě. Mnohý se ptá, zda skutečně musí jít svým životem tak, jak mu "určil jeho osud". Když se však dočte o karmě, myslí si, že se s tím nedá nic dělat. Ale kdo o tom více uvažuje, zjistí, že se s tím něco dělat dá. Člověk je lidská bytost, která jako jediná ve Stvoření má svobodnou vůli a schopnost přetvářet neutrální Boží Sílu na to, co chce, buď k dobrému nebo zlému. Na našem chtění záleží, zda změníme svůj život, podle své vůle si volíme práci, přátelé, pokud jsme vůči tomu lhostejní nebo nevíme, co chceme, potom to i v našem životě tak vyhlíží. Celé Stvoření je udržováno a podléhá působení čtyř zákonitostí: Zákon magnetické přitažlivosti stejného druhu (vrána k vráně sedá, rovný rovného si hledá...) Zákon zpětného (zvratného) působení (co zasejete, to sklidíte; jak se do lesa volá, tak se z lesa ozývá...) Zákon tíže - jako ve fyzice vše těžší padá dolů a vše lehčí (například pára) stoupá vzhůru, tak je to i s člověkem - jeho niterné naladění závisí na jeho chtění, buď jej něco tíží, nebo může prožívat radost, lehkost; Zákon pohybu - nutí člověka zbavit se starých zklamání, vin, zatrpknutí a otevřít se novému prožívání, novým myšlenkám, vpustit do svého nitra naději. Když chceme změnit nějakou vnější okolnost našeho života, musíme nejprve pochopit, že něco k nám přichází, protože je to stejnorodé s tím, co je v nás. A pokud se toho chceme zbavit, musíme nejprve změnit své naladění. Tím nejlepším způsobem, jak se změnit, je mít v sobě všeobsáhlé chtění k dobrému. Tehdy člověk nemusí mít obavy za zpětných účinků minulých činů, protože je před nimi přirozeně chráněn tím, že se naladil na jinou frekvenci. Čím dříve začneme, tím dříve si stanovíme konec vracejícímu se nepříznivému zpětnému působení...

...Je důležité jednat čestně v každé situaci! Neklamat sebe ani jiné! Protože se nakonec stejně pravdivě ukáže, jak to je ve skutečnosti. Nikdo z nás si nemusí ztěžovat na osud, nikdo nemusí setrvávat v tíživém naladění, pokud nechce. Velkou pomocí je nám modlitba. Dostali jsme sílu, kterou Tvůrce vložil do Stvoření, a my ji můžeme a máme používat, máme svůj život ve vlastních rukách. Vždy se ptejme ve svém citu, co máme činit, jak pomoci jiným. A snažme se opět citem zachytit to, co k nám bude přicházet jako moudrá odpověď, abychom toho mohli využít ve svém životě ke vzestupu svému i svých blízkých.

Modlenie je povznesenie sa do Svetla. Kto poznal tento drahocenný prameň obnovenia, ten prahne večne po jeho občerstvujúcom nápoji, ten hladuje po nebeskej potrave a žiadna pozemská potrava nemôže už nikdy utíšiť jeho hlad. Modlitba. Je obklopená svätým chvením, posvätným tichom. Ľudská duša otvára sa pred svojím Pánom a Stvoriteľom. Leží u jeho nôh a v zbožnosti najhlbšieho zahĺbenia, najhlbšej oddanosti, tuší lesk jeho mocnej veľkosti. Zlaté brány otvárajú sa pred duchovným okom, ako matka vzťahujú sa ruky v ústrety nevýslovne krásnemu Svetlu, aby ich zachytili a blaženosťou pritiskli ku svojmu srdcu. Nový život, nová sila prúdi duchom, ktorý vzhliada nahor k Bohu. Živúci lúč Božského pôsobenia, Božskej Lásky, spadol naň a dvíha ho nahor príťažlivou mocou Svetla, ktorá je neodolateľná. Život toho, kto žije v stálej modlitbe, je preniknutý prúdením svetelných síl. Je jedinou vďakou a otvorením sa, jedinou radostnou oddanosťou nádhere a láskyplnej múdrosti Svetla. Až keď nič pre seba nežiadame, dospejeme tak ďaleko, aby sme sa naučili poznávať a prežívať moc modlitby...

Keď sa dokážeme postaviť do mocného kruhu Božích služobníkov a súčasne s nimi do šťastných záchvevov vo Vôli Najvyššieho... Nič nie je silnejšie ako čistá modlitba. Pred ňou sa musí bezmocne zaľaknúť všetko temné našepkávanie V spojení so všetkými dobrými myšlienkami a so všetkým snažením nahor, čo vystupuje od zeme a hľadá svetlé výšiny, stane sa silou, premieňajúc zem a ľudí a vracajúc sa späť, vylieva požehnanie do všetkých otvorených sŕdc... Čím viac bude utkaných zlatých nitiek modlitby, tým vrúcnejšie bude spojené ľudstvo so Svetlom. Tým skôr vzíde deň, po ktorom všetci vrele túžime, deň o ktorom sa hovorí: "On je Pánov!" Jeho je moc v nebesiach i na zemi! Život v modlitbe, prúdiaca sila Najvyššieho je šťastím, je blaženosťou. Toto šťastie môže dosiahnuť každý ľudský duch. Stojí pred jeho dvermi. Ak ich otvorí a vykročí do zlatého svetla, ktoré sa pred ním rozprestiera, potom leží temno navždy za ním. Nahor, oproti Svetlu. Moc modlitby povznesie Ťa nahor!

Nyní však konečně musíte být probuzeni a musíte přijmout Pravdu, jaká skutečně jest, a ne jak si ji vy představujete! Zhroutí se tím všechno falešné, mezery pokryteckého chtění vědět vše lépe se stanou zjevnými. Nic se více nemůže skrývat v temnotě; neboť skrze vůli Boží konečně nastane Světlo, aby se temnota rozpadla a zmizela! Světlo bude nyní na zemi a v celé velké hmotnosti! Plamenně zazáří ve všech částech, rozkládajíc a spalujíc veškeré zlo a také veškeré zlé chtění! Falešné musí se zjevit tam, kdekoliv se snaží skrýt, a musí se samo v sobě zhroutit před paprskem Božího Světla, které nyní ozáří celé stvoření! Zřítí se dolů vše, co není a nechce žít podle vznešených zákonů Božích, dolů do okruhu zničení, odkud nikdy více nemůže povstat! Jedině všesvatá vůle Boží bude ještě vládnout na této zemi!

Jen velká hybná síla může ti pomoci vzhůru, tvé silné chtění k dobrému, vysokému, které se stane touhou a citem, a tím také prožitkem a skutečností podle zákona jemnohmotného světa, který zná jen cit. Proto se vyzbroj, začni s tímto chtěním již nyní, aby nebylo při proměně, která tě může zastihnout každou hodinou, přehlušeno příliš silnou pozemskou žádostí. Chraň se člověče a stůj na stráži!